Thursday, April 20, 2017

Selfie žen v nikábu jako cesta k větší toleranci ve společnosti?

Burka, čádor, hidžáb nebo nikáb – mnoho lidí nezná rozdíl mezi jednotlivými oděvy muslimských žen. Češi většinou jednotlivé stupně zahalení nepříliš dobře rozlišují, vědí ale, že se každopádně jedná o muslimku. Přemýšleli jste někdy o tom, jak vlastně zahalené ženy na sociálních sítích, kde se mezi uživateli sdílí takzvané selfie, vystupují? Tomuto tématu se věnuje britská výzkumnice Anna Piela ve své studii. Dlouhodobě se zabývá mimo jiné působením žen na sociálních sítích, jejím hlavním zaměřením je studium různých náboženství. Přednáší na Leeds Trinity University ve Velké Británii a je také výzkumnou pracovnicí v instituci Muslim Women´s Council v britském Bradfordu. V rámci svých výzkumů a publikovaných článků se zabývá otázkami genderových rozdílů, islámem (včetně jeho současné podoby a proměn), ale také například online komunitami v oblasti feministického proudu v mediálních studiích. Ze sociologického pohledu je významné, že se podílela na publikaci Islám a média. Aktuálně sepisuje monografii věnovanou právě tématu zahalených žen v zemích, kde islám není hlavním náboženstvím. Kniha nese název Nošení nikábu: módní identita napříč ženami - muslimkami ve Velké Británii a Spojených státech amerických (v originále Wearing the Niqab: Fashioning Identity among Muslim Women in the UK and the US). Právě tímto tématem se částečně zabývala i ve studii, kterou níže blíže přiblížím.

Anna Piela se rozhodla reflektovat chování na sociálních sítích, které je pro muslimské zahalené ženy typické. Studií a odborných statí, které by se tomuto tématu věnovaly, bylo zatím publikováno jen minimum. Na druhou stranu ale Piela zmiňuje, že zájem o téma roste, a zatímco v roce 2000 se online aktivitám muslimských věnovali odborníci spíše popisným stylem, později se začaly objevovat i kritické přístupy hodnotící význam a typy komunikace mezi tohoto publika.

Zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=507UpPpvqiE (jde o ilustrační fotografii, nejedná se o skutečný snímek Leily)

Jedním záměrem autorky studie je zkusit popsat konkrétní vystupování žen na sociálních sítích se sdílením fotografií. Pravděpodobně se jedná o aplikaci Instagram, explicitně ji ale autorka nezmiňuje. Druhým hlavním záměrem je pak snaha analyzovat přístup ostatních uživatelů k publikování příspěvků muslimkami. Autorka čerpá poznatky mimo jiné z jednoho zajímavého výzkumu realizovaného v Austrálii. Spočíval v tom, že se dva vědci zeptali jedenácti australských muslimských studentek (dvou nosících nikáb a devíti nosících hidžáb) na negativní zkušenosti s reakcemi ve společnosti. Všechny respondentky propojili nižší kvalitu života způsobenou negativní stereotypizací ze strany australské společnosti se způsobem, jakým jsou muslimky zobrazovány v australských médiích.
Britská výzkumnice Anna Piela z první realizované studie na toto téma z roku 2013 zjistila, že autoři studií vnímají internet především jako prostředí, kde můžou lidé vcelku anonymně a svobodně vyjádřit svůj názor, aniž by se museli prvotně obávat kritiky veřejnosti čistě na základě vyznání nebo stylu oblékání. Sociální sítě také poskytují zázemí pro komunikaci a sebevyjádření zahaleným ženám, které by rády komunikovaly s osobami, se kterými by se v reálném prostředí zřejmě napřímo zřejmě nestřetly. Důvodem jsou geografické bariéry, ale také kulturní odlišnosti. Na to navázala socioložka se svým konkrétním výzkumem jednoho profilu, dá se tedy říci, že zvolila kvalitativní výzkum a svým způsobem šlo o etnografické pozorování a obsahovou analýzu.



Zdroj:https://cz.pinterest.com/pin/431078995555027497/ (pouze ilustrační fotografie, nejedná se o reálný profil Leily)

Ve svém výzkumu se vědkyně zaměřila na profil mladé muslimské ženy Leily (jméno autorka záměrně změnila) žijící ve Skotsku, která nosí nikáb a baví ji fotit umělecká selfie. Její profil na sociální síti je poměrně oblíbený a není to kvůli lidem, kteří by ji chtěli primárně kritizovat. Leila publikovala již více než 140 fotografií, přičemž všechny jsou takzvané selfie, na kterých je kromě očí zcela zahalená. Sleduje profily zhruba šedesáti dalších uživatelů, z toho asi 45 jsou podobně se oblékající ženy. Podle statistik dané sociální sítě má každá z Leiliných fotografií přibližně tři až sedm tisíc zobrazení. Většinu snímků pak označilo s pozitivním hodnocením asi deset až čtyřicet dalších uživatelů. Autorka se zaměřila ale především na ty fotografie, pod kterými se rozvinula diskuze a jiní uživatelé ji okomentovali. Pokud bychom zveřejněné fotky vnímali pouze z pohledu módy, dalo by se říct, že se jedná o muslimskou módní bloggerku. U snímků se totiž objevují například následující popisky: „Tvář mám zakrytou jednovrstvým nikábem, ohraničeným tenkou šálou. Mám na sobě taky khimar, abayu a rukavičky. Vše v námořnické modré.“
Tělo má být skryté a temné, což si Leila pečlivě hlídá – u svých fotografií totiž často ostatním uživatelům připomíná, že je zcela zahalená. Vnímá tento styl jako duchovní potřebu, uvádí například: „Khimar a trojdílný nikáb mi poskytují skromnost a umírněnost, kterou potřebuji, a abaya zakrývá vše ostatní až na zem.“ 
Mladá žena se snaží prostřednictvím snímků ukázat, jak by měly jednotlivé muslimské oděvy zahalující ženy správně vypadat. Autorka studie poukazuje na to, že na rozdíl od některých videí umístěných na serveru YouTube se zde neobjevují špatné příklady a nevhodné oblečení nikábu.
Uživatelé komentující Leiliny fotky jsou různé národnosti, etnicity a mluví různými jazyky. Ve zhruba šedesáti procentech ale jde o další muslimky, které striktně dodržují pravidla oblékání. V komentářích se ale objevují i muslimská mužská jména a také lidé, kteří nemají k islámu pravděpodobně žádný osobní vztah. Podle autorky může jít například o další fanoušky fotografie, které baví sledovat Leilin smysl pro fotografii. Velká část komentářů vyznívá pozitivně a chválí například barevný výběr oblečení, doplňky nebo typ látky. Většinou je možné vidět komentáře typu „Vypadáš skvěle.“ nebo „Jsi krásná.“ U fotografií se objevují také rady, jak by měla dívka nebo žena postupovat v případě, že by se chtěla začít zahalovat. Leila uživatelce radí, aby si dopředu dobře rozmyslela všechna pozitiva a negativa, která jsou se zahalováním spojená. Objevují se ale také komentáře od mužů, kdy například uživatel se jménem Helmut komentuje kompozici fotografie, a to v němčině. Leila mu odpovídá v jeho rodném jazyce, a tak se v komentářích budují poměrně milé a pozitivní vztahy.
Přiblížená situace ukazuje, že internetové diskuze a sociální sítě nemusí nutně sloužit k urážení kultur, tradic, zvyků nebo náboženství. Zásadním závěrem obsahové (obrazové ale i textuální analýzy) je skutečnost, že se na sociálních sítí u kontroverzních fotografií, jakými v současnosti zahalené muslimky jsou, nemusí objevovat jen negativní a hanlivé komentáře, ale že se u fotografií může objevit také pozitivní kritika a ocenění. Sociální sítě představují důležitou platformu pro sebeprezentaci muslimských žen. Zásadní je, že ženy nosící nikáb mohou navíc podle autorky působit jako vzdělávací prvek v oblasti různorodosti.


Úryvky z diskuzí ve zpravodajství, zdroj: http://tn.nova.cz/clanek/studentka-zadala-odskodne-kvuli-hidzabu-soud-ted-rozhodl.html

Vzhledem k minimálnímu počtu částečně nebo zcela zahalených žen pohybujících se v Česku, není možné mluvit o konkrétních příkladech muslimských uživatelek sociálních sítí žijících u nás. Každopádně by ale poukázání na podobné příklady plné tolerance, respektu a pochopení mohlo být cestou k omezení nenávistných projevů například v diskuzích nebo právě v komentářích. Pokud by byly například tyto příběhy z praxe popsány dětem v rámci mediální výchovy, věřím, že by se tak do budoucna dalo upozornit na to, že média mohou utvářet ve společnosti předsudky a stereotypy týkající se zahalených žen. Dobré příklady by mohly poukázat na skutečnost, že odlišné názory a náboženské projevy nemusí být ihned zahrnuty kritikou a odmítáním. Je možné, že zahalené ženy nakonec dopomohou k větší solidaritě ve společnosti.

Zdroj: PIELA, Anna. How do Muslim women who wear the niqab interact with others online? A case study of a profile on a photo-sharing website. New Media & Society [online]., 2017(19), 67-80 [cit. 2017-04-20]. ISSN 14614448. Dostupné z: http://journals.sagepub.com.ezproxy.is.cuni.cz/doi/pdf/10.1177/1461444816649919

Anna Horáčková



2 comments:

  1. Do you need free YouTube Views?
    Did you know that you can get these ON AUTO-PILOT & ABSOLUTELY FREE by getting an account on Like 4 Like?

    ReplyDelete
  2. BlueHost is definitely one of the best web-hosting company for any hosting services you might need.

    ReplyDelete