Martin Špaček
Americká socioložka Shelly Bouliannová ve
svém článku Online news, civic awareness, and engagement in civic and political life předkládá závěry své analýzy, na
jejímž základě argumentuje, že sociální sítě typu Facebook, Twitter, aj.
prokazatelně zvyšují občanské povědomí, přehled a nepřímo i politickou
angažovanost mladistvých.[1]
Je tomu tak dle ní zejména z důvodu
relativně vysoké frekvence zpravodajských článků na těchto sítích, kterým je
většina uživatelů pravidelně vystavována. Zpravodajství na sociálních sítích
dle socioložky nemusí sledovat sami, ale přichází s nimi v kontakt
prostřednictvím svých známých či přátel, se kterými jsou ve spojení, a kteří
s daným obsahem interagují – „likují“, „re-tweetují“, „sdílejí“, aj. Své
závěry autorka staví na svém longitudinálním výzkumu, se dvěma vzorky dat,
které byly sebrány po sobě, minimálně po roce, se stejnými respondenty z kanadské
univerzity v Edmontonu. Vliv online zpravodajství je na chování
mladistvých studentů nejzřetelnější obzvláště na případech volebního chování a účastech
na bojkotech. Naopak vliv online zpravodajství na podepisování petic se
nepotvrdil.
Autorkou je profesorka sociologie na MacEwan University v Edmontonu
v Kanadě, která se dlouhodobě věnuje výzkumu médií, občanské a politické
angažovanosti a kvantitativní analýze velkých souborů dat. K současnému
dni je tato její práce podobného rámce jedna z mnoha. V minulosti publikovala
například na souvislosti užívání internetu, nových médiích, jejich potenciálu a
zájmu o politické dění, konflikty a mobilizaci občanů.
Teoretická
východiska
Autorka vychází z vědomí transformace
konzumace zpravodajství – pro většinu občanů západních zemí se totiž zpravodajství
stalo přístupné doslova na dotyk prstu. Dle autorky zhruba polovina uživatelů Facebooku
sleduje tradiční zpravodajská média, ale co je důležitější, k 80 %
uživatelů Facebooku deklaruje, že bývají vystaveni zpravodajství náhodně, skrze
jejich sociální spojení.
Souvislostem mezi obsahem sociálních sítí a obecnou informovaností o
dění se dle autorky věnovala řada autorů, nicméně většina z nich stavěla
na průřezových studiích, které vylučují možnost uvažovat relevantní proměnné a
kauzality, např. jestli politická angažovanost vede k vyšší míře konzumace
zpravodajství, nebo naopak. Naopak jiné longitudinální studie dle ní selhaly
v tom, že nebyly schopny dostatečně definovat a izolovat klíčové proměnné
a následně nabídnout relevantní souvislosti.
Teoreticky se Bouliannová nesituuje do žádné výzkumné tradice či školy,
přiznává však, že navazuje na jinými autory potvrzovanou hypotézu, že online zpravodajství
zvyšuje občanské povědomí, které následně zvyšuje angažovanost
v politickém a občanském životě.
Metodologie
staví na longitudinálním výzkumu
Analýza vychází ze zmiňovaných dvou
průzkumů mezi mladistvými na MacEwanově univerzitě v Edmontonu, v rámci
kterých byli respondenti dotazování na konzumaci zpravodajství, občanské
uvědomění, informovanost, angažovanost, ad., a to na základě objektivních
znalostí i subjektivního hodnocení. První dotazování proběhlo v letech
2010, 2011 a 2013, druhé pak v lednu 2014. Obou sběrů se zúčastnilo 485
respondentů, kteří představovali reprezentativní vzorek univerzity.
Analyzovány byly vztahy mezi online zpravodajstvím (jak obsažených na
sociálních sítích, tak i na zpravodajských portálech), občanským povědomím a
informovaností (v orig. civic awareness) a politickou angažovaností, kterou
autorka definovala na základě volebního chování, účastí na bojkotech a
podepisováním petic. Výsledky jsou vypovídající dle věku, pohlaví, vzdělání
otce a povahy zaměstnání. K analýze byl využit program SPSS, MCMC metody a
bayesiánský přístup.
Výsledky
– sociální sítě nepřímo ovlivňují politickou angažovanost
Ukázalo se, že věk, ani pohlaví
neovlivňují míru čtení zpráv na sociálních sítích, ale ovlivňují čtení jiných
zpravodajských portálů. Věk ovlivňuje výši občanského povědomí a informovanost,
mladí jsou na tom obecně hůře. Věk ovlivňoval evidovanou míru angažovanosti
během prvního sběru, ale ne druhého, naopak věk ovlivňoval angažovanost při
druhém sběru, ale ne prvním.
Analýza dle Boullianové nabízí jasné modely kauzality - politická
angažovanost při prvním sběru budoucí konzumaci zpravodajství nepředpovídá,
nicméně opačně, od konzumace online zpravodajství k angažovanosti, je
vztah komplexnější. Obecně jde model shrnout tak, že konzumace online
zpravodajství přímo ovlivňuje
občanské povědomí a informovanost, nicméně s politickou angažovaností přímou kauzalitu nevykazuje. Ovšem nejsilnější přímá kauzalita se nachází
mezí občanským povědomím a informovaností a zmíněnou politickou angažovaností, a
tudíž tuto angažovanost online zpravodajství (jak na soc. sítích, tak na
portálech) ovlivňuje nepřímo, byť
jasně – online zpravodajství, vč. na sociálních sítí, ovlivňuje angažovanost.
Význam nepřímého efektu se dále liší dle typu politické angažovanosti. Nejsilnější
vztah mezi konzumací online zpravodajství a politickou angažovaností se ukázal
na modelaci předchozího, ale i současného volebního chování. Stále silný,
přesto slabší vztah analýza ukazuje u příkladu bojkotu. Model je zde však
stejný – skrze přímý vztah
k občasnému vědomí a informovanosti.
Jedinou odchylku z tohoto modelu představovala souvislost mezi
zmiňovanými kauzálními východisky (zpravodajstvím a občanským povědomí) a
podepisováním peticí. Zde statistickou souvislost nenacházíme.
Diskuse
– až na petice je výzkum pro Ameriku zobecnitelný
Autorka si je vědoma nedostatečného
zodpovězení otázky u podepisování petic, v tomto směru tak navrhuje nutné
rozšíření výzkumu o další proměnné. Ostatní svá data však považuje za
zobecnitelná, na základě srovnaní s jinou studií na širším, reprezentativním
vzorku, která byla postavena na práci Gil de Zúñiga et al. (2012). Tím, že
analýza pracuje výhradně na vzorku americké populace, snadno převoditelná do
českého kontextu není. Sama o sobě však přináší velice zajímavou hypotézu, dle
ní ověřenou i u dalších autorů, že sociální sítě zvyšují všeobecný přehled a
zájem o politiků mladistvých, u kterých se v Česku často zmiňuje, že se o
politiku zajímají čím dál méně.
Zdroje
Shelley Boulianne. Online news, civic
awareness, and engagement in civic and political life. New Media & Society.
2015. Vol 18, Issue 9, s. 1840 – 1856.
Gil de Zúñiga H, Jung
N, Valenzuela N. Social media use for news and individuals’ social
capital, civic engagement and political participation. Journal of
Computer-Mediated Communication. 2012
[1] Shelley Boulianne. Online
news, civic awareness, and engagement in civic and political life. New Media
& Society. 2015. Vol 18, Issue 9, s. 1840 – 1856.
No comments:
Post a Comment