Thursday, April 20, 2017

Jak na kolektivní blbost

S příchodem sociálních sítí se změnila nejen podoba společenské komunikace, ale i naše životy obecně. Kvůli společenským změnám a novým technologiím se také mění žurnalistika. Vzhledem k tomu, že čím dál větší počet lidí čerpá informace o světě ze sociálních sítí, tradiční média – ve snaze oslovit co největší publikum – začala experimentovat s novými platformami. Ve výsledku jsou tradiční média sociálními sítěmi již skoro zcela pohlcena a musí konkurovat s přívalem falešných zpráv. Bohužel, jak se loni ukázalo na základě analýzy nejvíce sdílených článků na Facebooku provedené Českým rozhlasem, dezinformační články mají nad pravdivými navrch.

Zdroj: Google Images

Ačkoliv se o fake news fenoménu začalo vážně hovořit teprve koncem roku 2016, není to úplně nový mediální jev. K publikování falešných zpráv kvůli sledovanosti docházelo již v roce 1835, kdy americký deník The New York Sun, ve snaze konkurovat se soupeřícím deníkem The New York Herald, publikoval řadu příběhů o fantastických objevech britského astronoma Sira Williama Hershela známých jako The Great Moon Hoax. Na konci 19. století falešné zprávy ze stejných důvodů také publikovali Pulitzer a Hearst.

Zdroj: Google Images

Ale v dnešní době fake news již nejsou jen úsměvnými hoaxy. O falešných zprávách hovoříme především v souvislosti s loňskými americkými prezidentskými volbami, které měly být ovlivněny vedle dezinformačních webů také cíleným zveřejňováním informací serverem WikiLeaks, které poškozovaly jen jednu politickou stranu. Nicméně, falešné zprávy obecně můžou být využívány jak za účelem pouhého finančního zisku, tak pro politickou manipulaci publika.

Proč je problém extra závažný právě dnes? Zkrátka proto, že je šíření neověřených zpráv tak jednoduché. S příchodem sociálních sítí je vliv takzvaných sociálních bublin, ve kterých se v reálném a virtuálním světě pohybujeme, ještě intenzivnější. Dnes je zcela běžné konzumovat tradiční média na Facebooku, Twitteru a dalších social media platformách. Pro běžného uživatele je tak čím dál těžší poznat, která zpráva je prověřená a která dezinformační. Efekt sociálních bublin je zřejmě také zesílen Facebookovými algoritmy, kvůli nimž jsou uživatelům prezentovány především ty obsahy, které odpovídají jeho/jejím zájmům a dočasné aktivitě. Pokud uživatel/ka sdílí anebo reaguje na falešné zprávy, je pravděpodobné, že se jeho/její bublina ještě více uzavře.
Šíření článků obsahujících záměrně nepravdivé informace je velkým problémem nejen ve světě, ale i v Česku. Kdo stojí za falešnými zprávami a proč se publikují?

Zdroj: iStock/Getty Images
Koncem letošního roku americký web BuzzFeed zjistil, že za více než stovku amerických dezinformačních webů je zodpovědná skupinka teenagerů z Bývalé jugoslávské republiky Makedonie. Nezajímají se o politiku, ale dokázali vydělat na zájmu publika o prezidentské volby ve Spojených státech. Makedonští teenageři jsou údajně zodpovědní za zřízení řady pseudoamerických domén zaměřených především na konzervativně založené Američany. Za každý klik dostávali peníze skrz zobrazování reklamy na jejich webech.

V Česku se vytváření konspiračních, alarmistických a lživých zpráv věnuje více než 40 webů, mezi které patří Parlamentní listy, Svobodné noviny, Svět kolem nás, lajkit.cz a jiné. Nejčastějšími tématy falešných zpráv jsou celebrity, uprchlická krize, Rusko a novinky z oblasti zdravotnictví. Financování a vlastnictví těchto webů zpravidla není transparentní. Výjimkou je vůbec největší zdroj dezinformací v Čechách – server Parlamentní listy. Skrz provozující společnost Our Media, poloviční podíl Parlamentních listů patří českému podnikateli a politikovi Ivu Valentovi. Dalším spolumajitelem tohoto serveru je mediální podnikatel a lobbista Michal Voráček.

Na rozdíl od klasického zpravodajství, které se řídí jak mediálními zákony, tak etickým kodexem novinářů, doposud neexistují žádné systémy regulace, které by zabránily šíření falešných zpráv na internetu. Jako největší internetové společnosti by Google a Facebook měly znemožnit autorům serverů publikujících úmyslně lživé zprávy získávat finanční prostředky z reklamy na jejich webech. Na konci loňského roku obě společnosti koneckonců prohlásily, že budou vyřazovat dezinformační servery ze svých reklamních systémů – Google AdSense a Facebook Ads.

Kromě toho v Česku existuje několik webů a skupin, které se snaží čelit dezinformacím. Think-tank Evropské hodnoty se například zaměřuje na ruskou propagandistkou kampaň v ČR. Server hoax.cz má za cíl identifikovat a prověřovat zprávy na internetu. S nebezpečím propagandy také bojuje skupina studentů Masarykovy univerzity a jejich projekt Zvol si info. Jejich cílem je zvýšit mediální gramotnost mezi mladými lidmi v ČR. Důležitou novinkou je, že od 1. ledna 2017 Ministerstvo vnitra ČR spustilo nové Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám, které se bude mimo jiné věnovat problému dezinformačních kampaní se vztahem k vnitřní bezpečnosti státu.

Zdroj: Google Images

S novým možným řešením problému šíření falešných zpráv před několika měsíci přišel Facebook. Umožní uživatelům označovat příspěvky odkazující na nedůvěryhodné zdroje. Tyto příspěvky bude dál ověřovat expertní tým. Falešné zprávy nebudou vyřazeny, ale pouze označeny jako sporné. Při snaze sdílet zpochybněný příspěvek budou uživatelé upozorněni, že se chystají sdílet dezinformační článek.

Zdroj: Google Images

Internet je stále poměrně nová platforma pro šíření informací. Bezesporu má neuvěřitelnou moc a potenciál jak pro pozitivní, tak pro negativní využití. Stejně jako v případě jiných masmédií, měli bychom vytvořit systém regulace internetu. Šíření dezinformací prostřednictvím sociálních sítí je doposud snadné, protože internet jako de facto hromadný sdělovací a komunikační prostředek je mezerou v zákonech regulujících média. V Čechách má již zmíněný projekt Ministerstva vnitra přicházet s návrhy legislativních řešení problému dezinformačních kampaní, která bude stát v případě potřeby realizovat. Ale zdá se, že problém fake news způsobený fenoménem „produžívání“ bude možné vyřešit pouze kolektivním úsilím.

Reference:
BREINER, James, How the media can better understand the fake news phenomenon. In: International Journalists' Network [online]. [cit. 2017-04-19]. 

Centrum proti terorismua hybridním hrozbám, In: Ministerstvo vnitra České republiky [online]. [cit. 2017-04-19]. 

Ivo Valenta vstupuje do ParlamentníchListů, In: MediaGuru [online]. [cit. 2017-04-19]. 

KOVARIK, Bill. Revolutions in Communication: Media History from Gutenberg to the Digital Age. New York: Continuum, c2011. ISBN 978-1-4411-9495-4.

PODHŮRSKÁ, Martina, 2016. Rok, kdy falešné zprávy překonaly ty skutečné. In: Česká televize [online]. [cit. 2017-04-19]. 

SILVERMAN, Craig a Lawrence ALEXANDER, How Teens In The Balkans Are Duping Trump Supporters With Fake News. In: BuzzFeed News [online]. [cit. 2017-04-19]. 

TAIT, Robert, Czech Republic to fight 'fake news' with specialist unit. In: The Guardian [online]. [cit. 2017-04-19]. 

WINGFIELD, Nick, Mike ISAAC a Katie BENNER, Google and Facebook Take Aim at Fake News Sites. In: The New York Times [online]. [cit. 2017-04-19]. 

Word of the Year 2016 is..., In: Oxford Dictionaries [online]. [cit. 2017-04-19]. 

ZLATKOVSKÝ, Michal a Petr KOČÍ, Žebříček českých neověřených článků: dezinformační texty mají nad pravdivými navrch. In: Český rozhlas [online]. [cit. 2017-04-19].

2 comments:

  1. Are you looking for free Google+ Circles?
    Did you know that you can get these AUTOMATICALLY & TOTALLY FREE by registering on Like 4 Like?

    ReplyDelete
  2. BlueHost is ultimately one of the best hosting provider for any hosting plans you need.

    ReplyDelete