Studie s názvem Managing
collective trauma on social media: the role of Twitter after the 2011 Norway
attacks byla publikována v listopadu 2015 v prestižním
akademickém žurnálu Media, Culture &
Society. Autorkou je Moa Eriksson, studentka postgraduálního programu
katedry sociologie na fakultě sociálních věd Univerzity Umeå v severním
Švédsku. Její výzkum se soustředí především na projevy kulturních traumat na
internetu.
Zmíněná studie se zabývá diskursem na sociální síti Twitter,
který se odehrál v šesti dnech následujících po útocích v Norsku
v červenci 2011. Pomocí obsahové analýzy odhaluje autorka čtyři hlavní
témata, jež se v diskurzu opakovala. Význam jednotlivých témat se
v průběhu zmíněných šesti dní proměňoval. Twitter se ukázal být velice
užitečným kanálem, který umožnil vznik diskurzu odlišného od toho, který
prezentovala masová média. Pro tuto studii je důležité slovní spojení
meaning-making, tedy jakési utváření smyslu, ke kterému na Twitteru po norských
útocích docházelo. Cílem studie bylo objasnit možnosti sociálních médií
v oblasti zvládání kolektivních traumat, kdy tato média umožňují lidem
spojit se, diskutovat a vyrovnat se s traumatickou událostí.
Útoky v Norsku
22. července 2011 explodovala nálož umístěná v dodávce
zaparkované v Oslu nedaleko od budovy norské vlády. Exploze měla za
následek otřesy a poškození budov, zmatek a smrt 8 lidí. Další desítky lidí
byly zraněny. Výbuch se stal středem zájmu jak norských, tak i světových médií.
Dvě hodiny po prvním útoku se strůjce
útoku, Anders Behring Breivik, přesunul na ostrov Utøya asi 25 km severozápadně
od hlavního města, kde právě probíhal letní tábor Svazu dělnické mládeže (Arbeidernes Ungdomsfylking), což je
mládežnická organizace norské vládní Dělnické strany. Zde se Breivik představil
jako policista, který přijel na ostrov zkontrolovat bezpečnostní situaci
v souvislosti s výbuchy v Oslu. Následně zde zastřelil 69 lidí,
povětšinou mládežníků účastnících se tábora. Breivik byl zatčen po více než
hodinové střelbě.
 |
| Anders Behring Breivik Zdroj: The Telegraph |
Dva dny po útoku se po internetu začal šířit manifest
s názvem „2083: A European
Declaration of Independence“ (2083: Evropská deklarace nezávislosti),
kterou Breivik napsal pod pseudonymem Andrew Berwick a následně rozeslal na asi
tisícovku emailových adres. Na 1500 stranách zde popisuje své anti-marxistické,
anti-feministické a islamofobní názory, kritizuje evropské politiky a ideu
multikulturní společnosti. Norský soud odsoudil Breivika k nejvyššímu
trestu, tedy odnětí svobody na 21 let s možností prodloužení.
Cíle studie a použité metody
Cílem studie bylo identifikovat nejdůležitější témata, jež
se objevují v diskurzu v souvislosti s nějakým kolektivním
traumatem. Jako příklad traumatizující události slouží v tomto textu
norské útoky z roku 2011, jež podle autorky měla stejnou schopnost vyvolat
ve společnosti podobnou sebereflexi jako například atentáty na politické
představitele. Autorka rozšířila stávající výzkum tzv. utváření významu
(meaning-making) na sociálních sítích a rozhodla se diskurz sledovat na
Twitteru.
Vzhledem k tomu, že se v předchozích výzkumech
ukázalo, že posttraumatický diskurz prochází několika fázemi, studie se
také snaží zachytit vývoj témat v čase. Autorka se soustředí na fázi první,
která je nazývána krizovou (emergency phase), a trvá zpravidla 2-3 týdny po
traumatizující události. Vzhledem k dočasnému odbourání společenských
zábran zde dochází k sociální interakci s cizími lidmi. V průběhu
druhého týdne po události již dochází k poklesu družnosti lidí.
Další z otázek, na které autorka hledá odpověď, je,
jakým způsobem a do jaké míry se Twitter stal alternativní platformou pro
komunikaci a vznik diskurzu vedle hlavních mainstreamových masmédií. Sociální
sítě mají v tomto směru schopnost nabídnout lidem lepší porozumění
události a smíření se s ní. Potenciálně tak mohou naplnit potřebu utváření
významu veřejností mimo rámec médií.
Autorka se ve studii rozhodla využít metody tematické
obsahové analýzy. Vzhledem k nepřebernému počtu informací, jež se na
Twitteru v souvislosti s norskými útoky objevily, bylo nutné
strukturovat online komunikaci a omezit data, k čemuž využívá několika
specifických hasgtahů. Zároveň omezila analýzu časově, a to na dva týdny po
události. Autorka příspěvky na Twitteru nejprve zakódovala a identifikovala tak
nejpodstatnější témata, jež dále analyzovala mimo jiné v intertextuálních souvislostech.
Výsledky analýzy
Pomocí tematické obsahové analýzy se autorce podařilo
identifikovat 4 hlavní témata diskurzu; těmito tematickými okruhy byly norská
národnost, projevy solidarity, význam a výsledek útoků i detaily útoků
samotných. Témata se v průběhu šesti dnů po útoku proměňovala; zatímco
zpočátku se diskurz soustředil na norskou národnost a detaily úroků, později se
zájem přesunul směrem k hledání významu a vysvětlování útoků a jejich
následků.
 |
| Témata příspěvku na Twitteru 6 dní po útocích Zdroj: Eriksson (2016) |
Autorka odhalila ještě další podkategorie v rámci tématu
vysvětlování útoků; v prvních dnech se příspěvky zabývaly zobrazením útoků
v médiích, později byly uveřejňovány spíše příspěvky o pravicové politice.
Centrem zájmu se stala otázka, k jaké ideologii Breivik náleží a autorka
zde pozoruje snahu najít viníka útoků zejména v pravicových stranách nejen
v Norsku, ale i v jiných zemích.
 |
| Tweety týkající se norských útoků bezprostředně po události Zdroj: twitter.com |
Twitter se ukázal být užitečným alternativním zdrojem
vytváření diskurzu v kontrastu s masovými médii. Uživatelé Twitteru
se nebáli zkritizovat přístup klasických médií, která zpočátku přikládala vinu
za útoky islámským teroristům. Intertextová analýza pak ukázala zajímavé vztahy
mezi názory uživatelů sociální sítě na traumatickou událost a jejich propojení
s politickými fenomény.
Zdroje:
BERWICK, Andrew. 2083
- A European Declaration of Independence [online]. London, 2011 [cit.
2016-03-27]. Dostupné z: https://fas.org/programs/tap/_docs/2083_-_A_European_Declaration_of_Independence.pdf
ERIKSSON, M. Managing
collective trauma on social media: the role of Twitter after the 2011 Norway
attacks. Media, Culture & Society. 2016, 38(3),
365-380. DOI: 10.1177/0163443715608259. ISSN 0163-4437. Dostupné také z:
http://mcs.sagepub.com/cgi/doi/10.1177/0163443715608259
TOWNSEND, Mark. Anders
Behring Breivik's 21-year jail term closes Norway's darkest chapter. The
Guardian [online]. 2012 [cit. 2016-03-27]. Dostupné z: http://www.theguardian.com/world/2012/aug/24/anders-behring-breivik-verdict-norway-utoya
