Kolektivní inteligence?

 Vše, co potřebujete znát,  najdete na emimino.cz

Valí se to na nás ze všech stran: blogy, sdílená videa, fotografie, Youtube, Facebook, Instagram a mnohé další… Lidé mají zkrátka potřebu žít ve světě sociálních sítí, dělit se o své poznatky, zážitky, o to, co mají rádi. Všeho je po celém internetu nepřeberné množství a každý si může najít to své. Od zábavy až po zpravodajství.

Každý, kdo má přístup k internetu, někdy určitě zabrousil na stránky nějakého blogu a minimálně si přečetl příspěvky ostatních uživatelů, mnohdy i sám přidal vlastní poznatky. Existují blogy, které už svým názvem vytvářejí představu obsahu, který v nich objevíme. Ovšem takový blog na stránkách emimino.cz je vskutku všeobsahující.

Přestože název evokuje péči o děti a zaměření na maminky, skutečnost je taková, že na blogu stránek emimino.cz se vedou diskuze snad úplně o všem, i o tématech s dětmi nesouvisejících. Najdete zde například rady, jak stáhnout bažanta či jak správně upevnit zrcadlo v koupelně.

Registrovaní uživatelé tvoří obsah těchto stránek přidáváním komentářů pod příspěvky a dotazy druhých, mohou se také sami s dalšími členy poradit o tom, co právě řeší a co je trápí, případně se přeptat na zkušenosti ostatních s plánovanými aktivitami všeho druhu. Jde zkrátka o diskusní fórum, které je tematicky naprosto volné a neomezené. Každý si najde své téma a může vyjádřit vlastní postoj, zkušenosti nebo návrhy na řešení problému. Tvoří tak koncept kolektivní inteligence.

A co to vlastně ta kolektivní inteligence je?

Filozof Pierre Lévy popsal kolektivní inteligenci jako „formu univerzálně distribuované inteligence, konstantně zdokonalované, koordinované v reálném čase a vyúsťující v efektivní využití schopností.“  https://cs.wikipedia.org/wiki/Kolektivn%C3%AD_inteligence

Volně přeloženo jde o to, že o jednom problému diskutuje více lidí. Díky tomu čtenář získává více možností řešení, nebo může dojít k usnesení většiny na nejvhodnějším východisku z dané situace. Kolektiv diskutuje, jednotlivci reagují na příspěvky ostatních a výsledek si už každý může zvolit podle navrhnutých možností většího množsví lidí. Jak se říká, víc hlav víc ví.

Ale je to vždy žádoucí?

Mnohdy nevíme kudy kam, a tak hledáme poradění na internetu. Ve vyhledávači se nám zobrazí mnoho odkazů s danou problematikou a je jen na nás, který si vybereme jako zdroj užitečných informací. 

Na stránkách jako jsou www.emimino.cz se rozkliknutím odkazu dostanete do diskusního fóra většinou maminek nebo zkrátka žen, které se o problematice někdy zmiňovaly. Mnohdy se ale stane, že spíš než návrhy na řešení problému se dočtete kritiku na několik málo těch, které se snažily něco vymyslet. Prodíráte se tedy nebřeberným množstvím příspěkvů, jen abyste si přečetli, jak hloupé jsou ty ženy, které se problému ve svých komentářích dotkly. 

V jiných případech narazíte na celou rodinnou historii přispěvatele/přispěvatelky, na níž je problematika vysvětlena a ukázána. Pokud se navíc jedná o přispěvatele a přispěvatelky z jiné sociální vrstvy, nemusíte si s jejich názory a nápady zrovna notovat. Pořád jde ale o zmiňovanou kolektivní inteligenci, protože nebýt nejrúznějších příspěvků, návrhů řešení a vysvětlení problému, neměli bychom  z čeho vybírat a od čeho se odrazit ve vlastním řešení.

Naopak musím přiznat, že co se týká rady na škubání, respektive stahování bažanta, kterou jsem vyčetla právě na stránkách emimino.cz, byla velice užitečná, přestože jsem nepotřebovala číst týdenní rozpoložení dané těhotné ženy, kterým radu peprně okořenila.

Kde všude se můžeme s kolektivní inteligencí setkat?

Asi nejznámější a nejvíce do očí bijící příklad fungování kolektivní inteligence je https://www.wikipedia.org/. Wikipedia je založená na principech popsaných výše. Jde o online encyklopedii, v níž vyhledáváte pomocí klíčových slov, která vás zajímají. Výsledné texty tvoří různí autoři, kteří se ani nemusejí znát nebo navzájem radit o tom, co uvedou. Jednotlivec sepíše článek na dané téma a kdokoliv další jej může doplnit, upravit, opravit či opatřit dalšími odkazy. Výsledný text je pak množinou poznatků několika lidí, kteří se o dané téma zajímají a chtějí se o své zkušenosti a vědomosti podělit s ostatními.

Dalšími příklady kolektivní inteligence jsou různé reality show či jakékoliv televizní show, do kterých se mohou zapojit diváci svým hlasováním nebo komentáři k pořadu na internetových stránkách média vlastnícího danou show. A nejen na oficiálních stránkách. Připojit se k diskuzi může kdokoliv také na Facebooku nebo právě různých diskusních fórech a blozích. Konkrétně mohu zmínit např. StarDance: Když hvězdy tančí, Superstar, Tvůj hlas má známou vář, Prostřeno! a podobně. U všech těchto pořadů se mohou diváci podílet na hodnocení, ať už přímo hlasováním nebo nepřímo v pohodlí svého domova rozmluvou s rodinou či na internetu. Tříští se názory, pohledy na účinkující, i porotu, hlasováním vzniká konsenzus dosáhnutý pomocí kolektivní inteligence.

Především díky sociálním sítím se kolektivní inteligence rozvíjí a je velmi patrná. Stačí se podívat na Facebookové stránky univerzit nebo konkrétních studentů jednoho oboru. Zde se neustále řeší studijní záležitosti a kolektivně vznikají názory například i na podobu či termín odevzdávání seminárních, nebo i diplomových či bakalářských prací. 

Využití kolektivní inteligence v běžném životě

Kolektivní inteligenci využívá přinejmenším každý, kdo má přístup k internetu. Vyhledávání příznaků nemocí, receptů na vaření nebo šťastné partnerství, cvičení, dobrých lékařů nebo zjišťování studijních záležitostí potkalo asi každého takového člověka. Kolektivní inteligence je na celém internetu, ale i všude kolem nás. Stačí se zapojit do rozhovoru s kamarády v baru, s pacienty v čekárné u lékaře nebo s kolegy v zaměstnání. Každý člověk má trochu jiný pohled na svět založený na vlastních názorech a zkušenostech. Každý člověk může druhému vnuknout představu svého pohledu na situaci a je už na každém, co si vybere a do čeho se zapojí.