Jak sociální sítě ovlivňují kvalitu přátelství u německých teenagerů

Participation in social network sites: Associations with the quality of offline and online friendship in German preadolescents and adolescents

Předmětná studie byla publikována na stránkách Cyberpsychology: Journal of Psychosocial Research on Cyberspace v roce 2016. Studie se zaměřuje na hodnocení kvality online a offline přátelství mezi preadolescenty a adolescenty, kdy tyto můžeme podřadit pod společný pojem teenager, a to s ohledem na skutečnost, zda mají či nemají účet na sociální síti.

Autory této studie jsou němečtí výzkumníci Michael Glüer a Arnold Lohaus. Oba v současné době působí na institutu vývojové psychologie a vývojové psychopatologie Universität Biefeld v Německu. Doktor Michael Glüer je asistentem na fakultě. Jednou z hlavních oblastí jeho zájmu je vliv nových médií na vývoj dětí a adolescentů. Profesor Arnold Lohaus vystudoval univerzitu v Münsteru, ve svých výzkumech se zaměřuje především na děti a teenagery a rozvoj jejich psychického zdraví, včetně stress managementu. 

Sociální sítě jsou dnes běžnou součástí životů většiny populace, přesto pro mladší ročníky jsou významnější než pro ty starší. A právě životy teenagerů jsou pak mohutně ovlivněny tím, co se na sociálních sítích sdílí či komentuje, zároveň je využívají jako prostředek online komunikace a budování či udržování společenských vztahů. Přátelé v tomto věku silně formují a ovlivňují názory jednotlivců, proto je vliv sociálních sítí na přátelství dobrým výzkumným tématem.

Snaha o porovnání kvality přátelství, které se odehrává v reálném kontaktu na straně jedné, a které je udržováno převážně online na straně druhé, není na poli výzkumů ničím inovativním. Ale většina předchozích studií vycházela z obecného pojetí internetu a nezaměřovala se konkrétně na sociální sítě. Motivací autorů byl rovněž fakt, že tyto výzkumy neexistovaly v prostředí střední Evropy, konkrétně Německa. Vzhledem k poloze naší republiky, je tak tato studie velmi zajímavá i pro nás.

       

Cílem výzkumu bylo zjistit, zda existuje vztah mezi užíváním sociálních sítí a kvalitou přátelství, navíc dále analyzuje i potenciální faktory vlivu na přátelství. Výzkumný vzorek se skládal z celkem 1890 dětí ve věku od 10 do 18 let, které navštěvovaly 5. až 10. třídu školy. Zapojilo se celkem 26 středních škol, které byly vybrány z konkrétního regionu, ale měly různá zaměření a jednalo se o různé typy škol. Mírně převažovali chlapci, kterých z celkového počtu respondentů bylo 50,9 %.

Autoři ve své studii hledali odpovědi na tři výzkumné otázky:

• zda teenageři mající a nemající účet na sociální sítí odlišně hodnotí kvalitu jejich reálného přátelství
• zda teenageři s účtem na sociální síti sami spatřují rozdíly mezi jejich offline a online přátelstvím
• které faktory ovlivňují kvalitu offline a online přátelství u osob s účtem

Sběr dat probíhal v počítačových učebnách jednotlivých škol. Respondenti byli nejdříve seznámeni s tím, o jaký výzkum se jedná, jaké pojmy jsou používány a definice pro ně. Například byla užívána definice dobrého kamaráda, který byl charakterizován jako „někdo, s kým jste velmi rádi, můžete mu říct svá tajemství a je s ním zábava“. Následně respondenti odpovídali na sestavený dotazník, kdy ke sběru dat byl užíván EFS Survey software. Odpovědi zabraly obvykle zhruba 15 až 20 minut.

Měření probíhalo v několika oblastech, respondenti nejdříve popsali své kamarády. Následně měli zhodnotit kvalitu takového kamarádství, k čemuž byl využit McGillův dotazník přátelství, který standardně obsahuje 15 položek, na které jsou odpovědi voleny ze škály několika možností od zcela nesouhlasím po zcela souhlasím. Pro účely německých teenagerů musel být přeložen do německého jazyka, což nezávisle na sobě provedli dva překladatelé. Z původních 15 položek se jedna ukázala jako nepřeložitelná, proto ve výzkumu byl použit dotazník pouze se 14 položkami. Dále byli respondenti žádáni o výběr témat, o kterých s přáteli mluvili v posledních několika měsících a jejich četnost. Naposledy vybírali z několika možností v kategoriích vzdálenost domovů, frekvence kontaktu, pevnost přátelství a délka jeho trvání.

                         

Oproti předpokladům, které autoři vyslovili, nepřinesly výsledky nikterak významné odchylky. Ohledně reálného offline přátelství je výsledek jednoznačný, nezáleží na členství na sociálních sítích, tato přátelství jsou vnímána všemi respondenty stejně. Rovněž jsou tato přátelství považována za kvalitnější než ta, která jsou udržována převážně online.

Co se týče samotné kvality přátelství, pak jako rozdílný faktor se neukazuje jeho povaha, ale spíše faktor genderu a věku. Významnější odchylky totiž vykazovala přátelství dívčí a chlapecká, kdy obecně dívky vnímají své vztahy jako kvalitnější a silnější, a stejně tak mladší respondenti.

Témata, o kterých teenageři mluví, jsou ovlivněna i účastí na sociálních sítích. Výsledky ukazují, že respondenti mající účet se svými přáteli více hovoří o svých problémech, tajemstvích a o tom, kdo se jim líbí. Nepřekvapivě jsou v této kategorii aktivnější dívky. Výjimku tvoří téma internetu, kam spadá např. Youtube či oblíbené webové stránky, kde jsou v komunikaci aktivnější chlapci.

Faktory, které kvalitu přátelství ovlivňují, jsou stejné pro online i offline kontakt. Dominující dvě proměnné jsou vzdálenost a četnost kontaktu. Zde funguje přímá úměra - čím větší je frekvence kontaktu, tím bližší přátelství vzniká a čím bližší přátelství je, tím je frekvence kontaktu přirozeně vyšší.

Dosažené výsledky vypovídají o skutečnosti, že i generace adolescentů stále přikládá větší význam osobnímu kontaktu s přáteli. Nejlépe hodnocená přátelství pak přináší kombinace osobního a online kontaktu.

Lze očekávat, že podobných výzkumů bude přibývat. Struktura společenských vztahů a způsob komunikace neustále podléhá změnám. Prostor se zde otevírá pro dlouhodobé průzkumy, které by tyto změny mapovaly.