Používání Facebooku a akulturace: čínští odborníci v západních zemích

Článek Facebook Use and Acculturation: The Case of Overseas Chinese Professionals in Western Countries byl publikován v časopisu International Journal of Communication, Volume 9 (2015). Autorkami jsou Yuping Mao působící jako odborný asistent na Erasmus University v Rotterdamu a Yuxia Qian pracující v USA na University of Southern Indiana. 

Yuping Mao

Yuxia Qian

Yuping Mao získala svůj doktorský titul na Ohio University v 2010. Předtím studovala v Číně a účastnila se výzkumu na University of Alberta v Kanadě. Ve svých výzkumech se zabývá především prolínáním mezi interpersonální a organizační komunikací. Ve spolupráci s vědci z oboru výživy, veřejného zdraví a medicíny se zúčastnila interdisciplinárního výzkumného projektu Komunikace ve zdravotnictví. Yuxia Qian (obrázek vpravo) pracuje jako odborný asistent na katedře komunikačních studií, kde vede kurzy Úvod do komunikačních studií či Úvod do interpersonální komunikace. 

Jelikož jsou obě autorky původem z Číny a dlouhodobě působí v zahraničí, rozhodly se uskutečnit výzkum týkající se akulturace a užívání Facebooku. Pro účely výzkumu byla vybrána skupina 12 lidí pocházejících z kontinentální Číny, toho času žijících v USA, Kanadě, Velké Británii a Holandsku. Všichni zúčastnění byli vysokoškoláci, kteří ukončili magisterský studijní program.  Jejich průměrný věk byl 30 let, v zahraničí žili mezi 3 – 12 lety, pocházeli z jiných sociálních vrstev a užívali Facebook k rozdílným aktivitám. Do zahraničí se všichni přestěhovali po roce 1978.

Účastníci výzkumu

Článek byl rozdělen do několika kapitol. V úvodu bylo v krátkosti shrnuto, čím se výzkum bude zabývat. Teoretické pozadí a recenze literatury byly součásti druhé kapitoly. V rámci této kapitoly byl srovnán koncept identity s metaforou Mien-tzu (metafora „tváře“) v čínské kultuře, která je „metaforou úcty, integrity, respektu, reputace a cti“.[1] Dále byl vysvětlen pojem identity management theory, který je užíván ve studiu interkulturní komunikace a vztahů. Podle této teorie se dělí na stádia pokusu (trial), vztažení (enmeshment) a převodu (negotiation). Ve stádiu pokusu jednotlivci objevují kulturní rozdíly. Ve stádiu vztažení dochází k rozvoji společného vzájemného porozumění a porozumění vztahů s lidmi z jiné kultury. Ve stádiu převodu jsou jednotlivci schopni konstruktivně řešit otázky interkulturní komunikace založené na porozumění kulturních rozdílů a sdílení společných pravidel s lidmi z jiných kultur. Akulturační proces probíhá v momentě, kdy dochází k výměně kulturních vzorců mezi skupinami skrz vzájemnou interakci. Akulturace je poměrně stresující proces, během něhož se Číňani setkávají s negativními emocemi, a z toho důvodu vyhledávají online komunikaci a komunikaci přes sociální sítě. S tím souvisí i snaha o zachování vlastní kulturní identity ve stádiu převodu. Čínské kulturní hodnoty jsou kolektivismus, společenská harmonie, rozdělení mezi in-group a out-group skupiny a vysokokontextuální kultura. Obecně Číňané kladnou důraz na kolektivismus před individualismem, zachovávají společenskou harmonii tím, že každý jednotlivec by měl znát své místo ve společenském pořádku a vyhnout se konfliktům v interpersonálních vztazích, jsou více otevření v in-group skupinách, které tvoří rodina a přátelé, pomocí vysokokontextuální kultury v komunikaci užívají více nepřímá sdělení se zabudovanými významy v osobním nebo společensko - kulturním kontextu. Facebook, ačkoli patří mezi nejužívanější sociální sítě, je v Číně zakázán. Číňané využívají ke komunikaci se svými čínskými přáteli „své“ sociální sítě, jako například Renren. Naopak Facebook je primárně využíván ke komunikaci se zahraničními přáteli. V rámci této kapitoly byly závěrem představeny výzkumné otázky:

1. Jak se odráží užívání Facebooku na kulturní identitě Číňanů žijících v zahraničí?

2. Jak zvládají řízení své kulturní identity v rozdílných kulturních skupinách na Facebooku?

3. Jak užívání Facebooku ovlivňuje jejich akulturaci? 

Jako výzkumná metoda byl zvolen kvalitativní polostrukturovaný hloubkový rozhovor, který byl v deseti případech veden v mandarínštině a pouze ve dvou případech v angličtině. V jednom případě rozhovor proběhl přes email, v ostatních přes telefon a Skype, přičemž v těchto případech byly rozhovory nahrávány. Rozhovory trvaly v průměru 45 minut. Cílem bylo zjistit, v jakých situacích využívají Číňané Facebook, a jak se toto užívání vztahuje k jejich společenskému a kulturnímu původu. Kvalitativní analýza byla využita především proto, že je vhodná pro získání subjektivního svědectví o nějakém společenském fenoménu.

 

Výsledky:

1. Většina účastníků odpověděla, že jelikož se ve skutečném životě snaží o zachování své čínské kulturní identity, mají zájem o zachování své identity i v online prostředí. Na Facebooku nejvíce sdílejí fotografie, dokumenty, informace, chatují, organizují společenské akce, píší komentáře nebo zasílají soukromé zprávy. Jejich hodnoty se odrážejí i v otázkách soukromí. Většina zúčastněných nesdílí fotografie s přáteli bez jejich souhlasu a vzhledem k tomu, že se v posledních letech součástí práce personalistů stalo prohlížení profilů na Facebooku svých potencionálních zaměstnanců, dávají si Číňané pozor na to, jaké informace o sobě na Facebooku prozradí. V souvislosti s konceptem in-group a out-group skupin lze říct, že Facebook je využíván především pro komunikaci s out-group skupinami, tedy náhodnými známými a cizinci. Dále se vyhýbají vyjadřování osobních či politických názorů v souladu s konceptem dodržování společenské harmonie nejenom ve skutečném životě, ale i v online prostředí. Dva z účastníků používají Facebook k propagaci svého rodného města, kultury a společenských akcí v něm. 

2. Při „postování“ sdělení je primárně užívána angličtina, ovšem téměř polovina účastníků užívá ten jazyk, kterým začne mluvit druhá osoba. V angličtině probíhá většina komunikace především proto, že čínština patří mezi složité jazyky, který ne všichni ovládají. V souvislosti s užíváním konkrétního jazyka při komunikaci dochází ke členění přátel do skupin podle toho, zda jsou kolegové, spolužáci, přátelé z Číny, členové stejného sportovního oddílu, atd. Čínské sociální sítě QQ, Renren, MSN, Wechat nebo Microblog slouží ke komunikaci s přáteli v Číně. Ačkoli Číňané používají Facebook, jsou na něm méně aktivní než na čínských sociálních sítích, což je způsobeno především tím, že v Číně je Facebook zakázán. Vzhledem k rychlému technologickému vývoji jsou čínské sociální sítě srovnatelné s Facebookem. 

3. Facebook si většina účastníků výzkumu založila na radu přátel a používala ho v průběhu jednoho roku až šesti let. Pomáhal jim především v nacházení nových přátel, avšak většina účastníků byla ostatními považována spíše za pasivní než za aktivní uživatele. Tato fáze je spojena se stádiem posouzení – už jenom tím, že si Číňané založili profil na Facebooku, prokázali ochotu poznat novou kulturu, ovšem jejich pozice byla ztížena tím, že s „místními“ je nespojují společná témata, zájmy či životní styl. Zároveň přiznávají, že Facebook může být užitečný, pokud je užíván častěji, což může být ve stádiu akulturace velmi nápomocné, protože občané USA hojně tuto sociální síť využívají. Tímto způsobem se Číňané dozvídají více informací o osobním životě nových přátel, o aktuálních informacích ze zpravodajství – tato fáze probíhá především ve stádiu převodu a vztažení. Facebook slouží k udržování vztahů se známými z Číny, se kterými nebyli účastníci výzkumu delší dobu v kontaktu, avšak ani tento kontakt nemůže nahradit konverzaci tváří v tvář, jelikož je více povrchní. Názory účastníků na užívání Facebooku se různí – dva z nich uznali, že Facebook měl vliv na jejich přizpůsobení se nové kultuře. V době těchto rozhovorů byli všichni účastníci ve stádiu převodu a Byli schopni zachytit rozdíl a celistvost nové země, což jim pomohlo v utvrzení jejich vlastní identity. 

Závěr:

Ačkoli se čínská kulturní identita významně liší od té západní, daří se Číňanům žijícím v zámoří sdílet různé informace v různých jazycích napříč rozdílnými kulturními skupinami a sociálními stránkami na Facebooku, ovšem na pro ně přijatelné úrovni v souladu s pro ně přijatelnými hodnotami. Výběrem účastníků výzkumu z různých sociálních vrstev bylo docíleno různorodých ohlasů a názorů, které reprezentovaly skupinu Číňanů žijících v zahraničí jako celek. Dalším cílem autorek je zahájení nového výzkumu provedeného v rámci jedné země, při kterém je možné sledovat komunikaci na Facebooku v souladu se společenským kontextem dané země a čínským společenským a kulturním kontextem. Za účastníky výzkumu budou příště vybráni lidé s neuniverzitním vzděláním a nižším socioekonomickým statusem. Zároveň budou autorky srovnávat jejich aktivitu při komunikaci na Facebooku a čínských sociálních sítích.

Ve světě existuje mnoho zemí, jejichž hodnoty a zvyklosti se liší jedna od druhé, nicméně v současném světě, kdy může každý z nás cestovat, kam se mu zachce a kdy se mu zachce, je důležité zkusit najít v nové zemi rovnováhu mezi přijetím tamních hodnot a zvyklostí, ovšem bez ztráty vlastní identity, která je v nás zakořeněna, ať už si to uvědomujeme či ne.

Zdroje:

http://www.egs3h.eur.nl/people/y-mao/
http://faculty.usi.edu/yqian
http://www.igi-global.com/dictionary/mien-tzu/49795

 

       

---

[1] LANG LINKENSEDEROVÁ, Sandra. Nedozírná cena tváře. In: Newsletter EK Peking. Peking, 2012-03-01. 6 s. cit. [2016-04-04]. s. 3. Dostupný z < http://www.mzv.cz/file/798243/brezen2012_final.pdf >.