9gag
jako prostor k vyrovnávání se s diverzitou?
Článek Creating Identity and Building Bridges
Between Cultures: The Case of 9gag vyšel v roce 2014 v 8. díle
odborného časopisu International Journal
of Communication, který je publikován jednou ročně při University of Southern California, konkrétně na Annenberg School
for Communication & Journalism. Hlavním editorem časopisu je Larry Gross.
Autorem článku je Albin
Wagener, děkan na Fakultě cizích jazyků na Université
Catholique de l'Ouest v Angers. Ačkoliv název fakulty nás může vést
k domněnce, že Wagener pouze vyučuje cizí jazyky, ve skutečnosti je i
vedoucím pracovníkem výzkumných projektů „Diskurzivní konstrukce lingvistických
a kulturních reprezentací“ a „Jazyky, kulturní interakce, identity a učení.“
Autor má za sebou ale i rozmanitou kariéru na neakademickém poli – pracoval v
marketingu, ale i jako překladatel.[1]
Wagener se podílí na
řadě výzkumů především z oblasti lingvistiky. Z výčtu jeho aktivit je
patrné, že se Wagener zabývá především analýzou diskurzu. Dále také pozorujeme
inklinaci k sémiotické analýze. V jeho výzkumech ho často zajímá
kultura a také osobní identita jedince.[2]
 |
| Albin Wagener. Zdroj: https://sites.google.com/site/albinwagener/home |
V článku Creating Identity and Building Bridges
Between Cultures: The Case of 9gag se autor soustředí na fenomén 9gagu,
tedy webu, který umožňuje uživatelům na stránku vkládat především obrázky, ale
také videa nebo jiné druhy příspěvků. 9gag je založen pouze na sdílení,
hodnocení a komentování příspěvků, neumožňuje vytváření plnohodnotných profilů
jako sociální média. Na druhou stranu se i na 9gagu vytvářejí komunity a
dokonce pro někoho supluje i funkci seznamky.
Na 9gagu tak dochází
k procesu produsage – vytváření uživatelského obsahu. Ten je potom velmi
často intertextuální – odkazuje na již existující texty a příspěvky. Uživatelé
také pracují s příspěvky ostatních členů komunity. Vznikají tak virální
vlny, při kterých jsou uživateli vytvářeny alternativní verze původního
příspěvku. V létě 2015 tak byly in např. gify s Johnem Travoltou
či s Kocoucem (postava z kresleného filmu Pocahontas.)
Hlavním jazykem 9gagu
je angličtina a sdružuje uživatele z celého světa a často je považován za
multinacionální platformu, která je schopná sdružovat uživatele napříč různými
kulturními a sociálními skupinami.
 |
| Logo 9gagu. Zdroj: en.wikipedia.org |
Albin
Wagener ale na základě předchozích studií vnímá 9gag jako prostor, kde dochází
k neustálé reprodukci prediskurzů a kulturních hodnot. V jeho pojetí
tak 9gag přispívá spíše k potvrzování dominantních hodnot a názorů ve
společnosti spíše než k rozšiřování různorodých názorů. Autor si je také
vědom toho, že se žerty na 9gagu často zaměřují na jednotlivé sociální skupiny
– ženy, lidi rozdílné sexuální orientace, příslušníky různých národností a
států.
Článek je však
především zprávou z výzkumu, který v roce 2012 provedl právě autor
Albin Wagener. Jako takový začíná úvodem do tématu a motivací pro provedení výzkumu,
pokračuje představením výzkumné metody, prezentuje výsledky výzkumu a vyvozuje
z něj závěry.
Metody výzkumu
Wagener si položil dvě
výzkumné otázky:
- Je možné sjednotit různé symbolické prostory bez užívání společných referencí a společného jazyka?
- Patří anglo-americké symbolické prostory (tzn. prostory pocházející z Evropy a Severní Ameriky) stále do vlastní oblasti vlivu, anebo byly vyprázdněny a zbaveny jejich původního významu, aby mohly být používány k vytváření nových předmětů, které jsou všeobecného charakteru, či dokonce k vytváření nového transnacionálního sémantického zdroje?
Autor pro zodpovězení
výše uvedených otázek provedl výzkum na vzorku 446 příspěvků. Ty sebral
v období od 05. 08. 2012 do 03. 09. 2012, a to konkrétně ve čtyřech dnech
vždy od půlnoci do půlnoci.
Do vzorku
byly zařazeny všechny příspěvky, které se objevily na stránce „Hot,“ která je
také úvodní stránkou celého webu. Jde o příspěvky, které již získaly dostatečné
množství hlasů od uživatelů 9gagu. Byly tedy nejoblíbenější mezi uživateli a zároveň byly nejvíce viditelné pro všechny návštěvníky webu. Dostanou
se sem tedy ty příspěvky, které jsou podporované určitou částí komunity, a tedy
představují jakýsi většinový názor. To jenom podporuje Wagenerovu myšlenku
replikace hodnot.
Autor nevyužil žádnou
konkrétní metodu, místo toho říká, že sestavil svou vlastní metodu na základě
tří obecných principů, které přejal z existující literatury:
- Princip povrchního zpracování. Podle něj příjemci obsahů používají kognitivní zkratky, které jim pomáhají rychle a snadno porozumět obsahu.
- SAP: Sémantika argumentativních možností. Model vysvětluje, jak čtenáři užívají sémantické reprezentace z určitého tematického okruhu za účelem znovuvytvoření koherentního kontextuálního prostředí.
- STA: místní/časový/hodnotový model. Ten se užívá v analýze politického diskurzu a měří místní, časovou a hodnotovou vzdálenost mezi porozuměním diskurzu čtenáři a použitými sémantickými objekty.
Během výzkumu Wagener
dospěl k závěru, že většina uživatelů demonstruje svou náležitost ke
komunitě tím, že cílí svou kritiku na vybrané sociální skupiny. Komunita se
tedy vytváří tím, že uživatelé si dělají legraci z určitých skupin lidí.
Humor je v tomto případě pouze zástěrkou pro diskriminaci. Jde především o
homofobii, kulturní diskriminaci, diskriminaci vůči ženám, ale také vůči mužům
a vůči sociálním anomáliím.
 |
| Identifikované druhy diskriminace. Zdroj: Creating Identity and Building Bridges Between Cultures: The Case of 9gag. |
Podle autora je výše
uvedené dané tím, že mezi uživateli jsou dominantní typické postoje západního,
bílého heterosexuálního muže, ačkoliv tyto postoje můžou sdílet různé osoby
(tedy ty, které předchozímu popisu neodpovídají.) Dále 74 % zkoumaných
příspěvků propaguje západní kulturu.
 |
| 74 % zkoumaných příspěvků propagovalo západní monokulturalismus. Zdroj: Creating Identity and Building Bridges Between Cultures: The Case of 9gag.
Autor v rámci
výzkumu detekoval následující tendence, které se objevují v příspěvcích na
9gagu:
|
- Žerty cílící na určité země.
- Snížená reprezentace žen. Ženy jsou v komunitě vážené, pokud sdílí mužské záliby jako videohry, ale zároveň musí být aktivní v domácnosti.
- Znevažování sociálních problémů spojených s právy gay komunity.
- Propagace rasismu a xenofobie pomocí vtipů.
A jaká je tedy odpověď
na primární otázky?
- Není jednoduché sdružovat lidi bez užití společného jazyka a kulturních referencí. Uživatelé tedy sdílí maskulinní, heterosexuální hodnoty, které se posilují sdílením anglo-amerických referencí.
- Diverzita na 9gagu je určená především sdílením kulturních produktů z anglo-amerického prostředí, které se šíří internetem. To podporuje myšlenku, že uživatelé internetu se ztotožňují s hodnotami, které jsou totožné s hodnotami těch, kdo drží dominantní ekonomickou moc ve světě.
9gag podle autora tedy
nepřispívá k překonávání diverzity mezi uživateli z celého světa, ale
naopak posiluje model dominantní ekonomické skupiny, který přejímají i
uživatelé, kteří ve skutečnosti do této elitní skupiny lidí nepatří.
Výzkum je do značné míry ovlivněn osobním
názorem autora na to, zda konkrétní příspěvek např. reprezentuje negativně
určitou sociální skupinu. Wagener ve článku uvádí i několik příkladů, které
hodnotí jako diskriminující. Domnívám se, že by tyto příspěvky řadě lidí
diskriminující nepřišly, jako např. příspěvek pod tímto textem.
 |
| Příspěvek, který je dle výzkumu autora ukázkou rasismu. Zdroj: Creating Identity and Building Bridges Between Cultures: The Case of 9gag |
Samozřejmě jde o
kvalitativní výzkum a ten je vždy ovlivněn osobou výzkumníka. Přesto si myslím,
že Wagener má někdy poněkud vyhrocené názory na to, co je rasismus. Jako
pravidelný návštěvník 9gagu osobně nevnímám, že by příspěvky byly často rasistické.
Rasismus pozoruji spíše v komentářích pod jednotlivými příspěvky, ale
většinou jde o nadsázku a rasismus je součástí humoru typického právě pro 9gag
– což samozřejmě neznamená, že je takový rasismus v pořádku.
Co se týče aplikace na
české uživatele, nedomnívám se, že by se nějak lišili od těch zahraničních. Rasismus
se jistě může objevovat ve stejné míře i v jejich příspěvcích. Myslím si
ale, že většina českých uživatelů by se s výsledky Wagenerovy studie
neztotožnila a jeho závěry by nejspíš nepotvrdila. Citlivost českých uživatelů
internetu vnímám ve srovnání se světem spíše jako nižší. Otázkou zůstává, ve
kterém pohledu na věc spočívá pravda.
Zdroje:
- Albin Wagener [online]. [cit. 2016-03-30]. Dostupné z: https://sites.google.com/site/ albinwagener/home
- WAGENER, Albin. Creating Identity and Building Bridges Between Cultures: The Case of 9gag.International Journal of Communication. Los Angeles: USC Annenberg School for Communication & Journalism, 2014, 8(1). ISSN 1932-8036. Dostupné také z: http://ijoc.org/index.php/ijoc/article/view/2448/1227
No comments:
Post a Comment