Televize ve věku produsage

Televize ve sdíleném věku

Článek pod názvem Reconfiguring Television for a Networked, Produsage Context byl vydán v roce 2008 a byl zařazen do databáze odborných textů autorovy mateřské Queenslandské univerzity. V textu se autor věnuje aplikaci pojmu produsage na médium televize, resp. změnou pojetí televize jako média v kontextu networku. Toto sdílení, typické pro sociální sítě a prostředí internetu, nově ovlivňuje také tzv. klasická média, jako je televize, neboť ono sdílení a provázání stejnou měrou jako komunikační sítě ovlivňuje také obrazové přenosy, zobrazovaní videí apod. Navíc propojení informačních technologií a televize (on-line přenosy, stream apod.) nahrávají tomuto šíření. Nahrávaní vlastního příspěvků a umožnění, aby je vidělo (a sdílelo) publikum na celém světě přesně definuje pojem produsage.

Autorem článku je dr. Axel Bruns, docent na Fakultě kreativních průmyslu Queenslandské technologické univerzity v Brisbane. Bruns je autorem mnoha odborných článků a publikací, mj. Blogs, Wikipedia, Second Life, and Beyond: From Production to Produsage (New York: Peter Lang, 2008). Je také hlavním výzkumníkem Centra excellence ARC pro kreativní průmysly a inovace. Ve své vědecké činnosti se věnuje fenoménu produsage, občanské žurnalistice. Kromě odborných médií, jako mj. M/C Journal nebo M/C Reviews, jejichž je spoluzakladatelem, uveřejňuje své články na své webové stránce snurb.info[1].

V článku Bruns velmi často odkazuje na odborné články Marka Pesce. Tento vědec, univerzitní pedagog a autor se dlouhodobě věnuje výzkumu technologiím spojeným s virtuální realitou, crowdsourcingem a sdílením informací. Bruns jeho závěry cituje velmi často (v článku pracuje konkrétně se čtyřmi jeho texty) a dále je rozvíjí. Velmi zajímavé jsou Burnsovy odkazy na Pesceho článek o internetovém pirátství (Piracy is good. How Battlestar Galactica killed Broadcast TV.), které přímo souvisí se zvoleným tématem televize v kontextu sdílení a produsage. Bruns také navazuje ve své vědecké činnosti na Herberta Ganse a jeho myšlenky o multiperspektivialitě. Domnívá se, že současná pluralita médií může vést k vytvoření tzv. mediasféry (Gansův pojem), což je stav, kdy média vyjadřují mnoho různých postojů a přístupů souběžně a kdy je zdrojem informace publikum (čtenářstvo).

Brunsova práce nevyznívá nijak kontroverzně, popisným, čtenářům dostupným jazykem, popisuje současnou situaci v oboru nových medií a na příkladu televize, jako svébytného mediálního fenoménu, aplikuje své nové poznatky. Jak již bylo uvedeno, opírá se zejména o dřívější výzkum M. Pesceho.  Problematiku produsage aplikuje na televizní vysílání a televizní přenos a charakterizuje technologické a sociální změny a procesy, kterými je televize v současnosti ovlivňuje. Fenomén tvorby vlastního obsahu samotnými diváky musel nutně narazit právě u televize, neboť se nejedná o tzv. neutrální medium, práva na vysílání a technologické požadavky, umožňující celoplošné vysílání, byly tradičně v rukou nejbohatších společností, které s ohledem na adekvátní práci s publikem (a inzerenty) pevně určovaly vysílací schéma. Bruns ale konstatuje, že diváci, zvyklí s mediálním obsahem svobodně a kreativně nakládat, nejsou již ochotni pouze „trpně“ přijímat televizní diktát. Rovněž komerční poloha televize, z pohledu diváku prezentována reklamními spoty, již není tolerována. V tomto smyslu Burns upozorňuje na další zajímavý fenomén, a to na cenzuru a její odmítnutí „účastníky produsage“: existuje-li více verzí, diváci sdílejí méně cenzurované nebo necenzurované verze daného pořadu.

Velmi zajímavý je také Brunsův názor na kritiku tohoto fenoménu ze strany odborníků na média, kteří tvrdí, že chybějící editace příspěvků vede ke snižování kvality informací. Bruns uvádí, že v současné době je více ceněnou hodnotou zábava, nikoli informace či obsah.

Právě provázanost médií díky komunikačních technologiím a internetu, která se týká mediálního prostředí také v České republice, činí z Burnsova článku významný text i pro české prostředí. Autor popisuje technologické jevy a s tím spojenou sociální komunikace zcela běžnou také v České republice. V tomto směru je možné jen podotknout, že s ohledem na politicko-historický vývoj jsou nová média (a tím tedy i problematika navozená Burnsem) oborem týkajícím se zejména mladších ročníků – tedy jen určité části obyvatel. Nicméně přenášená a sdílená sdělení jsou cíleně produkována s ohledem na tuto skutečnost (i když se objevují první reklamní spoty zobrazující seniory jako aktivní uživatele nových médií, kdy senioři dokonce používají příslušný slovník, běžně přisuzovaný dospívající generaci).

  

Strategie pro přežití TV

Bruns jmenuje tři hlavní strategie, které mohou televize zaujmout, s cílem zachovat si svou pozici a udržet (či přilákat) své publikum. Jedním z nich je ovládnutí fenoménu sdílení videí a souborů. S ohledem na technologický pokrok a velké proměny mediálního publika, upozorňuje Bruns na vzrůstající nárůst televizního signálu šířeného přes internet (IPTV) a na komunikační a informační technologie na podobné bázi. Zvládnutí těchto inovací považuje za číslo jedna a přímo jmenuje nastupující úspěšné projekty, které inovativním způsobem promlouvají do současného vývoje.

S faktickou technickou možností propojování a sdílení úzce souvisí druhá strategie, kterou Bruns televizím doporučuje, a tou je přistoupit na model hyperdistribuce a těžit z něj. V tomto bodě je adekvátní znovu připomenout Pesceho článek, věnovaný pirátství, které podle něj znamená definitivně konec televize jako mocného média a šiřitele informace. Bruns cituje Pesceho a uvádí, že se dá do budoucna počítat s „legalizací pirátství“, protože v sobě nese mnoho zajímavých možností souvisejících s rychlým přenosem informací a mediálních sdělení. Se sdílením souboru, ať už jakýchkoliv, se již v současné době pojí mnoho marketingových nástrojů a dá se očekávat jejich další nárůst, právě s ohledem na rychlé tempo pronikání fenoménu produsage do všech typu médií, i těch konzervativních. V souvislosti s termínem hyperdistribuce, uvádí Bruns základní paradox fenoménu produsage: čím je něco častěji sdíleno, tím je to cennější. Toto zjištění jde zásadně proti klasické televizi na bázi vysílačů.

V článku věnovanému současnému postavení televize, streamingu a sdílení videí nemůže chybět zmínka o youtube, na kterou Bruns odkazuje jako na modelový příklad média, dostupného rovnou mírou všem jeho uživatelům. Důležitost youtube, resp. jeho principu si už uvědomují také klasické televizní společnost, jako BBC apod, kteří část svého obsahu zpřístupňují divákům formou video podcastingu.

Třetím klíčovým bodem jsou pak pojmy „producer“ a „produser[2]“, které v sobě nesou samou podstatu konfliktu mezi klasickou televizí a novými médií. Bruns tvrdí, že je nutné oslabit hranice mezi těmi dvěma skupinami a umožnit jejich propojení a spolupráci: jedná se o souběžný tok informací od profesionálů i amatérů. Např. youtube je klasickým příkladem pro společné využití média jak profesionál tak amatéry. S ohledem na televizi uvádí Bruns příklad current.tv, která vysílá profesionální i amatérské příspěvky, kterou jsou hodnoceny samotnými uživateli. Zajímavá je nicméně jeho poznámka, že většina diváků sleduje tuto televizi přes své webové stránky, nikoli na jeho televizním kanále.

Bruns se každopádně domnívá, že klasické vysílání a kabelové televize nebudou již mít dlouhou existenci. Pro televizi naději vidí, ale jen pokud se přemění na jinou kategorii média, s dominancí streamingu, nahratelných (downloadable) videí apod. Každopádně se domnívá, že již nikdy nebude mít svou exklusivitu a výjimečnost – v budoucnu bude jen jedním z možností, kam své příspěvky umisťovat a kde jiné příspěvky sledovat.

Internetové zdroje:

Bruns, Axel (2008) Reconfiguring Television for a Networked, Produsage Context. Media International Australia incorporating Culture and Policy(126). (On-line: http://eprints.qut.edu.au/13002/1/13002.pdf)

http://medialniproroci.blogspot.cz/2013/11/odmitani-prosudage-vyjadreni-vlastniho.html

http://produsage.org/about

---

[1] In http://produsage.org/about

[2] Definice pojmu na http://medialniproroci.blogspot.cz/2013/11/odmitani-prosudage-vyjadreni-vlastniho.html

Bermudský trojúhelník nových médií

Článek Epaminondase Kapetaniose Collective Intelligence, Semantic Systems and Social Media: The Bermuda Triangle? byl publikován na stránkách projektu NMK  - Knowledge for the digital economy 6. ledna 2010. NMK je neziskový hub, poskytující vzdělávací a obchodní informace pro společnosti a jednotlivce pracující v oboru digitálních médií. Jako britský portál je NMK zaměřen právě na britskou oblast Velké Británie. NMK provozuje webovou stránku disponující mnoha články a komentáři, věnuje se ale také výzkumu. Zakládá si na networkingových aktivitách a propojování vědomostí a zkušeností[1].  Samotný autor Epaminondas Kapetanios se narodil v Aténách, kde vystudoval statistiku  a informatiku na Aténské univerzitě ekonomie a podnikání ( AUEB ). Následně studoval na Technické univerzitě v Karlsruhe, na Fakultě informatiky, v Ústavu pro programové struktury a organizaci dat, se zaměřením na vývoj informačních systémů a databázových technologií. Doktorské studium absolvoval na Ústavu informačních systémů ve švýcarském Curychu, kde navrhoval a podílel se na realizaci dotazovacího jazyk na vyšší úrovně ( MDDQL ). V současnosti Epaminondas Kapetanios zastává pozici jako odborný asistent na Vysoké škole informatiky, University ve Westminsteru v Londýně. Ve středisku pro informace a softwarové inženýrství systémů ( Cissé ) pracuje jako vedoucí výzkumné skupiny provádějící výzkum sémantického programování se zvláštním důrazem na analýzu softwaru, dat a znalostí, stejně jako webové inženýrství s cílem vypracovat prototyp praktického a škálovatelného řešení pro dnešní výzvy v informační společnosti.

              Jeho současné výzkumy se zaměřují na kolektivní inteligenci a digitální ekosystémy s jejich dopady na přirozený jazyk, zpracování přirozeného jazyka, vyhledávání informací napříč kulturami, spolupráce webových systémů, jakož i metodik softwaru pro navrhování a inženýrství. Je členem ACM a získal i podnikatelské zkušenosti jako spoluzakladatel společnosti ETH. Vydal asi 40 článků publikovaných v časopisech a prezentovaných na konferencích, je rovněž i pravidelný recenzent pro časopisy. Autor je již svým vzděláním technicky zaměřen, zabývající se daty na technicko – informatiční úrovni. Na své webové stránce, věnované jeho vlastnímu výzkumu v oblasti „sémantického programování“ (semantic computing), přímo definuje tři hlavní cíle: pochopit sémantické záměry uživatelů, porozumět sémantickému obsahu v oblasti informačních technologií a konečně propojit uživatelskou sémantiku s IT.

Článek Collective Intelligence, Semantic Systems and Social Media: The Bermuda Triangle? se primárně zabývá snahou o propojení tří zdánlivě nesourodých prvků – sociálních médií, sémantických systémů a kolektivní inteligence. Sociální média považuje Kapetanios za zdroj poznání komunikačního chování uživatelů médií, na základě jehož lze definovat sémantické znaky a zákonitosti a ty dále zařazovat do systému. Kolektivní inteligenci tvoří v případě sociálních sítí stále běžnější procesy šíření a sdílení, které poměrně přesně napodobují technologické propojení komunikačních sítí a informačních technologií. V tomto směru vidí Kapetanios styčné body a možnosti interakce – kdy jedno odvětví podporuje druhé.

Článek samotný vychází primárně z technických aspektů informačních a komunikačních technologií se zaměřením na sémantickou technologii, která dle autora podmiňuje další rozvoj sociálních médií a jejich pozice ve společnosti. Kapetanios v tomto smyslu považuje kvalitativní ontologii, kulturní faktory nebo lingvistické nuance za stále otevřené otázky, potřebující další výzkum.

Nárůst množství dat a informací v elektronickém světě a prudký rozvoj sociálních médií vede zákonitě k zaměření se na ně některými společnostmi, které se snaží využít jejich potenciál v prospěch svůj i prospěch společnosti.  Jde o autorem zmiňované využití kolektivní inteligence, která svým pojetím v podstatě rozšiřuje již dlouho známý model řešení problémů a inovací – brainstorming.  To co je však hlavní výhodou a vůbec důvodem zájmu, je však i zároveň jeho největší současnou slabinou. Obrovské kvantum neindexovaných dat, která musí být napřed patřičným způsobem indexována, následně podrobena analýze a vyhodnocena. Protože současné technické možnosti jsou v tomto směru nedostatečné, pokud se jedná o data nestrukturovaná při zadání, je potřeba se věnovat dalšímu výzkumu v této oblasti. Autor tvrdí, že kromě jiného může podle některých prognostiků a intelektuálů onen magický trojúhelník, tedy kolektivní inteligence, sémantické systémy a sociální média, podnítit uskutečnění dalšího evolučního kroku. Rovněž konstatuje, že výzkum v tomto směru staví kromě jiného na nových přístupech k záležitostem komplexnosti a možnostem dalšího rozšiřování sémantických systémů. 

Pro Kapetaniose je tedy sdílení elektronických znaků adekvátní představou o budoucnosti, pro kterou již vytváří vhodné podmínky rychlý nárůst sociálních sítí a nových médií obecně. Kapetanios přímo píše, že kolektivní inteligence, sémantické systémy a sociální média vytvoří předpoklady pro další rozvoj nových médií. I když se autor zaměřuje na přímé výzkumy v oboru, stále vnímá sociální sítě a nová média jako stále se vyvíjející organizmy nebo ekosystémy.  

Internetové zdroje

http://www.nmk.co.uk/about

http://www.westminster.ac.uk/about-us/our-people/directory/kapetanios-dr-epaminondas

http://cisse.wmin.ac.uk/about-2/

 

---

[1] http://www.nmk.co.uk/about

S mobilem „on the road“

Jedním z charakteristických rysů novodobých nomádů je důsledné používání nových médií na cestách. Internet a mobilní telefon jsou z různých důvodů stále více začleněny do fyzického cestování. Ať už jde o potřebu udržovat kontakt s přáteli a rodinou na sociálních sítích doma nebo s ostatními cestovateli v destinaci. Cestovatelé tak pomocí moderních komunikačních prostředků zprostředkovávají své zkušenosti ze vzdálených míst a sociální média se stávají  součástí cestovního zážitku, od výběru cesty, průběhu jejího trvání až po její hodnocení.

Do internetového věku byla studnicí informací pro nezávislé cestovatele především cestovatelská bible Lonely Planet. Vliv mediálních platforem v oblasti cestovního ruchu se však stává stále všudypřítomnější, zvláště díky popularitě sdílet naše zkušenosti a tipy mezi ostatními uživateli.

Při plánování dovolené mají turisté z celého světa tendenci obracet se na hodnocení na on-line cestovních fórech a na Facebooku. Podle studie Text100 z roku 2012 patří mezi nejoblíbenější aktivity v průběhu dovolené sdílení fotografií a videí, dále psaní blogů nebo článků a „likování“ destinace na sociálních sítích.

Nové internetové start-up projekty se snaží vytvářet komunity cestovatelů ve stylu Facebooku. Jedním z nich i Gogobot. Tato kombinace cestovního průvodce a sociální sítě vás zásobí nejaktuálnějšími informacemi o trendy restauracích v San Franciscu nebo poradí nejlevnější způsob, jak se dopravit z letiště do centra Sydney.

Projekt odstartoval v listopadu 2010 a v roce 2011 byl časopisem Time jmenován jako jeden z 50ti nejlepších webových serverů. Jeho zakladatelé jsou zkušení Ori Zaltzman z Yahoo! a Travis Katz z MySpace. Gogobot má především sloužit jako důvěryhodný zdroj cestovatelských rad. Filozofií této online cestovní kanceláře je plánování cesty za pomoci přátel na sociálních sítích a prověřených odborníků. Z důvodu zajištění důvěryhodných informací byl najat bývalý vědecký pracovník americké neziskové výzkumné instituce SRI (Stanford Research Institute), Osher Yadgar, který pracoval na vývoji osobní asistentky iPhonu Siri nebo na senzorových systémech, které dodávají vojákům v akcích  rozhodující informace.

Podle centrály v San Franciscu polovina provozu přichází z mobilních aplikací a mobilních webových stránek. Uživatelé Gogobot Travel Guide mohou sdílet komunitu nadšených turistů z celého světa a získat informace o více než 60ti tisících destinacích, inspirovat se recenzemi „přátel“, snadno si naplánovat cestu, rezervovat ubytování, a v neposlední řadě hodnotit místa, která sami navštívili. Atraktivní službou je pak vytváření fotografických pohlednic.

K získání základních informací není nutné vytvoření účtu, ale mezi nápomocné signály k posouzení zkušenosti a objektivity recenzenta patří i jeho mini cestovatelský životopis, který se zobrazí po přihlášení k účtu. Připojením přes Facebook nebo Twitter uživatelé obdrží osobní seznam cestovních doporučení a mohou sdílet své zkušenosti v rámci svých sociálních sítí. Na základě zájmů si mohou zvolit jeden ze 13 kmenů (Tribes) – skupiny, která jim umožní objevovat destinaci očima lidí, kteří cestují podobným způsobem. Hledáte dobrodružství, památky, duchovní cestu, umění, wellness nebo nejlevnější způsob cestování? Sdílejte tipy kmene Adventure Travelers, History Buffs, Spiritual Seekers, Art & Design Lovers a Backpackers nebo Budget Travelers. Nejvíce lidí na cestách nepřekvapivě zajímá jídlo, kmen Foodies tvoří přes 28 000 členů.

Služba Gogobot Shared Trip Planning zase nabízí zábavný a jednoduchý způsob jak si naplánovat výlet s přáteli. Umožňuje sdílet plánování, pozvat přátele, vytvořit sdílenou trasu, která se automaticky synchronizuje prostřednictvím webu nebo mobilního zařízení každého z pozvaných účastníků.

Pravidelné žebříčky Top nejoblíbenějších destinací sestavené uživateli Gogobot zveřejňuje například americký online zpravodajský agregátor The Huffington Post. Nejčerstvěji přinesl seznam Eco hotelů doporučených členy Gogobot kmene Green Travel, kteří se údajně nenechají zmást a poznají, zda hotel jen nenaskočil do rozjetého „zeleného“ vlaku, ale skutečně snižuje náklady na provoz a množství odpadů.

Gogobot představuje jen jeden z mnoha současných cestovatelských serverů, mezi dalšími lze jmenovat Budget Travel, Travellerspoint nebo IgoUgo, který přidal ovládací tlačítka „„I’ve Been Here“ a „Get Ideas from Other Travelers“. Výborným pomocníkem pro levná ubytování v rodinách je Couch Surfing.

Pokud budeme tyto interaktivní průvodce zdravě používat jako užitečné a praktické nástroje, jež nám usnadňují plánování cest, přinášejí rychlou orientaci,  pomoc a rady v cizím prostředí, můžeme se možná přiblížit k pocitům volnosti, které zažíval Jack Kerouac v 50. letech 20. století během svého cestování napříč Spojenými státy. V horším případě se můžeme ocitnout v pasti, a obrat se při častém sdílení nejúžasnějších obrázků a zážitků o cenné momenty a minuty dovolené.

Nová média a společnost JJM 335

Zdroje:

http://www.gogobot.com/

http://www.emarketer.com/Article/Asia-Pacific-Social-Media-Inspires-Travelers/1009605/

http://www.huffingtonpost.com/gogobot-/gogobots-green-travel-tri_b_5082540.html/

http://info.text100.com/travel-tourism-digital-index-2012/info.text100.com/travel-tourism-digital-index-2012.html/

http://www.tnooz.com/article/gogobot-enjoying-growth-not-social-travel/