Na téma ideál ženské krásy bylo publikováno už mnoho studií a není jistě překvapením, že většina došla k závěru, že snaha o jeho dosažení vede u žen k frustraci, sníženému sebevědomí, nespokojenosti s vlastním tělem a v mnohých případech až k poruchám příjmu potravy. Ženy se však dnes už nesrovnávají jen s modelkami z obálek časopisů, případně s herečkami a celebritami. Kvůli sociálním sítím se stávají konkurencí samy mezi sebou. Vzhledem k rychlému nástupu nových médií a expanzi sociálních platforem na internetu se souvislostí mezi sociálními sítěmi a percepcí vlastního těla se odborné studie teprve začínají zabývat.
Jednou z nich je výzkum kolektivu autorů Jasmine
Fardouly, Brydie K Willburger a Lenny R Vartaian, který zveřejnili v únoru
roku 2017 v časopise New Media &
Society ve formě článku s názvem Instagram use and young women’s body
image concerns and self-objectification: Testing mediational pathways. Ve
článku autoři popisují svůj výzkum, důvody zvolení tématu opřené již
publikované studie na stejné či podobné téma, metody výzkumu a prezentují
dosažené výsledky a závěry.
Jasmine Fardouly je výzkumnicí v Center of Emotional Health univerzity
Macquarie University v Austrálii. Zabývá se především vlivem společnosti
na obraz vlastního těla. Brydie K Willburger vystudovala psychologii na
univerzitě UNSW v australské Sydney. A Lenny R Vartanian je asistujícím
profesorem na School of Psychology na univerzitě UNSW v Sydney. Zabývá se
psychologickými aspekty v souvislosti s příjmem potravy a tělesnou
hmotností.
Výzkumníci se podrobně zaměřili na vztah
mezi užíváním Instagramu, jako jedné z nejrychleji rostoucích sociálních
sítích na internetu, a percepcí vlastního těla mladými ženami. Instagram
aktivně používá přes 400 milionů uživatelů měsíčně a je velmi populární právě mezi
mladými ženami, které na něm tráví v průměru 30 minut denně. Jeho obsahem
jsou primárně fotografie samotných uživatelů, což něj v dnešní době činí jeden
z nejdůležitějších faktorů ve vnímání obrazu vlastního těla. Z pohledu
výzkumníků je pak zásadním činitelem i to, že se na Instagramu díky filtrům a
editacím fotografií vytváří nereálný ideál krásy, jehož všeobecné přijetí se
odvíjí od počtem followerů a lajků (v případě Instagramu srdíček). Vzhledem k tomu,
že Instagram pak nezobrazuje jen celebrity a známé tváře jako tradiční média
jako televize a tisk, tendence ke srovnávání sebe sama s ostatními uživateli
je daleko vyšší.
Výzkum byl proveden mezi 203 ženami ve věku 18
až 25 let v USA a 73 ženami v Austrálii. Studie zkoumala, zda ztotožnění se s určitými
ideály krásy či s jejich srovnáváním se bylo v souvislosti s používáním
Instagramu, a jaký vliv měla tato sociální síť tak případně vliv.
První část výzkumu se tak primárně zabývala
otázkou, jestli je používání Instagramu spojeno s pochybnostmi o obrazu
vlastního těla a sebeurčením. Výzkum se pak dále zabýval, zda ztotožnění se s určitým
ideálem krásy je spojeno s užíváním Instagramu. A ve třetí části pak
zkoumal míru srovnávání se mladých žen s takzvanými „fitspiration“, tedy
fotografiemi, které kombinují fitness a inspiraci, případě životní styl,
stravovací návyky a podobně. Výzkumníci předpokládali, že právě podle těchto
fotografií si dívky a ženy nejvíce formují představu a ideálu ženské krásy a
nejvíce se pak s tímto obrazem srovnávají.
Příklad fotografií s hashtagem #fitspiration na Instagramu:
https://www.instagram.com/explore/tags/fitspiration/
Příklad fotografií s hashtagem #fitspiration na Instagramu:
https://www.instagram.com/explore/tags/fitspiration/
Výzkumu se zúčastnilo celkem 276 dívek, kterým
bylo mezi 18 a 25 lety. Zastoupena byla většina etnických skupin, které se
objevují na území USA a Austrálie. Všechny uživatelky měly účet na Instagramu.
Tomuto vzorku žen bylo položeno v online dotazníku několik otázek, jejichž
odpovědi pak byly vyhodnoceny kvantitativní obsahovou analýzou. Ženy odpovídaly
na otázky jako například: Kolik času denně tráví na Instagramu? Jak často jej
denně kontrolují? Jak často vidí fotografie odpovídající charakteristice fitspiration?
Do jaké míry se porovnávají s fotografiemi, které vidí na Instagramu?
Další otázky se pak týkaly vnímání vlastního těla, například zda si o sobě
uživatelka myslí, že má nadváhu, nakolik je spokojená se svým tělem a podobně. Pro
své odpovědi měly ženy k dispozici stupnice od 1-5 nebo od 1-10. U stupnic
vždy byla uvedena legenda, v jakém měřítku mají ženy přemýšlet. Kromě toho
ženy měly uvést svůj věk, etnickou příslušnost, výšku a váhu.
Výsledky jsou pozoruhodné. Ukázalo se, že
ženy, které byly starší a měly i vyšší BMI (Body Mass Index), kontrolovaly svůj
Instagram méně často, téměř nevěnovaly pozornost fotografiím fitspiration a
daleko méně se porovnávaly s jinými uživateli a celebritami. Uživatelky,
které přiznaly, že Instagram kontrolují alespoň jednou denně, jednou za pár
hodin nebo na něm tráví v průměru 30 minut denně, sice prokázaly vyšší
zájem o své tělo, ale netrpěly nespokojeností, příliš se nesrovnávaly a
nenechaly se obsahem Instagramu negativně ovlivňovat. Zatímco ženy, které na
Instagramu trávily nejvíce času a měly největší tendenci se srovnávat se svými
přáteli, rodinou a celebritami, vykazovaly vyšší míru nespokojenosti se svým
tělem, a zvláště při pohledu na fotografie fitspiraton měly touhou být
štíhlejší, krásnější a podobně.
Výzkumníci tak došly k závěru, který již
předpokládali na začátku své studie. Sice se ukázalo, že používání Instagramu
vede k pozitivnímu zájmu a své tělo a fyzický vzhled, ale čím více času na
něm ženy tráví, tím více jsou nespokojeny se svým tělem, jsou samy k sobě kritičtější
a více se srovnávají s okolím, což vede k frustraci a nízkému
sebevědomí. Nejsilnější reakci pak vyvolávaly fitness fotky na Instagramu,
kvůli nimž se začaly dívky více znepokojovat vlastními fyzickými proporcemi a
srovnávaly s nimi svůj vzhled. Jinými slovy, časté používání Instagramu
mladými dívkami vede k jejich zvýšeným pochybám o vlastním těle,
srovnávání se s nereálnými ideály a problémy se sebevědomím a přijetím
sama sebe.
Podle dostupných dat používá Instagram v Česku
924 000 uživatel (údaj k listopadu 2016), což je asi 10 % celkové
české populace. Obsah na Instagramu se ale kvůli své globální rozšířenosti ale
jen minimálně liší podle územních ohraničení, a tak lze předpokládat, že
trendy, které se u jeho uživatelů projevují v USA a Austrálii, se
pravděpodobně dotýkají i českých uživatelů. Ti navíc projevují podobné
charakteristiky jako uživatelé ve světě. Nejčastěji jsou jimi mladí lidé ve
věku od 13 do 30 let, věkový průměr uživatele je pak 25 let. Aktivnější jsou
ženy, ačkoliv přesná data o genderovém rozdělení českých uživatelů na
Instagramu sice nejsou k dispozici. Podle dat k listopadu 2015 pak
Češi zveřejňují na Instagramu více fotografií, než je světový průměr. Lze tak
předpokládat, že podléhají minimálně ve stejné míře trendům, které jsou s toto
sociální sítí zjištěny, a výsledky zmíněné studie budou platit i pro české
prostředí.
Autorka: Adéla Skřivánková
Autorka: Adéla Skřivánková
No comments:
Post a Comment