Tuesday, April 18, 2017

Surfařův průvodce po internetu



- Nekontrolované šíření dezinformací se stává tématem, s falešnými zprávami nově bojují vlády řady zemí
- Ve školách se ale studenti o rozlišování pravdivých a nepravdivých zpráv obvykle mnoho nedozvědí
- Skupina devíti studentů z Masarykovy univerzity rozjela projekt Zvolsi.info, kde se snaží středškolákům poradit, jak se ve změti zpráv na internetu lépe vyznat 

Apríl je jediný den v roce, kdy lidé kriticky uvažují nad tím, co si přečtou na internetu, než to přijmou jako pravdu. Mezinárodního den dezinformací, jak by šlo apríl nazvat v kontextu moderní doby, už tradičně využívají média a zkouší, co všechno je čtenář schopen zkonzumovat, aniž by odhalil, že je to žert.

S rozvojem sociálních sítí se zkoušky čtenářovi důvěry poněkud vymknuly kontrole. Záměrně překroucených či rovnou lživých informací se po sítích šíří čím dál více. Šířením hoaxů se v Česku rozhodl věnovat dnes už bývalý ministr pro lidská práva rovné příležitosti Jiří Dientsbier, v jehož úřadě vznikla platforma Hate free, která měla vyvracení nepravdivých zpráv mimo jiné na starost. S výměnou ministrů ale Hate free skončilo. Pod ministerstvem vnitra začal v rámci Centra boje proti terorismu fungovat nový odbor proti dezinformacím. Bojem s dezinformacemi se intenzivně zabývají také ve světě. Ve školách se přitom důraz na mediální výchovu obvykle příliš neklade.

Přitom jako dovednost důležitou pro život v budoucích letech označil schopnost rozeznat nepravdivé zprávy a manipulaci také ředitel odboru vzdělávání OECD Andreas Schleicher. "Mladí lidé musí vědět, že něco jako falešné zprávy existuje, že u každé novinky musí kriticky hodnotit, jestli je pravdivá, nebo ne, a musí vědět, jak si pravdivost mohou ověřit," citovala Schleichera BBC.

Školy ve světě se tak problematikou mediální výchovy a odhalování fake news začínají věnovat čím dál víc, jak informovala CNN, například učitelka ze školy v Germantown v americkém Marylandu učí žáky rozpoznávat falešné zprávy na konkrétních článcích. Třeba že si populární představitelka Rachel ze seriálu Přátelé Jennifer Aniston oholila hlavu.

Studenti-studentům

V Česku by se sice učitelé měli věnovat mediální výchově už na základní škole, jenže jak ukázal nedávný průzkum společnosti Median pro neziskovou organizaci Člověk v tísni, ve skutečnosti stráví žáci výukou o médiích jen zlomek svého studia. Na středních školách se mediální výchově věnuje v průměru méně než 10 hodin výuky za celou dobu studia.

Problém může být v tom, že sami učitelé nevědí, jak o tomto problému učit. Ani materiálů stále není dostatek. Především na gymnáziích učitelé podle průzkumu agentury Median postrádají konkrétní pomůcky. Dvě třetiny by přivítaly audiovizuální materiály. "Pomáhat studentům se v této informační mlze zorientovat je nelehkým úkolem učitelů - rizik je mnoho a výsledek nejistý," řekl Michael Řezáč, předseda sdružení Občankáři.cz.

Možná i proto vznikl projekt Zvolsi.info. Je to projekt devíti studentů Masarykovy univerzity v Brně a funguje formou studenti - studentům. Kromě webové stránky, kterou spravují, vydali také soubor rad, jak se chovat na internetu, který nazvali Surfařův průvodce po internetu. Kromě toho pořádají besedy na středních školách, kde se studenty probírají, jak nenaletět propagandistickým článkům.

"Chceme proto lidi okolo nás naučit přemýšlet o informacích a novinařině, stejně jako se naučili přemýšlet o prospěšnosti a škodlivosti jednotlivých druhů potravin," prohlašuje tým Zvolsi.info na svém webu. Nechtějí nikomu říkat, co má číst a co ne. Na jejich stránkách proto nenajdete jmenovitě označené stránky, které šíří propagandistické či lživé zprávy. Cílem autorů je, aby si mladí lidé dokázali sami vyhodnotit, které články stojí za přečtení.

Zaměřují se na mladé lidi ve věku 15 -19 let a snaží se je naučit zásadám kritického myšlení a mediální gramotnosti. Podle vlastního průzkumu Zvolsi.info, který udělali před začátkem kampaně, věří až čtvrtina dotazovaných z cílové skupiny informacím, které sdílejí jejich kamarádi na Facebooku, aniž by je zajímal jejich původ.



Surfařův průvodce po internetu se dělí na pět částí, studenti v něm popisují, jak si ověřit, zda je ínformace relevantní, jakým způsob to lze zjistit, jak vypadají příklady dobré i špatné praxe. Věnují se i falešným ilustračním fotografiím. Vše uvádějí na příkladech. Popisují, jak ověřit zdroj, jako podezřelý znak uvádějí například to, že autor není podepsán. Upozorňují na to, že pokud článek používá nálepkování či velmi expresivní výrazy už v titulku, může to být znak toho, že je zpráva manipulativní. Jako dobrý začátek radí používat Google a jakmile je studentům něco podezřelé, hned zkusit vygooglit, jestli se informace nachází i na jiném serveru, případně pátrat po zdroji a ověřit, zda skutečně existuje. A rada a závěr – občas stačí se zamyslet.

Při tvorbě pravidel používali akademické poznatky. "Vycházeli jsme z Analýzy manipulativních technik ve vybraných českých médiích od Petry Vejvodové a Miloše Gregora z katedry politologie FSS. Oni právě tyto kritéria na jednotlivých serverech hledají a vyhodnocují. A my si je vzali od nich. Takže určitě nejsou vycucaná z prstu, nýbrž jsou akademicky přijatá a relevantní," uvedl jeden z tvůrců projektu Ondřej Chlupáček v rozhovoru pro The StudentTimes.

S besedami od listopadu objeli už dvacet škol v Česku, nyní se projekt dle informací z jejich facebookové stránky rozšiřuje na Slovensko. Školy, které mají o jejich přednášku zájem, je mohou kontaktovat. Obvykle si je zvou sami studenti. Využívají výhody, kterou mnozí starší učitelé nemají - žákům jsou věkově blíž, lépe chápou jejich vnímání světa a dokážou s nimi lépe komunikovat.

2 comments:

  1. Ever wanted to get free Twitter Followers?
    Did you know you can get these AUTOMATICALLY & TOTALLY FREE by registering on Like 4 Like?

    ReplyDelete
  2. BlueHost is ultimately one of the best web-hosting company with plans for all of your hosting needs.

    ReplyDelete