Proč lidé editují články na Wikipedii?

Vypracoval Petr Jadrný

Otevřenou encyklopedii Wikipedie použil už v životě asi každý, kdo někdy seděl u internetu a hledal nějaké informace. Dá se použít pro rychlé ověření nějaké informace nebo třeba jako rozcestník k dalším hledáním.

Wikipedie je založena na komunitě editorů, kteří bez nároku na honorář vytvářejí obsah, upravují stávající, aby byl pořád aktuální, a opravují případné chyby. Je jedním z nejtypičtějších příkladů konceptu takzvané kolektivní inteligence.

Napadlo vás ale někdy, co vede lidi k tomu, že ve svém volném čase vytváří a upravují asi největší světovou encyklopedii? A proč také většinu článků vytváří fanoušci popkultury? Proč raději nejdou a nenapíší status na Facebook, něco netweetnou, nenatočí nové video na YouTube, nedají novou fotku na Instagram, nevytváří na některém webu fanfikce k nějakému seriálu, hře, filmu… Nová média nabízejí mnoho variant, jak se zviditelnit nebo realizovat. Přesto si tito lidé zvolili právě Wikipedii.

Touto otázkou se zabývá Paul Thomas v článku Wikipedia and participatory culture: Why fans edit, který vyšel v časopise Transformative Works and Cultures.

Paul Thomas patří mezi zakladatele interdisciplinárního oboru Media Art History, který zkoumá propojení nových médií a umění. On sám je přitom docentem na Vysoké škole výtvarného umění na University of New South Wales a také na Curtin University of Technologies.

Článek je založený hlavně na práci Jasona Mittela a jeho teoriích právě o Wikipedii. Paul Thomas s jeho závěry a teoriemi souhlasí a doplňuje ji o svou teorii. Používá ale také práce jiných autorů, kteří se tímto tématem zabývali, konkrétně třeba Andrey Forte a Amy Bruckman, Johnyho Au a dalších.

Jak již bylo řečeno dříve, článek se snaží najít odpověď na dvě otázky: proč lidé vytváří články na Wikipedii a hlavně proč většinu tvoří fandové popkultury.

Na první otázku odpovídá Thomas třemi teoriemi. Za prvé, lidé podle Mittela vytvářejí obsah na Wikipedii, protože chtějí vytvořit paratext, tedy něco, co stojí mezi uživatelem a hlavním objektem (tedy filmem, televizním seriálem, knihou,…). Tyto paratexty často patří mezi první seznámení s tímto dílem. Uživatel, chcete-li divák, se nejprve seznámí s popisem, ukázkou, recenzí a teprve pak třeba dílo konzumuje. Přispěvatelům do internetové encyklopedie jde ale podle Camille Bacon-Smith i o to, aby jejich práci společnost využívala. Tito uživatelé touží po tom, být čteni.

Za druhé, tito lidé chtějí psát o svém objektu zájmu. Podle Mittela se zabývají pouze jím, upravují ho a vylepšují. Ostatní „svět“ je nezajímá. Podle Forte a Bruckman je motivace editorů Wikipedie stejná jako vědců. Také spolupracují a zveřejňují skutečná fakta o světě. Podle Thomase je to stejné i fandů popkultury. Ti chtějí přiblížit světu svůj „idol“, svůj objekt zájmu.

Za třetí, podle Yang a Lai mají lidé čtyři důvody k úpravám online obsahu internetové encyklopedie: vnitřní a vnější motivaci, vnitřní a vnější sebepojetí motivace. Na základě analýzy došli k závěru, že pokud uživatelé sdílejí své znalosti a dostanou pozitivní zpětnou vazbu od dalších editorů, cítí důvěru a motivuje je to vytvářet další obsah. A s tím právě souvisí hlavně vnitřní sebepojetí motivace.

Nic z toho ale podle Thomase nevysvětluje, proč lidé editují právě Wikipedii a ne něco jiného. Důvodem podle něj je infrastrukturní charakter, který otevřená encyklopedie má. Infrastruktura je něco, co vyžaduje neustálé úpravy a vylepšení, její vnitřní fungování je skryté před veřejností a je neustále v nebezpečí před vandaly, kteří by ji mohli poškodit. A to všechno Wikipedie splňuje.

A to ovlivňuje fanoušky. Wikipedie má totiž podle Thomsona určitý monopol na znalosti z důvodů, které jsem uvedl výše, tedy že slouží jako nástroj pro rychlé ověřování faktů a jako rozcestník pro další hledání.

Proto tyto stránky navštíví miliony návštěvníků denně. Editor má tak téměř jistotu, že jeho článek vidí desítky, stovky nebo i tisíce či desetitisíce uživatelů každý den, což je podle Thomsona další motiv pro editování obsahu na Wikipedii.

Je to podle Thomsona také skvělý prostor k šíření hlavního paradigmatu. Wikipedie totiž zakazuje vytváření obsahu ovlivněného pocity, názory, předsudky nebo šířícího alternativní pohled. Fanoušci popkultury se tak mohou soustředit na sbírání detailů o svém idolu a nemusí se starat o vyvracení různých výtvorů fansvěta. A tím, že článek na stránkách encyklopedie zůstane a je lidem k dispozici působí jako určité schválení paradigmatu jedince.

Zkrátka, editoři jsou na Wikipedii hnáni touhou vytvořit paratext stejně jako šířit fakta o věcech, na kterých jim záleží. Tím, že encyklopedie poskytuje infrastrukturu, je zajištěno, že ostatní uživatelé si budou prohlížet a případně editovat obsah příspěvku. Takové možnosti nedává žádné jiné participační médium. A to je podle Thomsona důležité hlavně pro fanoušky popkultury.

Podobný výzkum je samozřejmě velmi relevantní i pro Českou republiku. Existuje totiž i verze Wikipedie v českém jazyce, kterou denně navštěvují tisíce návštěvníků. Je také plná článků s českými reáliemi. To už samo o sobě předpokládá existenci českých editorů a přispěvatelů. Není pravděpodobné, že by se motivy českého editora Wikipedie nějakým zásadním způsobem lišily od záměrů zahraničních přispěvatelů, vztahují se Thomsonovy závěry i na editory v České republice.

Článek Paula Thomsona je velmi zajímavou analýzou chování editorů největší encyklopedie světa, kterou denně navštěvují miliony uživatelů po celém světě, od dětí po staré lidi. Komplexně shrnuje problém toho, proč lidé mají potřebu něco publikovat právě na Wikipedii a ne na jiné síti. Thomson své teorie opírá o závěry jiných výzkumníků a vyvozuje z nich závěry, které lze považovat za relevantní.

Zdroj:

THOMAS, Paul. Wikipedia and participatory culture: Why fans edit. Transformative Works and Cultures. 2016, (22).