Alespoň nějakou zkušenost s takzvanými „trolly“ má pravděpodobně většina lidí aktivních na internetu. Prakticky pod jakýmkoli tématem na diskusních fórech, blozích či pod zprávami se v diskusi objeví obvykle anonymně působící uživatel, řečený troll, či dokonce jejich skupinky, který začne různými způsoby provokovat ostatní uživatele a narušovat diskusi.
V následujících řádcích se pokusím přiblížit studii Beyond vandalism: Wikipedia trolls,[1] která se zabývá, jak již napovídá samotný název, trolly v prostředí internetové encyklopedie Wikipedie.
Představení autorů
První autorkou článku je Pnina Shachaf, která působí jako profesorka na Katedře knihovnických a informačních věd, jako ředitelka centra Roba Klinga pro sociální informatiku a konečně jako ředitelka doktorského studia sociální informatiky na Indianské univerzitě globálních a mezinárodních studií v Bloomington.[2] Předmětem jejího akademického zájmu jsou internetoví trollové, sociální informatika, mezikulturní spolupráce a virtuálně a globálně působící seskupení lidí.[3]
Druhou autorkou studie je Noriko Hara působící, stejně jako její kolegyně Shachaf, na Indianské univerziě v americkém Bloomington. Je profesorkou na Fakultě informatiky a výpočetní techniky a ředitelkou postgraduálních programů na Katedře knihovnických a informačních věd. Ve svém výzkumu a publikační činnosti se soustředí zejména na sociální informatiku, konkrétně pak na online sdílení znalostí, společenské praktiky a kolektivní chování ve zprostředkovaném prostředí (např. prostředky informačních technologií, kterými je kolektivní chování umožňováno či naopak bráněno) či spoluvytváření vědeckých poznatků v online komunitách, jako je například Wikipedie.[4]
Vymezení tématu
Článek se zabývá internetovým fenoménem trollů, konkrétně pak trollů na Wikipedii. Obecně trollové škodí online komunitám a jejich jednání lze přirovnat k vandalismu.
Úspěch Wikipedie vyvolal pozornost médií i akademických výzkumníků. Negativním aspektem tohoto úspěchu a popularity je skutečnost, že se tato online encyklopedie stala cílem trollování. Snaha zabránit škodlivému jednání trollů je potom jednou z priorit komunity Wikipedie, zejména pak jejích systémových administrátorů.
Troll je ve studii definován jako „… normální člověk, který dělá šílené věci na internetu …“[5] a je členem „… rostoucí internetové subkultury s proměnlivou morálkou a pohrdáním pro téměř všechny ostatní online“[6] (překlad autora). Jeho škodlivé chování – trollování – je charakterizováno jako takové, které „… znamená přilákání ostatních do zbytečných, časově náročných debat“ (překlad autora).[7]
 |
| Prosím, nekrmte trolly! (Zdroj: SmallWorlds.com) |
Studie identifikuje různou škálu chování a motivace trollů na Wikipedii, snaží se je porovnat s počítačovými hackery a prozkoumat podobnosti a odlišnosti mezi těmito dvěma skupinami. Autorky si proto vymezily tři základní výzkumné otázky:
1. „Jaké je chování trollů na Wikipedii?“
2. „Jaké jsou ideologie a motivace trollů?“
3. „Jak se trollové liší od hackerů? (O3a – Reprezentují trollové na Wikipedii jeden (odlišný) typ hackerů?; a O3b: - Existují tam [na Wikipedii – pozn. autora] nějací trollové s ideologií (hacktivisté)?)“[8] (překlad autora).
Výzkumná tradice
Navzdory faktu, že trollování je poměrně běžný a rozšířený internetový fenomén, byl do roku 2010, kdy byla tato studie publikována, pouze výjimečně předmětem akademického výzkumu. Autorky článku tak navazují na, do té doby, jediný uskutečněný výzkum, týkající se trollování na feministických diskusních fórech, publikovaný v roce 2002.[9] Z této skutečnosti plyne, že bylo nezbytné rozšířit dosavadní znalosti a porozumění trollování.
Charakteristika textu a výzkumné metody
Tento odborný článek, publikovaný v recenzovaném časopisu Journal of Information Science, je zprávou z výzkumu prezentující výzkum autorek.
Výzkum je případovou studií, jejímž cílem bylo analyzovat chování a motivace trollů na Wikipedii. Autorky zvolili k analýze hebrejskou verzi Wikipedie, malou, a přesto aktivní komunitu, která, v porovnání s enormně velkou anglickou komunitou Wikipedie, umožňovala snazší identifikaci aktivních trollů.
Sběr dat potřebných k analýze se skládal z několika částí. Zahrnoval e-mailová interview s osmi systémovými správci hebrejské Wikipedie – otevřené otázky relevantní ke třem výše uvedeným výzkumným otázkám. Odpovědi poskytovali správci systému v angličtině či hebrejštině. Původním záměrem bylo získat pro interview také trolly, nicméně tato ambice nebyl naplněna, vzhledem k tendenci trollů skrývat identitu, operovat anonymně a užívat pseudonymy či falešné účty. Studie analyzuje čtyři konkrétní případy trollování – všichni trollové byli muži, aktivní i na jiných jazykových verzích Wikipedie. K tomuto výběrovému vzorku autorky přistoupily na základě informací poskytnutých systémovými správci. Vybráni tak byli trollové, jenž byli identifikováni minimálně dvěma správci. Sběr dat dále zahrnoval etnografické pozorování online komunit a trollů na různých stránkách Wikipedie (diskusní stránky k článkům, stránky uživatelů) a také interpretativní obsahovou analýzu stránek Wikipedie (uživatelských stránek trollů a správců, stránek s pravidly Wikipedie a komunitní diskusní fóra týkající se trollů a vandalismu).
K následné analýze získaných dat byla použita jednak interpretativní obsahová analýza, vytvoření souhrnu případů a kódování dat z rozhovorů. Na základě etnografického pozorování a stop, které trollové zanechali na Wikipedii, tak byl nejprve vytvořen přehled chování, interakce s jinými uživateli Wikipedie a časové ohraničení aktivity každého ze čtyř trollů. Tato data byla pomocí systémového kódování zkombinována s analýzou dat z interview. Mezi jednotlivými případy trollů byla provedena komparativní analýza k identifikaci podobností a rozdílností mezi jednotlivými případy. Zároveň autorky provedly obsahovou analýzu osmi rozhovorů se správci a identifikovaly chování a motivace trollů, které byly následně konceptualizovány a seskupeny do kategorií. Tyto kategorie byly poté porovnány s daty ze čtyř případů a byla zhodnocena jejich shoda a platnost. Podobnosti a rozdíly mezi trolly a hackery byly identifikovány z dat získaných z rozhovorů se správci. Tato data byla, společně s chováním a motivacemi, porovnána se zjištěními ze čtyř analyzovaných případů trollů a také s existující literaturou.
Výsledky
Co se týče chování trollů, autorky identifikovaly čtyři druhy trollího chování. Trollové jednají záměrně, opakovaně a způsobem, který poškozuje obsah článků i komunitu Wikipedie jako celek. Přitom úmyslně porušují či ignorují pravidla stanovená Wikipedií (vkládají nevhodný text, nepravdivé informace atd.), což ve výsledku omezuje přesnost a věrohodnost encyklopedie. Trollové se také zapojují do debat a interakcí se členy komunity Wikipedie, se záměrem negativně ji ovlivnit, poškodit či přímo zničit pomocí rozdmýchávání hádek a konfliktů mezi jejími příslušníky, zejména v rámci politických debat. Posledním identifikovaným chováním je jednak izolace trollů, což znamená, že trollové pracují osamoceně a nespolupracují mezi sebou, a také skrývání identity (např. využívání několika různých identit). Autorky tak zjistily, že chování trollů na Wikipedii se podobá chování trollů identifikovanému ve výše zmíněném výzkumu trollího chování na feministických fórech.
Motivace trollů, tedy to, co řídí a pohání jejich chování, byly zjištěny celkem tři. Jednak prostá nuda, touha po pomstě (administrátorům za blokování) a po přitáhnutí pozornosti. Dále pak zábava a pobavení při interakci s uživateli Wikipedie. A konečně škodolibá motivace jednoduše vytvořit konflikt (např. i vyvolávání konfliktů mezi jednotlivými systémovými správci), poškodit komunitu a ublížit jejím jednotlivým uživatelům (výjimkou nebyly ani hrozby fyzickým násilím správci a jeho rodině). Na základě porovnání s hackerskými motivacemi autorky vyvodily, že motivace trollů na Wikipedii se podobají motivacím hackerů, zejména v touze pomstě a vzrušení.
Autorky tak dospěly k závěru, že trolly na Wikipedii je možno označit jako součást hackerské komunity, vzhledem ke skutečnosti, že sdílejí určité charakteristiky, jako je pronikání do systému a způsobování škody pro vlastní potěšení. Naopak trolly na Wikipedii nelze zařadit mezi hacktivisty především z toho důvodu, že nejsou motivováni sdílenou ideologií.
Diskuse
Studie srozumitelně přibližuje chování a motivace trollů na Wikipedii, nicméně je třeba upozornit na jisté slabiny a omezení výzkumu, které objektivně přiznávají i samy autorky. Výzkumný vzorek je poměrně malý (8 interview se správci a 4 trollí případy). Zobecnění výsledků je problematické vzhledem ke skutečnosti, že sběr dat byl proveden v rámci hebrejské Wikipedie. Je možné předpokládat, že chování trollů bude do značné míry kulturně podmíněné, a proto by bylo vhodné pro další výzkum zvolit také jiné jazykové verze. Navíc informace získané z rozhovorů odrážely pouze perspektivu správců systému. Pro komplexnější a objektivnější výsledky by bylo třeba získat také názory druhé strany – těch, kteří jsou označováni jako trollové.
Zhodnocení relevance pro aktuální kontext v ČR
Studie by mohla být inspirací pro podobný výzkum trollů na české Wikipedii. Nicméně s trolly se setkáváme v českém internetovém prostředí i na mnoha jiných webových stránkách než jen na Wikipedii. A tento fenomén má také závažnější důsledky, než „jen“ provokování konfliktů a destrukci diskusí. Například ruský bezpečnostní expert Soldatov hovoří o tom, že ruský Kreml řídí tzv. továrny trollů, kteří, ať už za finanční odměnu či dobrovolně, šíří hoaxy (klamné zprávy) či extrémistické články v České republice a celé Evropě.[10] A tyto zprávy, často publikované pomocí českých webů, mají podle Bezpečnostní informační služby významný vliv na české publikum.[11] Trollové tak slouží mimo jiné i jako nástroj současné ruské zahraniční politiky k šíření propagandy. Pro podrobnější informace o fungování ruské továrny na internetové trolly, doporučuji článek publikovaný na webu lidovky.cz.
Seznam použitých zdrojů
Hara, Noriko; Shachaf, Pnina. Beyond vandalism: Wikipedia trolls. Journal of Information Science. 36 (3), strana 367-370. [online]. [cit. 21. 4. 2017]. Dostupné z: http://journals.sagepub.com.ezproxy.is.cuni.cz/doi/pdf/10.1177/0165551510365390.
Holecová, Simona. Proruské servery mají na české publikum zásadní vliv, píše BIS. Neovlivní.cz. 6. 9. 2015. [online]. [cit. 21. 4. 2017]. Dostupné z: http://neovlivni.cz/proruske-servery-maji-na-ceske-publikum-zasadni-vliv-pise-bis/.
Pazderka, Josef. Ruských hackerů je hodně, říká bezpečnostní expert Soldatov. Mnozí pro Kreml pracují dbrovolně. Aktuálně.cz. 9. 12. 2016. [online]. [cit. 21. 4. 2017]. Dostupné z: https://zpravy.aktualne.cz/ruskych-hackeru-je-mnoho-rika-bezpecnostni-expert-kreml-je-v/r~074c2e48bd3b11e6b628002590604f2e/?_ga=1.3946101.473706044.1467448341.
Pnina Fischman (Shachaf). Academia.edu. [online]. [cit. 21. 4. 2017]. Dostupné z: http://indiana.academia.edu/PninaFichman.
Pnina Fischman / Pnina Shachaf. Google Scholar. [online]. [cit. 21. 4. 2017]. Dostupné z: https://scholar.google.com/citations?user=KpiNE84AAAAJ&hl=cs.
[1] Hara, Noriko; Shachaf, Pnina. Beyond vandalism: Wikipedia trolls. Journal of Information Science. 36 (3), strana 367-370. [online]. [cit. 21. 4. 2017]. Dostupné z: http://journals.sagepub.com.ezproxy.is.cuni.cz/doi/pdf/10.1177/0165551510365390.
[2] Pnina Fischman (Shachaf). Academia.edu. [online]. [cit. 21. 4. 2017]. Dostupné z: http://indiana.academia.edu/PninaFichman.
[3] Pnina Fischman / Pnina Shachaf. Google Scholar. [online]. [cit. 21. 4. 2017]. Dostupné z: https://scholar.google.com/citations?user=KpiNE84AAAAJ&hl=cs.
[4] Home. Noriko Hara. 17. 4. 2017. [online]. [cit. 21. 4. 2017]. Dostupné z: http://norikohara.org/.
[5] ‘… a growing Internet subculture with a fluid morality and a disdain for pretty much everyone else online…’ In: Hara, Noriko; Shachaf, Pnina. Beyond vandalism: Wikipedia trolls. Journal of Information Science. str. 357.
[6] ‘… a normal person who does insane things on the internet.’ In: Ibid.
[7] ‘… entails luring others into pointless and time-consuming discussions.’ In: Ibid.
[8] ‘1. What are the behaviours of Wikipedia trolls? 2. What are the trolls’ ideologies and motivations? 3. How do trolls differ from hackers? (Q3a – Do Wikipedia trolls represent one (distinct) type of hacker?; and Q3b – Are there any trolls with ideologies (hacktivists)?)’ In: Ibid., str. 359.
[9] Herring, S.C.; Job-Sluder, K.; Scheckler, R.; Barab, S. Searching for safety online: managing ‘trolling’ in a feminist forum. The Information Society. 18(5) (2002) 371–383. In: Hara, Noriko; Shachaf, Pnina. Beyond vandalism: Wikipedia trolls. Journal of Information Science. str. 369.
[10] Pazderka, Josef. Ruských hackerů je hodně, říká bezpečnostní expert Soldatov. Mnozí pro Kreml pracují dbrovolně. Aktuálně.cz. 9. 12. 2016. [online]. [cit. 21. 4. 2017]. Dostupné z: https://zpravy.aktualne.cz/ruskych-hackeru-je-mnoho-rika-bezpecnostni-expert-kreml-je-v/r~074c2e48bd3b11e6b628002590604f2e/?_ga=1.3946101.473706044.1467448341.
[11] Holecová, Simona. Proruské servery mají na české publikum zásadní vliv, píše BIS. Neovlivní.cz. 6. 9. 2015. [online]. [cit. 21. 4. 2017]. Dostupné z: http://neovlivni.cz/proruske-servery-maji-na-ceske-publikum-zasadni-vliv-pise-bis/.
No comments:
Post a Comment