Wednesday, April 19, 2017

Reviving icons to death: when historic photographs become digital memes

Článek Reviving icons to death: when historic photographs become digital memes publikovaný v časopise Media, Culture & Society a dostupný přes databázi Sage, je výsledkem společné práce tří autorů – Sandrine Boudana, Paula Froshe a Akiby A Cohena. První autorka v pořadí působí v současnosti na univerzitě v Tel Avivu a ve svém výzkumu se obvykle soustředí na vztah médií a konfliktů, dále se specializuje například na válečné fotografy.[1] Druhý z kolegů, Paul Frosh, působí také v Izraeli, ale na Hebrejské univerzitě v Jeruzalému. Ve své činnosti se zabývá především fotografií a vztahem současných médií a skutečných svědectví.[2] Trojici doplňuje Akiba A Cohen, také pracovník telavivské univerzity a odborník na média a komunikaci. V článku je představen pojem ikonická fotografie a následně jsou prezentovány výsledky výzkumu, který autoři ohledně tohoto tématu provedli.
Tématem článku je pomyslný život ikonických fotografií a jeho obnovování skrz v dnešní době stále rozšířenější memy. Podle článku mezi ikonické fotografie patří ty, které jsou známé ve velké části společnosti, jejichž výskyt a opakování v médiích se opakuje a které mají zásadní význam pro společnosti a morálku.[3] Obecně se tedy jedná o všeobecně známé fotografie, často zobrazující historicky významné momenty. Typickým zástupcem je například fotografie muže stojícího před řadou tanků na pekingském náměstí Nebeského klidu       z roku 1989 nebo právě fotografie, které se mnou popisovaný článek věnuje – fotografie Accidental Napalm z roku 1972. Fotografie zachycuje scénu ze dne, kdy jihokorejská armáda omylem shodila nálož napalmu na vesnici nedaleko Saigonu. Klíčovou postavou na fotografii je nahá devítiletá holčička popálená napalmem, běžící směrem k fotografovi. Uveřejnění fotografie mělo za následek řadu událostí včetně například rozsáhlých protestů proti válce ve Vietnamu.[4]
Autoři textu zkoumali celkem 34 memů odvozených od této fotografie. Poprvé použil výraz meme Richard Dawkins v roce 1976, kdy v knize Sobecký gen vztáhnul principy darwinismu na kulturní obsah.[5] V posledních letech se výraz meme stal symbolem především pro internetový obsah, který se šíří přes různé internetové kanály (Facebook, diskusní fóra, …), přičemž uživatelé internetu jej neustále opakují, upravují a šíří a tím dávají vzniknout jejich samotné podstatě.[6] V článku se autoři přímo hlásí k přístupu, který formuloval John Brookshire Thompson jako metodologický rámec hlubinné hermeneutiky. Podle něj jsou ‘významné objekty a výrazy, které jsou v oběhu v sociálním prostředí, také komplexními symbolickými konstrukcemi, které zobrazují artikulované struktury. Tyto struktury vyžadují nezávislou analýzu a interpretaci. Taktéž samozřejmě uvažujeme, že ´proces interpretace je nezbytně rizikový, že v sobě skrývá konflikty a že je náchylný ke sporům: Možnost konfliktu daného interpretací plyne ze samotné podstaty interpretace´.
Impulsem pro výzkum byla autorům článku myšlenka, že díky současnému fungování médií může v případě ikonických fotografií často docházet až k jejich „deikonizaci“ či dokonce zlehčování a zesměšňování. Výzkumníci na zvolených fotografiích či grafikách zkoumali podobnost s hlavními vlastnostmi původní fotografie (osobami, objekty a pozadím), a dále také, jakým způsobem byla pozměněna vizuální integrita původní fotografie. Díky tomuto procesu se autorům podařilo propojit skutečné, viditelné úpravy fotografie s různými změnami ve významu té které grafiky. Informace doplnili ještě údaji o faktickém vzniku či uveřejnění fotografie, tedy jménem autora, médiem, na kterém byl obrázek poprvé k nalezení.
Výsledkem jejich výzkumu bylo rozdělení zkoumaných memů do čtyř různých kategorií. V první kategorii se obrázky stále dotýkaly vietnamské války, zůstávají nejvíce věrné původnímu významu fotografie a tématu, kterého se dotýkají. Další kategorie dále rozšiřuje původní význam fotografie a dotýká se nejen války ve Vietnamu, ale obecně jakéhosi vzteku na Spojené státy americké, jejich  chování a politiku. Třetí kategorie obrázků představuje ty, které posouvají zaměření memu z původního významu na jiné, více současné, ale většinou také závažné téma. Poslední kategorií, která se dle autorů nejvíce dotýká původní představy, která díky častému opakování ikonických fotografií hrozí, jsou obrázky, jejichž cílem je především pobavit. Ty přebírají původní fotografii a zasazují ji či jednotlivé její prvky do kontextu současné popkultury, vytvářející tak obsah, který, kromě toho vizuálního, ztrácí téměř jakékoli spojení s původním, závažným kontextem fotografie. Podle autorů tak díky současnému stavu, kdy média již povětšinou nejsou centrálně kontrolována a takřka každý má možnost se na internetu svobodně vyjadřovat a zveřejňovat obsah, který vytvoří, vzniká hrozba pro existující ikonické fotografie. Čím častěji jsou totiž v médiích zobrazovány a opakovány, tím více sice roste jejich ikonická hodnota, tím větší riziko „deikonizování“ jim ale hrozí.
V českém prostředí se mi nepodařilo nalézt paralelu k ikonickým fotografiím, zmiňovaným v článku, ať už v databázi Know your meme, která je pravděpodobně jednou z nejrozšířenějších databází internetových memů, ani při jiném vyhledávání na internetu. Z významných, ikonických fotografií z dějin našeho prostředí se pravděpodobně žádná nedostala do fáze, aby se z ní stal známý meme. Je samozřejmě možné, že v hlubinách internetu lze najít nějaký obsah, který by se této charakteristice přiblížil, nic se ale nerozšířilo natolik, aby to bylo vedle výzkumu popisovaného v článku nějak relevantní.


[1] Sandrine Boudana [online].[citováno/viděno dne 10.4.2017].Dostupné z: http://telaviv.academia.edu/SandrineBoudana
[2] Paul Frosh [online].[citováno/viděno dne 10.4.2017].Dostupné z: http://huji.academia.edu/PaulFrosh
[3] BOUDAHA, Sandrine, FROSH, Paul, A. COHEN, Akiba. Reviving icons to death: when historic photographs become digital memes. Media, Culture, Society, vol, Feb. 2017. [online].[cit. 19.4.2017]. Dostupný z databáze Sage. S. 3.
[4] BOUDAHA, Sandrine, FROSH, Paul, A. COHEN, Akiba. Reviving icons to death: when historic photographs become digital memes. Media, Culture, Society, vol, Feb. 2017. [online].[cit. 19.4.2017]. Dostupný z databáze Sage. S. 4.
[5] Richard Dawkins [online].[citováno/viděno dne 10.4.2017].Dostupné z: http://knowyourmeme.com/memes/people/richard-dawkins
[6] Memes [online].[citováno/viděno dne 10.4.2017].Dostupné z: http://knowyourmeme.com/memes/memes

1 comment:

  1. Are you looking for free Google+ Circles?
    Did you know that you can get them AUTOMATICALLY AND ABSOLUTELY FREE by using You Like Hits?

    ReplyDelete