Thursday, April 20, 2017

,,Event-as-participation” aneb tvorba teoretického rámce pro tzv. tweetování v přímém přenosu

Autorka článku Lena Kjeldsen, původem z Dánska, vystudovala obor Public administration and policitical science na Aalborgské univerzitě. Svůj doktorát dokončila na stejné škole v roce 2016. Oblastmi jejího zájmu je propojení sociálních médií s politickou komunikací.
V článku se věnuje fenoménu tweetování v reálném čase, jež je v poslední době velmi aktuální především na sociální síti Twitter, kde politici, novináři ale i běžní uživatelé komentují právě probíhající události vysílané tradičními médii a nabízí tak politické komunikaci nový směr i dynamiku. Článek představuje nový rámec pro teoretické uchycení užívání tzv. live-tweetů.
Jednou z prvních událostí, při které bylo využito live-tweetování byly volby ve Velké Británii v roce 2010. Událost si získala masivní pozornost tisku i veřejnosti. Debata byla v průběhu vysílání komentována na Twitteru jak účastníky akce, tak diváky u televizních obrazovek, po jejím ukončení zde bylo zveřejněno 211 000 příspěvků. Toto dokazuje, že tweetování v přímém přenosu je novou praxí v politické komunikaci, jež má svá vlastní sociální, časová i prostorová specifika. Političtí leadeři si uvědomili, že tuto novou platformu mohou začít strategicky používat a skrze ní ovlivňovat, co se o nich bude psát.

Výsledek obrázku pro tweeting

Komentování v reálném čase však není novým fenoménem. Již od pradávna lidé komentovali události, jichž byli svědky. Později po vynálezu televize či rádia se tyto rozhovory přenesly do obývacích pokojů. Až s rozšířením internetu a především sociálních sítí se debaty přesunuly do online prostředí. Autorka tento fenomém nazývá ,,event-as-participation”. Mediální událost by měla být chápána jako veřejná událost zprostředkována tradičními médii. Pojem odkazuje k interakci mezi sledujícími a těmi, kdo jsou na akci fyzicky přítomni, což má dle autorky potenciál ovlivnit demokratické procesy.
Koncept je odvozen od fenomenologického přístupu k užívání médií Paddyho Scannela, jež je spojen s mediocentrickou perspektivou Joshua Meyrowitze a dannah boyd. Z pohledu terminologie Paddyho Scannela je událost sama a aktéři přímo se jí účastnící součástí tzv. event in situ (událost přímo v místě konání), zatímco veřejnost sledující či poslouchající přenos v televizi nebo rádiu součástí tzv. event-as-broadcast (vysílaná událost). Následkem promíchávání obou publik jsou rozmazávány hranice mezi sociálními rolemi a komunikace se přesouvá z vertikální do horizontální roviny s tím, jak v podstatě kdokoli může na sociálních sítích komunikovat přímo s politickými osobnostmi.
Autorka zařazuje koncept ,,event-as-participation” do širšího holistického rámce skrze termín ,,hybridní mediální systém”, v němž se střetává logika (technologie, normy, chování) nových a starých médií. Termín ,,hybridní” zahrnuje heterogenitu systému, jeho proměnlivost, nestabilitu a komplexitu. Terminologie teprve začíná být blíže prozkoumávána a autorka zmiňuje, že je ji potřeba dále vyvíjet. I přes stále vzrůstající moc nových médií zůstává ale tradičním formám médií jako je televize či tisk dominantní postavení.
S rozšířením internetu se pak vynořily problémy s konceptualizací ontologie místa vzhledem k neustále rostoucímu množství mediálně zprostředkovaných interakcí. Autorka si pokládá otázku, zda média jako taková mohou být považována za ,,místo” a pokud ano, v jakém rozsahu? Porovnává proto tři teorie. ,,Management dojmů” E. Goffmana, který tvrdí, že dojem v sociální situaci netvoří jen dané místo, ale i inter- a intrapersonální nastavení mluvčího. S rozšířením televize začala být dle J. Meyrowitze místa, situace a sociální role ve zprostředkovaných interakcích opomíjena. Fyzické prostředí již nedefinuje sociální situaci, ale spíše kontext. Dle P. Scannela televize neopomíjí ,,místo”, ale vytváří si své vlastní.  S tím, jak autorka spojuje všechny tři teorie, vytváří si i vlastní terminologii. Slovo ,,místo” značí ,,fyzické místo”, zatímco kontextem jsou nazývány sociální aspekty, jinak také inter- a intrapersonální nastavení. Oba prvky se pak nachází v dané ,,události”.
Termíny in-situ a as-broadcast byly vytvořeny v době, kdy nejsilnějšími médii byla televize a rádio. Ve stejné době byl také vytvořen termín ,,zdvojení místa”, jež je vyjádřením situace, kdy může být veřejnost na dvou místech zároveň díky televiznímu/rádiovému vysílání. V dnešní době však internet místo spíše pluralizuje s tím, jak jsou lidé schopni sledovat událost z více než dvou míst. Typickým příkladem je používání druhé obrazovky, jež umožňuje veřejnosti být součástí event-in-situ i as-broadcast. Samotní politici při debatách či tiskových konferencích komunikují s voliči například na Twitteru. Díky sociálním sítím se událost stává tzv. augmentovaná nebo rozšířená.

Výsledek obrázku pro watching tv while texting

Pojem ,,kolaps kontextu” popisuje situaci, kdy lidé žijí ve společnosti saturované médii a vstupují do velkého množství kontextů najednou. Vysvětluje, jak lidé, normy, informace prosakují z jednoho do druhého, dochází k promíchávání společenských událostí, jež by běžně byly oddělené. Veřejnost může oslovovat přímo ty, o nichž mluví a politici se zároveň musí připravit na přímou komunikaci s voliči, s dalšími politiky i novináři.
Kromě toho fenomén ,,event-as-participation” zapříčinil promíchávání tradičních sociálních rolí. V komunikaci na sociálních sítích se společenské role prolínají a všichni mohou ovlivňovat událost jako takovou. S tím také souvisí pojem ,,produsage”. Uživatel se v této situaci stává kromě uživatele i tvůrcem obsahu. Každý může zůstat pasivním účastníkem, i když výzkumy dokazují, že takových uživatelů je minoritní množství. Mohou však uživatelé ovlivnit samotnou událost? Analýzy obsahů dokazují, že uživatelé si na sociálních sítích nevytváří vlastní rámec, ale následují ten, jenž byl vytvořen během vysílané události. I přesto má díky nic i běžný uživatel mnohem větší moc ovlivňovat než kdykoli předtím.
V posledních dvou desetiletích se díky nástupu komplexních mediálních systémů v politické komunikaci udály velké změny. Málokdo se soustředil na teoretickou interpretaci s tím souvisejících nových praktik, článek proto nabídl teoretický rámec pro trend komentování mediálně zprostředkovaných politických událostí v reálném čase na platformě Twitter. Autorka se v průběhu článku snažila dokázat, jakým způsobem je pojem ,,event-as-participation” přínosný přínosný pro interpretaci live-tweetování. Hlouběji rozvedla související pojmy pluralizace místa, kolaps kontextu, úpadku tradičních společenských rolí či časové hledisko konceptu. Teoreticky tak ukotvila fenomén, jež se velmi rychle stává nedílnou součástí politické komunikace.
V České republice se tento trend rozhodně neobjevuje v takové míře i vzhledem k tomu, že Twitter zde není až tolik oblíbenou platformou jako například Facebook či Instagram. Rozhodně však i u nás najdeme příklady komentování událostí na této platformě. Osobností, která se na v podstatě denní bázi vyjadřuje k politickým událostem je redaktor DVTV Filip Horký či mluvčí prezidenta republiky Jiří Ovčáček. Uživatelé Twitteru v českém prostředí se také hojně vyjadřovali k události, kdy prezident Zeman použil sprostá slova v rozhovoru pro Český rozhlas. Téma je tedy rozhodně aplikovatelné i na Českou republiku a je pravděpodobné, že se bude v budoucnu šířit nejen skrze tuto sociální síť.

Zdroj:
KJELDSEN, L. Event-as-participation: building a framework for the practice of 'live-tweeting during televised public events [online]. [cit. 2017-04-20]. DOI: 10.1177/0163443716664482. ISBN 10.1177/0163443716664482. Dostupné z: http://mcs.sagepub.com/cgi/doi/10.1177/0163443716664482

1 comment:

  1. Ever wanted to get free Twitter Followers?
    Did you know you can get these AUTOMATICALLY AND TOTALLY FREE by registering on Like 4 Like?

    ReplyDelete