Naše společnost žije v době
sociálních sítí. To je jasný fakt. Sociálních sítí je nepřeberné množství a i
země, kde je například Facebook zakázaný, vznikají alespoň jeho alternativy.
Například v Číne QQ (chatovací služba) má 829 milionů uživatelů a QZONE
(klasická sociální síť) má přes půl miliardy uživatelů.[1]
 |
| Zdroj: https://cz.pinterest.com/iliyanastareva/fun-social-media-stuff/?lp=true |
Je dnes běžnou praxí, že každý má více jak jeden účet. Mezi všemi vede Facebook. Příběh vzniku této celosvětově nejrozšířenější sociální sítě je notoricky známý. Student Harvardovy univerzity Mark Zuckerberg založil tuto síť původně pro studenty, aby byli lépe propojeni. Inspirací mu byly papírové letáky Facebooks, které se na amerických univerzitách rozdávají v prvním ročníku a slouží k bližšímu seznámení mezi studenty. Od uzavřené sítě přes Ivy League, kdy se Facebookem propojilo více univerzit, se rozrostl až k otevřené platformě, která má nyní 1,871 milionů aktivních uživatelů (údaj z ledna 2017). [2]
Facebook však není ani zdaleka jediná sociální síť, dalšími sítěmi jsou mezi jinými: Twitter, LinkedIn, Google+, YouTube, Instagram, Pinterest, Tumblr, Snapchat, Flickr. A teď otázka, na kolika sítích z tohoto seznamu máte účet? Podle GlobalWebIndex má průměrný internetový uživatel 7 různých účtů. Jenom prohlédnout denně všechny účty zabírá čas. Tento čas neustále roste. Například teenage uživatelé stráví až devět hodin denně na sociálních platformách, z toho 30% tohoto času zabírá sociální interakce, 60% pak tohoto času probíhá na chytrých telefonech (tím se vysvětlují lidé chodící po ulicích s nosy zabořenými do obrazovky telefonu).[3] Pokud odhlédneme od teenage skupiny, pak průměrný člověk stráví na těchto platformách 116 minut denně, což odpovídá 5 rokům a 4 měsícům v životě. Jak se sociální média vyvíjejí, pomalu začínají vytlačovat tradiční média (především televizi), momentálně stráví průměrný člověk 7 let a 8 měsíců sledováním televize, počítá se s tím, že toto číslo se bude zmenšovat na úkor expanze sociálních sítí. Jedno je však jasné, v současné době je čas strávený na sociálních sítích větší, než čas strávený jídlem, pitím, socializací (ne online) a hygienou.[4]
Jak je tedy možné, že nám nestačí jen
jedna sociální síť? Každá je totiž trošku jiná, navíc čím více sítí, tím více
peněz pro jejich investory. Hlavní příjmy přichází z reklamy, přesněji až
77% těchto příjmů a jen sedm procent je pak z různých jiných zdrojů.[5]
I v příjmech nám opět vítězí Facebook (i díky tomu, že k němu patří
Instagram a WhatsApp). Za rok 2016 byl jeho příjem 21,43 miliard dolarů,
Twitter vydělal 2,95 miliard dolarů, LinkedIn 1,13 miliardy a ostatní sítě 8,72
miliard dolarů. Meziroční nárůst příjmů stoupá rychleji, než experti očekávali.[6]
Nicméně uživatele určitě nepohání k zakládání více účtů touha nechat si
investory vydělat. Důvodem je, že i přes podobnost mezi sociálními sítěmi,
každá má jistá specifika, pro která pro určité aktivity více, než jiná.
 |
| Zdroj:http://picscompany.com/35-best-extremely-funny-friend-quotes-hd-wallpapers-and-images/ |
Facebook má v dnešní době ,,každý“. Co je na něm tak revolučního? V podstatě právě to, že ho má skoro každý. Má mnoho užitečných funkcí, jako zakládání skupin, eventů, postování fotek, sdílení všeho možného obsahu a možnost soukromých chatů v Messengeru. Mnoho restaurací, barů, kaváren a kulturních institucí updatuje novinky právě na svých facebookových stránkách a je to logické, založení je zdarma a ovládání je rychlé a jasné. Je to mnohem jednodušší, než mít vlastní stránky. Pokud bychom se měli bavit o skupinách, je dnes běžná praxe, že studenti zakládají skupiny, ve kterých sdílejí materiály a informace. Jediná šance, jak nemít Facebook je, nikdy si ho nezakládat. Facebook si nepřeje, aby přicházel o své ,,ovečky“. Pokud jej chcete zrušit na trvalo, je tato možnost poměrně dobře skryta a po odeslání žádosti se facebookový účet dalších čtrnáct dní zálohuje a je možné se k němu vrátit.
Instagram byl
spuštěn 2010 jako mobilní aplikace. Zakladateli jsou Kevin Systrom a Mike
Krieger. Tato aplikace byla původně pro sdílení fotografií ve čtvercovém
formátu (jako odkaz na fotoaparáty značky Kodak a Polaroid) a to
s myšlenkou takovou, že se vyfotí na mobil a okamžitě postne. Instagram je
skvělý ,,zabiják“ času. Máte možnost zde sledovat známé osobnosti, zábavné
fotografie a videa, zvířátka, recepty apod. Vše ve formě obrázků, vnímání je tedy
nenáročné a obsah je personifikovaný. Po koupi Instagarmu Facebookem bylo jen
otázkou času, kdy se na něm objeví reklama. I když se reklamám Instagram dlouho
bránil, v září 2015 došla reklama na této sociální síti i k nám.[7]
Nebyla to ale jediná změna, kterou si prošel, ve stejném roce se vzdal svých
typických čtvercových fotek. Tento krok byl částečně reakcí na rostoucí
konkurenci Snapchatu.[8]
Twitter byl
založen 2006 Jackem Dorseyem. Podstata Twitteru je v krátkých textových
zprávách v rozsahu maximálně 140 znaků. Tento kanál opět umožňuje
sledování různých osobností, ale i zpravodajských kanálů. Spousty zpráv se objevuje
mezi prvními na Twitteru. Twitter má také jedno prvenství a tím je popularizace
hashtagu, tedy použití křížku před slovem, čímž se daný výraz stane odkazem na
texty (popř. fotografie, videa a gify). Není tedy prvním místem, kde se hashtag
objevil, neboť jeho historie začíná někdy ke konci 90.let, kdy byl používán pro
kategorizaci pojmů do skupin. Nicméně první hashtag, který odstartoval vlnu
hashtagování se objevil v srpnu 2007 a jeho autorem byl zastánce open
source-softwaru Chris Messina. V dnešní době se hashtagy objevují napříč
všemi sociálními sítěmi.[9]
Běžnou praxí je, že k jakékoli fotografii ze soukromého života dnes uživatelé
sociálních sítí dávají hashtagy.
Youtube vznikl
v únoru 2005, byl založen zaměstnanci PayPalu Chadem Hurleyem, Stevenem
Chenem a Jawedem Karimem. Jedná se o otevřenou platformu, kam každý může
nahrávat videa a shlížet videa ostatních, sdílet je a komentovat. Na YouTubu
jsou jak oficiální kanály, tak neoficiální a soukromé. Dal vzniknout skupině
uživatelů, tzv. youtuberů, kteří pravidelně přispívají na svém streamu na
YouTube. Škála témat je od zábavných videí, přes ty o módě a líčení, životním
stylu až ke vzdělávacím. I v České republice je pár známých youtuberů,
kteří si tímto způsobem slušně vydělávají na živobytí, jsou jimi například
Jirka Král, FattyPillow nebo Tery Blitzen. Právě obsah videí na YouTubu nám
dává částečný obraz o tom, co lidi zajímá. Tak například příspěvků na téma, jak
si učesat vlasy, se objeví při zadání do vyhledávače 5 990 000 a mají
desetitisíce shlédnutí.[10]
To částečně vysvětluje, jak je možné, že slečna, která vysvětluje, jak si
nalakovat nehty, má tolik odběratelů, že ji to uživí. Ostatně dalším
z důkazů síly youtuberů je již třetí ročník festivalu Utubering, což je
festival pro generaci Z (internetová generace lidí narozená 1995-2010). Na
tomto festivalu mají možnost se uživatelé YouTube setkat se svými idoly ze
sociálních sítí tváří v tvář. Návštěvnost není zanedbatelná, jen druhého
ročníku se účastnilo 11 111 lidí.[11]
Mezi další sítě patří Pinterest, který umožňuje uživatelům
vytvářet kolekce z obrázků, které najdou online nebo nahrají
z počítače, ostatní jim mohou dát like. Tumblr pak vznikl jako forma mikroblogu pro sdílení čehokoliv. Snapchat funguje na principu dočasného
zachycení situace ve formě videa nebo fotografie. To se pak pošle přátelům,
kteří mohou odpovědět stejnou formou. Flickr
platformou pro sdílení fotografií, jeho výhodou je, že fotografie nepodléhají
žádné další kompresi a jsou tedy zachovány v původní kvalitě.
Mezi sociálními sítěmi jsou nuance,
které nutí uživatele k zakládání si více účtů, Flickr je spíš pro fotografy,
kteří fotí klasicky na fotoaparáty, Instagram pro ty, kteří fotí přímo na
mobil. Facebook je nejlepší, pokud se snažíme najít ztracené známé, Snapchat
zase když máme dlouhou chvíli a chceme si jen tak ,,zablbnout“. Dalším
z důvodů je také touha být pořád v obraze, ač se zprávy šíří plošně
přes všechny sítě, jsou místa, kde se objeví první a od té doby, co je svět
globalizován, je to právě rychlost šíření zpráv to, co je cenné.
 |
| Zdroj: https://cz.pinterest.com/pin/80642649550333355/ |
Kritika sociálních sítí, na kterých tráví nejvíce času hlavně teenageři, je možná na místě. Přesto se jedná jen o další změnu ve společnosti. Těmito změnami prochází společnost neustále. Před internetem byla kritizována televize, že vyhnala lidi z kinosálů, před filmy to bylo divadlo, co lidi bavilo. V průběhu dějin je možné pozorovat potřebu se bavit. A to těmi nejmodernějšími způsoby, jaké jsou k dispozici. Způsoby zábavy se neustále mění a starší generace vždy budou kritizovat ty mladší za způsob trávení volného času. Ale i to je součástí kulturní evoluce.
Autor: Bára Mulačová
Do you need free Twitter Re-tweets?
ReplyDeleteDid you know that you can get them ON AUTO-PILOT & ABSOLUTELY FOR FREE by registering on Add Me Fast?