Motivační faktory v crowdsourcingové žurnalistice: Dopad na společnost, společenskou změnu a kolektivní učení

Autorský článek Motivation Factors in Crowdsourced Journalism: Social Impact, Social Change, and Peer Learning vyšel v International Journal of Communication (2015). Autorkou je americká odbornice Tanja Aitamurto, působící na Department of Management Science & Engineering Stanfordské univerzity v Kalifornii jako vědecká pracovnice.  Oborově se věnuje se výzkumu nových technologií, které v jejím pojetí přispívají k rozmanitější, rovnoprávnější společnosti a rovnoměrnější distribuci informací.  Její disertační práce “Collective Intelligence in Open Journalism: Power, Knowledge and Value”, realizovaná na  fakultě Media and Theatre na University of Tampere ve Finsku, představila teorii otevřené žurnalistiky.

Článek se zabývá výzkumem crowdsourcingu jakožto zdroje informací a metody profesionální žurnalistiky, která je využívána novináři z povolání. Sdílení informací je v takovém případě nástrojem k pozitivní společenské změně a korigování mocenských i vědomostních rozdílů ve společnosti. Autorka se na základě 4 case studies pokouší stanovit motivační faktory účastníků hromadného sdílení informací, které mohou být vnitřní, ideologické nebo altruistické povahy. Zabývá se také otázkou participace (spoluúčasti), kterou dle ní vyvolává hlavně síla peer learningu a rozvážnost. Zásadním zjištěním je pak fakt, že účastníci crowdsourcingu za participaci neočekávají materiální odměnu - crowdsourcingová žurnalistika se tak stává médiem pro sociální změnu a prosazování zásad. 

Autorka se na svých osobních webových stránkách prezentuje jako příklad nadšené socioložky, která se postupem času převtělila v inženýrku.  Oborově se přiklání k teoretickým rámcům sociální psychologie, počítačové vědy a informačních systémů. V souvislosti s touto studií a teorií kolektivní inteligence zastává názor, že velký počet a různorodost účastníků crowdsourcingu nejen podporuje, ale také dále vyzývá k diskusi o principech, normách, praxi i hodnotách otevřené žurnalistiky. Další publikovaná tvorba se kromě výzkumu otevřené žurnalistiky zabývá aplikací umělé inteligence pro občanské využití a občanským crowdfundingem.

Wisdom of the crowd v žurnalistice

Teoretický rámec je uveden vysvětlením konceptu crowdsourcingové žurnalistiky jakožto kolaborační aktivity, která přináší řadu nových tendencí typu komunitního a hyperlokálního zpravodajství a nová on-line pravidla vytváření hypermediálního zpravodajství. Autorka dále rozebírá klíčové koncepty ve vztahu k motivačním faktorům crowdsourcingu, jako je vnitřní (ženoucí za splněním cílů pro naše vlastní upokojení) a vnější (kdy jsme k plnění cíle motivováni například finanční odměnou) motivační teorie. Diskuse se dále věnuje publikovaným studiím na téma motivace přispívání do hromadných projektů. Autorka na příkladu Wikipedie poukazuje na závěry studie Nova (2007), která za primární faktory označila ideologii ve smyslu myšlenky rovnoprávnosti a volného šíření informací a zábavu jako dobrý pocit z přispívání, až teprve poté následovaly hodnoty. Vnější faktory prokázané v jiných studiích zmiňují jako zásadní faktor příležitost ke kariérnímu postupu, či lepšímu zaměstnání. Stejné závěry přináší také Wasko a Faraj (2000), dle kterých je všeobecná znalost komunitou vnímána jako veřejné dobro, zakotvené ve společnosti a utvářené podle nejlepšího vědomí a svědomí.

Použité metody

Metodologie staví na kvalitativní obsahové analýze.  Předmětem zkoumání jsou relevantní případové studie.  Datový korpus se skládá ze čtyř case-studies, z toho první tři mají společný základ, čtvrtá je samostatná. Zdokumentování crowdsourcingových procesů si pomocí profesionálních žurnalistů kladlo za cíl shromáždit informace pro finální články v etablovaných publikacích. Ve všech případech byli čtenáři následně požádáni o kontrolu, rozšíření, popřípadě opravu předložených informací a sdílení vlastních zkušeností a návrhy možných otázek pro rozhovory jako základ finálních článků.

·         Případová studie A1, A2, A3: Crowdsourcing je aplikován jako cesta k vytvoření tří rozdílných článků, publikovaných ve Finsku (2011-12). Konkrétně se jedná o analýzu učebnice, kvalitu výuky a genderové rozdíly mezi studenty v oblasti matematiky a společenských věd.

 V případě A1 se pomocí crowdsourcingu prošetřuje obsah učebnice fyziky, článek A2 se snaží identifikovat možné nedostatky ve výuce na finské škole a téma článku A3 se věnuje prošetření genderové nerovnosti mezi studenty matematiky a společenských věd. Žurnalisté obdrželi pozvánky na blog a další přístupové cesty, kde v letech 2011-12 přispívali na webové stránky, dva speciální blogy, sociální sítě a speciálně vytvořenou platformu (http://www.huuhkaja.fi). Žurnalisté pak na základě publikovaných dat vybízeli čtenáře k opravě neúplných nebo mylných informací ve výukových materiálech, sdílení kontaktů na potenciální zdroje k interview a k tlumočení vlastních zkušeností s problematickými produkty a službami výuky. Během daného období bylo publikováno několik aktualizací v procesu crowdsourcingu a tvorbě finálních článků, zatímco stať ke kvalitě nabízených služeb se dočkala otištění v lifestylovém časopise pro ženy.

·         Případová studie B:

Case B:  Experiment B se týkal zmapování stavu úroků u domácích půjček ve Švédsku v roce 2012. Iniciátorem byl Svenska Dagbladet, jeden z největších švédských deníků, který prováděl rozsáhlý výzkum k současné situaci v oblasti domácích půjček. Čtenáři Svenska Dagbladet mohli pomocí webového formuláře přispět svými informacemi, následně zobrazenými na webových stránkách deníku v podobě crowd mapy s geolokací jednotlivých příspěvků. V červenci 2013 už mapa obsahovala 40 000 příspěvků a jejich počet dále rostl. Uživatelé měli možnost porovnávat sazby pomocí různých kritérií, například směrovacího čísla, banky, či délky půjčky.

Společný výzkum vytvořil materiál pro zhruba 30 článků týkajících se půjček a úroků, rozdílů mezi nimi, nedostatečné bankovní regulace. Zejména finální online mapa pak lámala rekordy v návštěvnosti. Celý experiment slavil úspěch a o problému se začala vést diskuse.

Dalším krokem analýzy byla realizace rozhovorů se všemi klíčovými informátory, kteří se procesů zúčastnili. Celkem šlo o 27 semi-strukturovaných interviews s 23 účastníky, s demografickým rozložením 9 žen a 14 mužů.  Otázky se týkaly motivace účasti na procesu crowdsourcingové žurnalistiky, vlastní zkušeností z participace a vztahu s  periodiky. Datová analýza využila metodu selektivního kódování, že kterého vzešly čtyři hlavní kategorie – touha po ovlivnění, pluralita, rovnost, osobní rozvoj skrze sebevzdělávání a rozvažování.

Analýza prokázala, že účast na crowdsourcingové žurnalistice je veskrze niterný, altruistický akt. Jako hlavní motivační faktory bylo vyhodnoceno 5 jevů:

·        příležitost, jak ovlivnit společnost v pozitivním slova smyslu (např. informovat ostatní, projevit vlastní názory na určitou věc)

·         být součástí žurnalistického procesu (a osobně pak stát u zrodu tvorby zpráv)

·        podílet se na snižování nerovností ve vědomostní propasti společnosti (k oboustrannému přínosu mezi účastníky a novináři)

·         touha po osobním i společenském rozvoji na základě výměny informací,

·        potřeba diskutovat o tématu s ostatními.

Motivační faktory souvisí s ideologickými hodnotami účastníků a sebevzdělávání, tedy spíše motivace vnitřní. Zjištěné motivační faktory se podobají těm, které stály u zrodu Wikipedie. Stejná myšlenka rovnocennější společnosti, vznikající na základě kolektivního sdílení vědomostí (inteligence), stojí i za participací v crowdsourcingové žurnalistice.

Klíčová zjištění

Úhel pohledu účastníků naznačuje, že obecná inteligence je společenským jevem, který by se měl dále rozvíjet a sdílet pro dobro společnosti bez nároku na finanční odměnu. Samotné přispívání pak účastníkům pomáhá nejen s dalším vzděláním, ale také s rozvojem sebe sama.  

Druhé zásadní zjištění zahýbalo spekulacemi o zneužívání účastníků. Mnoho teorií se kriticky přiklání k tomu, že dobrovolné zapojení do crowdsourcingu se v některých případech může být považováno za zneužití organizací, která se obohacuje na úkor přispěvatelů. Tato myšlenka je výrazná zejména v kritických studiích internetu (viz například Baym nebo van Dijk), jejichž základem je tvrzení, že přispívání vědomostmi (v rámci kolektivní inteligence) zákonitě vede ke zneužívání účastníků. Tento přístup nahlíží participaci jako neustálý koloběh směnného rámce a dichotomii soukromí/veřejné dobro.

Nicméně výsledky studie poukazují na pravý opak – ačkoliv se informace mohou objevit v časopisech a novinových článcích, účastníci tak činí vědomě a za své příspěvky žádnou finanční odměnu neočekávají, odměnou jim je pocit uspokojení ze sdílení informací pro dobrou věc a být součástí společenské změny. Na základě toho lze říci, že argumenty o zneužívání digitální pracovní síly se nezakládají na empirických faktech. Co víc, celý scénář můžeme otočit – ten, kdo využívá žurnalistiku jako prostředníka pro svoji agendu je veřejnost, ne naopak. Hlavní motivací nejsou peníze, ale touha po spoluúčasti na rozvoji nestranné a poctivé společnosti, tvorbě přesných a pluralitních článků a víra v žurnalistiku, která zesiluje jednotlivé hlasy jako celek.

Kontext v domácím prostředí

Crowdsourcingová žurnalistika jako taková je v ČR stále ještě na zelené louce, zmiňme ale například projekt Marka Blahuše Česko-slovenské Wikipedie z roku 2013, jehož cílem je zasadit se za lepší zpracování této znalostní databáze nebo portál www.milujuprahu.cz, založený na fotografiích a příbězích právě od lidí, neboli „lidových fotografů. V prostředí start-upů a nových technologií se element sdílení informací a kolaborace objevuje vcelku často, zejména v oblasti idea a solution sourcingu, big data nebo testování.  Mezi inspirativní crowdsourcingové projekty patří třeba otevřená crowdsourcingová data společnosti CZ.NIC s s cílem zmapovat rychlost mobilního internetu v EU. Dále jmenujme tržiště s etickými útočníky slovenské bezpečnostní společnosti Nethemba a Citadelo HackTrophy, jakýsi Uber pro hackery, jejímž prostřednictvím si mohou firmy najmout etické hackery na otestování bezpečnosti jejich webových služeb. Nakolik budou tyto služby úspěšné, to ukáže teprve čas.

Zdroj:

Aitamurto, Tanja. "Motivation Factors in Crowdsourced Journalism: Social Impact, Social Change, and Peer Learning." International Journal of Communication 9 (2015): 21.