Užívání informačních a komunikačních technologií mezi bezdomovci v Los Angeles

Úvod

Počet lidí bez domova se v Los Angeles neustále zvyšuje. Většina z nich žije na Skid Row, kam se za nimi vydali také autoři tohoto výzkumu. Zajímalo je, jakou roli hrají v

životech bezdomovců komunikační technologie, a jestli k nim mají vůbec přístup. Vycházeli z výsledků jiných studií, které uvádějí, že bezdomovci využívají informační a komunikační technologie (především mobilní telefony a počítače) ke komunikaci s přáteli, rodinou nebo sociálními pracovníky a k hledání zaměstnání nebo bydlení.

Výzkumníci

Autoři výzkumu působí na univerzitě v Kalifornii (konkrétně na Donald Bren School of Information and Computer Sciences at the University of California, Irvine) a všichni se ve svých profesních životech zabývají (i když každý z jiného úhlu pohledu nebo v rámci jiného vědeckého oboru) vlivem informačních a komunikačních technologií na lidskou osobnost.

Xinning Gui je PhD studentkou informatiky na univerzitě v Kalifornii (UC). Studuje využití informačních technologií pro udržitelnost a zdraví.

Julien Forbat získal titul PhD na univerzitě v Ženevě v oblasti ochrany životního prostředí a zdraví (environmental health policy). Nyní působí na univerzitě v Kalifornii.

Bonnie Nardi je profesorkou na katedře informatiky na univerzitě v Kalifornii. Je spoluautorkou připravované knihy Heteromation a jiné příběhy programování a kapitalismu.

Dan Stokols je emeritním profesorem psychologie a sociálního chování a plánování, strategie a designu na univerzitě v Kalifornii. V letech 1988-1998 působil jako ředitel a zakládající děkan školy sociální ekologie na UC a je spoluautorem mnoha publikací o environmentální psychologii.

Samotný výzkum

Výzkum probíhal od května do července 2015 v katolickém zařízení Hospitality Kitchen, kde se mohou lidé bez domova třikrát v týdnu zdarma najíst. Autoři výzkumu se zde nechali najmout jako dobrovolníci a měli tak možnost navázat osobní kontakt s cílovou skupinou. 

Pro zajímavost bych ráda uvedla, že autoři v angličtině nepoužívají výraz homeless, ale street drifter. Je to podle nich výstižnější termín, protože všichni účastníci výzkumu žijí opravdu v nuzných podmínkách, které charakterizuje stálé pendlování z místa na místo a nocování venku pod širým nebem. Kočovný styl života jim neumožňuje navázání stabilnějších sociálních vazeb a vyčleňuje je z jakékoliv společnosti (i z té bezdomovecké). V češtině se jako ekvivalent k výrazu street drifter nabízí slovo tulák. Má ale trochu jiný význam, proto v textu zůstávám u termínu bezdomovec.

zdroj: www.google.cz

Pro svůj výzkum zvolili autoři metodu kvalitativní obsahové analýzy, konkrétně provedli hloubkové polostrukturované osobní rozhovory se čtrnácti bezdomovci ve věku od 27 do 70 let. Většina z nich byli občané USA, pár nelegální přistěhovalci z Indie a Bolívie. Výzkumníci si nahráli osm rozhovorů a účastníky výzkumu vyfotografovali. Zeptali se jich, zda vlastní nějaká digitální zařízení, jako jsou počítače a telefony. Kdy a jak  komunikační technologie využívají a jestli jim ovlivnily život.

Výsledky

Výsledky výzkumu ukázaly tři nejpodstatnější věci, se kterými lidé bez domova bojují. Jsou jimi bezpečnost (safety), socializace (socializing) a přežití (survival).

·        Bezpečnost: Bezdomovci (tuláci) mají strach z fyzického násilí, které na nich velmi často páchají ostatní bezdomovci. Skoro každý z účastníků výzkumu byl zbit jiným bezdomovcem, vyhýbají se  tedy raději jakémukoliv kontaktu s ostatními /např. podání ruky nebo objetí/. Knihovny, veřejné studovny nebo zařízení pro bezdomovce jsou pro ně oázou klidu. Váží si přátelské atmosféry, bezpečí a respektu, kterých se jim zde dostává. Surfování po internetu, které tato zařízení velmi často nabízejí, je pro ně únikem z bezdomovectví a užíváním si klidu a bezpečí.

·        Socializace: Účastníci výzkumu se vyhýbají interakci s ostatními bezdomovci. Z jejich společnosti je vylučují rozdílnosti, mezi které patří např. rasa, (ne)užívání drog nebo vyšší vzdělání. Navíc nemají ani možnost komunikovat s rodinou nebo bývalými přáteli, protože ti bydlí daleko nebo s nimi jednoduše mluvit nechtějí. Pracovníci různých pomocných nebo veřejných organizací jsou často jedinými sociálními kontakty, které mají.

·        Přežití: K tomu, aby lidé bez domova vůbec přežili život bezdomovce, tak si vyvinuli vlastní mechanismy. Mezi nejdůležitější patří strategie k uchování duševního zdraví, zaměstnání sebe samých a získání obživy. K tomu velmi často využívají počítače v knihovnách nebo bezplatného Wi-fi připojení v restauracích nebo kavárnách. Hledají zde informace, které je zajímají (např. o náboženství nebo zdarma přístupných akcích). Od depresí jim zase pomáhá poslech hudby, či sledování filmů. Smartphony a počítače používají jako online zdroje pro zábavu a zlepšení nálady. Pomocí informačních technologií také vyhledávají pracovní nabídky, i když to je dost složité. Nemají stálou adresu, kterou často pracovní portály vyžadují, nebo nemohou práci vykonávat kvůli špatnému zdravotnímu stavu. 

Závěr

Autoři tohoto výzkumu došli k jednoznačnému závěru. Informační a komunikační technologie hrají v životech lidí bez domova velkou roli.  Pomáhají jim udržovat sociální kontakty se vzdálenou rodinou nebo přáteli, umožňují jim dočasný únik z reality, odpočinek a pocit bezpečí. Jako zdroj zábavy jim pomáhají zachovat duševní zdraví a jako zdroj informací jim mohou být nápomocné k získání práce (v tom lepším případě) nebo jim zpřístupní pro ně relevantní novinky.

Výzkumníci se domnívají, že města by měla rozšířit nabídku podpůrných center, které umožní bezdomovcům přístup k počítačům a Wi-Fi. Jednodušší dosah těchto „digitálních rájů“ by lidem bez domova usnadnil vyrovnat se s jejich obtížnou životní situací a nabídl by jim bezpečné prostory, kde si mohou odpočinout a načerpat novou energii.

Tento výzkum je podle mého názoru aplikovatelný v jakémkoliv větším městě v jakékoliv zemi, kde žijí lidé bez domova. Realizace je složitější, protože ne vždy se tato problematika setká s podporou běžných obyvatel a politické reprezentace. Je otázkou nejen finanční, ale také komplexní strategie a koncepce k problematice bezdomovectví.

Zdrojový článek:

GUI, Xinning, FORBAT, Julien, NARDI, Bonnie, STOKOLS, Dan. 2016. Use of information and communication technology among street drifters in Los Angeles. First Monday, Volume 21. Number 9.