Friday, April 21, 2017

Šumavský Mouřenec v síti: Starý kostel a nová média

Kostel svatého Mořice na Mouřenci nad šumavským Annínem brzy oslaví 800 let své existence. Románsko-gotická památka ze 13. století po odsunu německého obyvatelstva chátrala, za minulého režimu ji lidé zničili a upadla v zapomnění. Před 25 lety nechali bývalí rodáci zruinovaný kostel opravit a znovu vysvětit. Chrám se středověkými freskami, zvonem z roku 1329 a barokní kostnicí se poté otevíral lidem dvakrát ročně při česko-německé bohoslužbě. Jindy byl uzavřený. Mediální pozornosti se Mouřenec dočkal hlavně v roce 2005, kdy se kostel objevil v pohádce Jířího Stracha Anděl Páně. A také o několik let později, kdy při stěhování telekomunikačního zařízení mobilních operátorů zemřel ve věži kostela 20letý pracovník. Kromě historiků, historiků umění, rodáků, dalších pamětníků nebo „poučených“ filmových diváků znal kostel málokdo.

Situace se změnila, když v roce 2011 přišel do farnosti Mouřenec nový kněz Tomas van Zavrel. Pod jeho vedením vznikl malý tým dobrovolníků (později spolek Přátelé Mouřence) a začaly se v kostele konat duchovní, kulturní a vzdělávací akce a komentované prohlídky. Tyto aktivity se záhy dočkaly pozornosti novin, rádií a dalších „starých“ médií, ale stal se součástí a tématem zpravodajských a jiných internetových portálů a dalších nových médií. Povědomí o Mouřenci začalo od té doby růst a v dnešní době ho navštíví tisíce lidí ročně. Od roku 2012 přináší informace o tomto kostele webové stránky www.pratelemourence.cz. Ve stejném roce začal Mouřenec, resp. tým mouřeneckých dobrovolníků (jehož jsem součástí), komunikovat s okolním světem i prostřednictvím sociální sítě Facebook. Stránky www.facebook.com/mourenec v současné době sleduje 713 lidí. Kostel Mouřenec má oficiální profil na celosvětové síti, kterou v roce 2016 v Česku využívalo zhruba 4,5 milionu lidí . Na celém světě pak měla necelé dvě miliardy uživatelů.

Zdroj: uživatelka Facebooku Lenka Dušková



Mouřenecké produsage
Uživatelé dostávají prostřednictvím oficiálního profilu na Facebooku informace o připravovaných akcích, dozvídají se novinky, sledují historické i současné fotografie. Mají k dispozici také videozáznamy z koncertů. A to často ještě v době jejich konání. Uplatňuje se tu fenomén, který označujeme jako „produsage“ neboli „produžívání“, tedy prolínání pozic producenta a uživatele. V případě Mouřence jsou odběratelé novinek z facebookové zdi i spolutvůrci jejího obsahu. Diskutují, chválí, kritizují, publikují komentáře, recenze prohlídek a koncertů, postřehy nebo fotografie a videa ze svých návštěv tohoto místa.

Zdroj: fotografie od uživatele Dean Bžoch Moriaty


Zdroj: uživatel Facebooku Víťa David

Například fotografie od návštěvníků se pak stávají součástí propagačních publikací, pohlednic nebo kalendářů. Profesor univerzity v Brisbane Axel Bruns říká: „Pokud bychom všechny příspěvky jediného autora utřídili, pak on sám o sobě přispívá k produsage sdílením svých myšlenek v kolektivním skladišti naší vizuální znalosti světa. Můžeme také identifikovat skupiny, které se zapojují do produsage vlastního kreativního obsahu. Účastníci kritizují a komentují kreativní obsah ostatních, kolaborují na projektech sdružováním jejich individuálních přidaných hodnot za účelem vytvořit konzistentní celek.“[1]
Přestože církev považuje tento šumavský kostel bez pravidelných bohoslužeb a církevního společenství za „mrtvou farnost“, i s pomocí Facebooku existuje jakási komunita fanoušků nebo pamětníků. Tito lidé pak zpravidla kostel i navštěvují a finančně podporují. Ve skutečnosti tak místo vůbec není mrtvé. Spíše naopak.

Zdroj: Facebook Mouřence

Uživatelé sociálních sítí se pro kostel na Mouřenci stávají také významným spolutvůrcem paměti tohoto místa. Do roku 1946 kostel navštěvovali především Němci a o historii kostela vypráví většinou písemné prameny. V dalším období, především pak od 60. do 90. let minulého století, se o historii kostela nad Annínem nedočteme skoro nic. Lidé toto místo přesto i v této době navštěvovali. Dnes se z některých z nich rekrutují uživatelé sociálních sítí.
Vzpomínky pamětníků, ale i dobové černobílé fotografie z této doby, se často objevují právě na Facebooku. Sdělení typu – „navštívili jsme zdevastovaný kostel v 70. letech a přespali jsme v místnosti nad sakristií, píšťaly z mouřeneckých varhan používali zemědělci jako komínky u traktorů, děti z nedalekého pionýrského tábora v kostele hrály fotbal s lebkami z mouřenecké kostnice, chodili jsme do mouřenecké kostnice při bobříku odvahy“[1] a jiná svědectví jsou významným zdrojem poznání o nedávné historii kostela a jeho okolí. Poznatky a přiznání se pak stávají součástí výkladu při komentovaných prohlídkách.  Obsah prohlídek se tak díky novým poznatkům v čase proměňuje. Nemalou zásluhu na tom mají právě sociální sítě a komunity, které se prostřednictvím těchto sítí utvářejí. 
Na Facebooku má Mouřenec kromě „oficiálního“ profilu i několik profilů řekněme neoficiálních. Informují o samotné farnosti Mouřenec a nebo o několik let připravovaném filmu. Se šumavským Mouřencem se ale můžeme ve virtuálním světě, ve světě internetu a obecně nových médií potkat na mnoha místech.
Mouřenec a kolektivní inteligence
O kostele na Mouřenci informuje například i Wikipedie. V této internetové encyklopedii, jejíž obsah tvoří a upravují dobrovolníci, najdeme Mouřenec dvakrát. Jedno z hesel informuje o významu této stavby a její historii[1], druhé o existující římskokatolické farnosti[2]. Wikipedie je typickým příkladem tzv. kolektivní inteligence, kterou filozof Pierre Lévy chápe jako „formu univerzálně distribuované inteligence, konstantně zdokonalované, koordinované v reálném čase a vyúsťující v efektivní využití schopností.“[3] Kolektivní inteligence je dosahováno průměrováním, dělbou práce a zpětnou vazbou. Dělby práce se na Wikipedii dosahuje tak, že její uživatelé mají právo a přístup k editaci stávajících článků a mohou založit články nové. Autoři zpravidla celý článek nezpracují sami, ostatní je doplňují, opravují a články rozšiřují. Pokud je téma kontroverzní, autoři článek upravují, dokud nedosáhnou nějaké shody. Výsledný článek je pak znalostním průměrem jednotlivých autorů. 

V případě kostela na Mouřenci ale kolektivní inteligence selhala. Přestože se v kostele konají pravidelné komentované prohlídky, stal se dějištěm natáčení pohádek Anděl Páně, Tři životy nebo seriálu Policie Modrava a během posledních pěti let zve na desítky kulturních akcí za rok nebo na půlnoční silvestrovskou bohoslužbu, o těchto aktivitách Wikipedie mlčí. Ze současnosti uvádí jen to, že se v kostele nekonají pravidelné bohoslužby. Že se z posledních sbírek a díky dárcům podařilo pořídit novou sochu sv. Mořice, opravit fresky, kazatelnu, vybudovat muzeum a že církev kostel smluvně půjčila spolku Přátelé Mouřence, se na této internetové encyklopedii také nedočteme. Poslední editace hesel na Wikipedii proběhla v lednu a únoru 2017. V té době vše výše uvedené platilo. Informace o současných aktivitách přitom není třeba nijak složitě hledat. Stačí zadat heslo „Mouřenec“ například do vyhledávače Google a během chvíle můžeme číst aktuální články o pořádaných akcích, sledovat videa a prohlížet si nepřeberné množství fotografií.

Nová média přinesla i Mouřenci nové možnosti. A nové návštěvníky a příznivce. Zatímco v minulosti o tomto šumavském kostele informovaly jen kroniky v archivech nebo tištěné knihy, dnes jsou informace dostupné každému a kdykoli. A to nejen ty oficiálně shromažďované a prezentované. Pokud se někdo rozhodne pro návštěvu kostela sv. Mořice na Mouřenci nad Annínem, má dostatek online zdrojů. Stačí elementární znalost sítí jako jsou Facebook, YouTube nebo Instagram. Třeba v případě poslední jmenované postačí zadat ten správný hešteg (klíčové slovo uvozené křížkem). Nikoho asi nepřekvapí, že je to právě #mourenec.


Zdroje:
BRUNS, Axel. Distributed Creativity: Filesharing and Produsage. Mashup Cultures [online]. Vienna: Springer Vienna, 2010, s. 24 [cit. 2017-04-21]. DOI: 10.1007/978-3-7091-0096-7_2. ISBN 978-3-7091-0095-0. Dostupné z: http://www.springerlink.com/index/10.1007/978-3-7091-0096-7_2
LÉVY, Pierre. Collective intelligence: mankind's emerging world in cyberspace. Cambridge, Mass.: Perseus Books, c1997. ISBN 0-7382-0261-4.
Mouřenec [online]. [cit. 2017-04-21]. Dostupné z: www.facebook.com/Mourenec
Přátelé Mouřence [online]. [cit. 2017-04-21]. Dostupné z: http://www.pratelemourence.cz
Wikipedia [online]. [cit. 2017-04-21]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana





Poznámky:

[1] http://plzen.idnes.cz/delnika-zabil-telekomunikacni-vysilac-dhu-/plzen-zpravy.aspx?c=A110224_162606_plzen-zpravy_alt
2 http://newsfeed.cz/jak-se-dari-facebooku-v-cr/
3 BRUNS, Axel. Distributed Creativity: Filesharing and Produsage , s. 24
4 www.facebook.com/mourenec
5https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_svat%C3%A9ho_Mo%C5%99ice_(Ann%C3%ADn)
6https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%ADmskokatolick%C3%A1_farnost_Mou%C5%99enec
7 LÉVY, Pierre. Collective intelligence: mankind's emerging world in cyberspace.



Autor: Lukáš Milota

1 comment:

  1. Ever wanted to get free YouTube Subscribers?
    Did you know you can get these AUTOMATICALLY AND TOTALLY FOR FREE by registering on Like 4 Like?

    ReplyDelete