K tvorbě vlastních mediálních obsahů a k sociálním sítím patří
neodmyslitelně trolling, který jsem již v dřívější práci nazvala jako
internetové uličnictví. Jenže trolling se vyvíjí a má mnoho podob. Trolling
není jen o zamýšlené provokaci a rozeštvávání uživatelů. Petr Bittner z Deníku
Referendum mluví o trollingu jako o „praxi kulturní nadřazenosti“. Někteří uživatelé jsou zkrátka dostatečně vyspělí
a disponují dostatečnou mírou nadhledu na to, aby si z ostatních uměli vystřelit.
Avšak následky u samotných uživatelů – obětí trollingu se stupňují. Nemusí jít
o prosté naštvání, či dopad psychického rázu, trolling může mít reálný přesah
do hmotného života.
Jenže trolling má jednu ještě vážnější podobu. Je používán jako prostředek
propagandy, ovlivňování, kontroly a nadvlády. Publikování nejen komentářů, ale
vlastních mediálních obsahů – produsage – umožňuje v podstatě komukoli
vyslat do světa jakoukoli zprávu, propojí-li se tento princip s mocí a
touhou ovládat, přestává být produsage sranda, protože moc umí zprávě dodat
důležitost a globální rozšíření.
V současné době je diskutován napříč Evropou ruský trolling a to aniž
by si jeho hrozbu většina populace uvědomovala. Snahy aktivistů jsou jednak ojedinělé
a jednak velice tlumené, stejně tak upozornění na falešné zprávy a další „fake“
obsahy. Evropská Unie na základě několika incidentů zformovala skupinu East StratCom, která začala vydávat Disinformation Weekly; seznam mediálních
obsahů, jejichž původ a sdělení nebyly ověřeny, nebo byly přímo prokázány jako
lživé.
Do Prahy na Konferenci internetové reklamy v Dubnu byla pozvána ukrajinská
aktivistka Kateryna Kruk a právě o vážnosti trollingu a potřeby vzdělávání
masového publika zaníceně hovořila. V rámci mocenských sporů a snah
dochází jednak k vydávání fake obsahů a jednak ke klasickému komentářovému
trollingu; jeho síla je v lidské důvěřivosti. Podstata komentářů vychází
ze sdílení zkušenosti s produktem, či sdílení názoru s daným obsahem.
Lidé mají přirozeně větší důvěru ke komentářům, protože ty jsou zpravidla
přidávány „normálními“ lidmi. V komentářových sekcích dochází mnohdy
projevům, které fungují na principech kolektivní inteligence. Avšak krása sdílení
informací a poznatků může být velice jednoduše narušena a to ne jen běžným
projevem nesouhlasu, či provokací, ale programovaným trollingem. Ten se nemusí
projevovat přímým nesouhlasem, či kritikou, naopak mnohdy využívá přehnaného
vychvalování vlastní (stanovené) myšlenky.
Jedním z příkladů, který výše zmíněné fenomény reprezentuje, je
situace, která vznikla okolo nizozemského referenda o ratifikaci asociační
smlouvy mezi Ukrajinou a Evropskou unií. Na YouTube bylo v Lednu 2016
vydáno video, adresované občanům Nizozemska.
Video zobrazuje šest maskovaných
vojáků se zbraněmi v rukách, kteří vyhrožují nizozemským občanům „velkými
problémy“, pokud v referendu národ odsouhlasí uzavření smlouvy mezi EU a
Nizozemím. Vojáci vystupují v uniformách Azov – uniformách samostatného oddělení
ukrajinské národní gardy. Po dvouminutovém projevu, zmiňujícím ataky v Paříži
a obsahujícím fráze jako „my si vás najdeme, máme v Nizozemí svoje lidi“
spálí vojáci symbolicky nizozemskou vlajku.
Zatímco Ukrajina se proti tvorbě videa jednoznačně ohradila a shromáždila
stopy, vedoucí do Ruska, v komentářích mnohých dalších mediálních obsahů k tématu
se odehrává další virtuální tlak. Kateryna Kruk během výše zmíněné konference mluvila
mimo jiné i o algoritmu, který ruské jednotky používají k vyhledávání obsahů
a videí, na kterých propagandu budou uplatňovat. Jde především o vysoce
sledovaná videa a články, týkající se stanovených témat. Pod videy se pak
zobrazuje množství pro-ruských, či pro-Putinovských komentářů. Napadení videa
propagandistickými trolly je možné odhalit díky skokovému nárůstu počtu zhlédnutí
a několikanásobnému vzrůstu počtu „dislike“ (palec dolů). Ale i pokud se podaří
prokázat opravdového autora klipu, dodatečné vysvětlování a ospravedlňování je
vždy jen doplňkem celého problému a původně vyvolaná emoce může diváka
postihnout i když třeba jen podvědomě.
Max Seddon ve svém přísěvku na BuzzFeed tvrdí, že dle získaných dokumentů
Kreml vybudoval armádu online trollů pro ovlivnění mínění amerických občanů o
ruské invazi na Ukrajinu. Toto tvrzení podporují žurnalisté zásadních amerických
novin, jako je například The Guardian.
Organizované přispěvatele do diskusí
začali brzy rozpoznávat díky vyznění a tónu jejich příspěvků. Účty houfu
přispěvatelů měly vždy podobné datum a čas přihlášení, lámanou angličtinu a
jejich příspěvky se zkrátka objevovaly jen u článků s Putinskou či
Ukrajinskou tematikou.
Po prozkoumání mnohých reportů a výpovědí dojde čtenář k jediné jistotě
a to, že si nemůže být jistý ničím. Nepozorný a neinformovaný uživatel
Internetu se ztrácí ve spirále falešných obsahů v kombinaci s těmi,
které se snaží o objektivitu a přitom o tom nemá tušení. Informovaný a
pozorný uživatel prozkoumává zdroje a je citlivý na podezřelé zprávy, ale jakou
kontrolu a jistotu může nalézt? Může vyslechnout obě strany, ale co když
existuje i strana třetí, kterou nikdo ke slovu nepustil?
Ruští bloggeři s více ne 3000 followery musí být registrovaní u vlády,
což vypovídá o míře svobody, resp. cenzury. Ale jaké jsou možnosti dosáhnout na
pravdu zvenčí systému? V seznamu Disinformation
Weekly je zkratka CZE (jazyk, na který je zpráva cílená) vidět zatraceně
často. Uživatelé a diváci se musí naučit považovat za samozřejmé, že na Internet
si přeci může kdokoli nahrát cokoli.
Svět otevřený mediálním obsahům a jejich šíření je krásným prostorem pro
komunikaci, efektivním prostorem pro komerci a nebezpečným prostorem pro všechny,
kteří svobodu a pravdu považují za nezbytné složky důstojného života.
ZDROJE
ELLIOTT, Chris. The readers' editor on… pro-Russia trolling below
the line on Ukraine stories. In: The Guardian [online]. 2014
[cit. 2016-04-13]. Dostupné z: http://www.theguardian.com/commentisfree/2014/may/04/pro-russia-trolls-ukraine-guardian-online
MACHUSKYY, Volodymyr. EU diplomats launch Russia 'myth-busting'
weekly. In: Ukrainian Law Blog [online]. 2015 [cit.
2016-04-13]. Dostupné z: http://ukrainianlaw.blogspot.cz/2015/11/eu-diplomats-launch-russia-myth-busting.html
RETTMAN, Andrew. Ukraine debunks YouTube terror threat on Dutch
referendum. In: Euobserver [online]. Brussels, 2016 [cit.
2016-04-13]. Dostupné z: https://euobserver.com/foreign/131908
SEDDON, Max. Documents Show How Russia’s Troll Army Hit America.
In: BuzzFeed News [online]. 2014 [cit. 2016-04-13]. Dostupné
z: http://www.buzzfeed.com/maxseddon/documents-show-how-russias-troll-army-hit-america#.sjRpY6D8k
No comments:
Post a Comment