Zlepšuje komunikace na
Facebooku vaši spokojenost?
Facebook je od roku 2004, kdy
byl spuštěn, rostoucí platformou, která má dnes více než 10 tisíc zaměstnanců a
přes 1,97 miliardy aktivních účtů. Je tak nejoblíbenější internetovou
platformou vůbec.[1]
Navíc v dnešní době se s rostoucím počtem smartphonů již více než
polovina uživatelů internetu připojuje z mobilního telefonu[2]. S tím souvisí i to,
že jsme stále častěji konfrontováni s komunikací po sociálních sítích a to
na denním pořádku. Na otázku, jak na naše blaho komunikace skrze sociální sítě
působí, odpověděli Moira Burke a Robert E. Kraut.
Moira Burke pracuje ve
společnosti Facebook a získala doktorát na Carnegie Mellon University
v USA. Věnuje se především propojení sociální psychologie a počítačové vědy
a blíže sociálním vzorcům v internetových komunitách. Její výzkum se pak
konkrétně týká právě spokojenosti ve spojení s komunikací na Facebooku. [3]
Robert E. Kraut je profesorem
na Carnegie Mellon University v oblasti komunikace člověka a počítače. Vystudoval
sociální psychologii na Leigh University a PhD. získal na Yale University
v USA. Ve svém výzkumu se mimo jiné specializuje na online komunity a
každodenní využití internetu. [4]
Ve společném článku se věnují
tomu, jak na nás působí komunikace s našimi přáteli na Facebooku a jak
působí v závislosti na jejím typu a na síle vztahů s naší
protistranou. Pro účely této práce rozdělili typy komunikace na tyto tři skupiny.
Zaprvé je to zacílená složená komunikace pro konkrétní osobu, jako je například
komentář, nebo příspěvek na zeď. Druhým typem je stylizovaná, neboli „one-click“
komunikace, která je jednoduchá, ale je také cílená, příkladem je Like. Třetím
typem je komunikace vysílaná, tedy určená pro širší publikum, jako je například
příspěvek na blogu, nebo na Twitteru.
K tomu je navíc
rozlišováno o jaké vztahy se jedná, tedy zda jsou to vztahy silného nebo
slabšího charakteru.
Nejprve je v článku
definováno, co se pojmem psychologická spokojenost nebo blaho (anglicky
well-being) míní. To autoři popisují jako pozitivní pocit, nebo kognitivní
evaluaci jedincova života jako uspokojivého, nebo také nějaký smysl života,
nebo zkrátka duševní zdraví. Je možné je definovat i negativně a to tak, že se
u jedince neprojevuje pocit stresu, samoty, deprese nebo stresu. Pro tuto
studii zvolili autoři několik indikátorů spokojenosti a těmi jsou nálada,
vnímání společenské podpory, uspokojení životem, deprese, stres a samota. Proto
můžeme říci, že se jedná o široké pojetí tohoto termínu.
Výzkum se pak zaměřuje na
několik oblastí, které se opírají o existující teorie a propojují je dohromady.
Jedná se o teorie vysvětlující následující pojmy a to: touhu někam patřit,
zachovávání vztahů, signalizování investic do vztahů, sociální podporu a
společenské srovnávání.
Samotná studie vychází
z předpokladu, že sociální sítě a interakce s dalšími lidmi jejich
prostřednictvím, má na člověka pozitivní vliv. Několik mechanismů, jak
k tomu dochází, vychází právě z výše zmíněných teorií. Touha někam
patřit zde vytváří předpoklad, že bychom měli pociťovat větší uspokojení
z komunikace s člověkem, se kterým nás pojí silnější pouto.
Z teorie o udržování vztahů vychází předpoklad o tom, že pro udržení
vztahů musíme pravidelně komunikovat a čím komplexnější komunikace, tím pro zvýšení
spokojenosti lépe, například pozitivněji z hlediska zvýšení blaha
hodnotíme komentář na Facebooku, než přečtení článku na blogu. Symbolická
hodnota a takzvaná signalizace investice do vztahu je také důležitý aspekt,
tedy že délka a frekvence kontaktu signalizuje váhu tohoto vztahu. Tedy pro
tuto studii je komentář na zdi hodnocen lépe, než dání Like. Sociální podpora
je dalším způsobem, jak může komunikace zlepšit naše blaho. V této
souvislosti mluví autoři právě o síle vztahů. Silnější a komplexnější vztahy
přináší více psychologického blaha, příkladem je to, že pokud si na Messengeru
píšeme s přáteli, pociťujeme více celkového uspokojení životem, než ti,
kteří si píší s cizími lidmi.
Metodou využitou v tomto
výzkumu byl výzkum na Facebooku od června do srpna 2011. Účastníci na
validované škále hodnotili aspekty pocitu blaha a otázky ohledně jejich vztahů
s osmi facebookovými přáteli. Poté byly jejich odpovědi synchronizovány
s jejich aktivitou na facebookovém účtu. Účastníci byli osloveni na
Facebooku a emailem, pocházeli z anglicky mluvícího prostředí a byli
uplynulých 30 dní na Facebooku aktivní. Účastníci byli informováni o tom, že
tři měsíce po sobě vyplní dotazník a data z jejich facebookového účtu
budou analyzována. Nikdo z respondentů neobdržel za účast na studii žádnou
odměnu. Počet respondentů činil 10 557 a dokončilo jej 1910 respondentů. Se
souhlasem respondentů tedy analyzovali jejich účty po tři měsíce a tím také
počet jejich komentářů, likeů a zhlédnutí „vysílaného“ obsahu, jako je čtení
News Feedu.
Pomocí regresní analýzy
získali data, která ukazují na to, že nejvíce se blaho respondentů zvýšilo při
obdržení složených a přímo mířených zpráv od lidí, ke kterým mají silnější
vazby. Oproti tomu vysílané zprávy od lidí se slabou vazbou ani „one-click“
komunikace od lidí se silnou vazbou neměla podobný efekt.
Tento výsledek v podstatě
odpovídá předloženým teoriím. Tedy ve zkratce tak, že kontakt více cílený a
složitějšího charakteru je pro zvýšení psychologické spokojenosti lepší, než
jiná komunikace. To odpovídá předpokladům z výše zmíněných teorií, tedy že
například jak teorie sociální podpory, tak i udržení vztahů a investice do
vztahů předpokládají, že složená komunikace vytváří lepší spokojenost. Síla
vztahů jako větší přispěvatel k naší spokojenosti je zase předpokládaná
teorií o touze někam patřit a také teorií sociální podpory. Výsledky studie
v podstatě syntetizují poznatky všech teorií a vytváří komplexnější obraz
o tom, jak komunikace a sociálních sítích v jejich kontextu funguje.
Na druhou stranu jak i autoři
sami podotýkají, některé poznatky naopak neodpovídají jiným teoriím, například
té, že prohlížením cizího obsahu by nám naopak mělo naši spokojenost poněkud
snižovat, ale v tomto případě k žádnému poklesu spokojenosti u
respondentů na základě výzkumu nedošlo. Další diskuse se může týkat i toho, že
účastníci samozřejmě také nějakou komunikaci vysílají sami a i v závislostí
na ní potom dochází k přijímání komunikace a proto je tento aspekt také
nutné brát v úvahu pro vyhodnocení výsledků.
Co se týče použitelnosti
tohoto výzkumu v České republice, tak je evidentní, že by mohl proběhnout
stejně tak s česky mluvícími respondenty a jistě by bylo takové zjištění
následně zajímavé porovnat s touto studií. Pro celkové uchopení této
studie si myslím, že je zajímavé to, že jedna z autorek výzkumu pracuje ve
společnosti Facebook a to právě na oddělení zabývajícím se touto problematikou.
O tom, jak nás online komunikace ovlivňuje a komunikace na sociálních sítích
dvojnásob je určitě velmi zajímavé si přečíst, vzhledem k tomu, že před
dvaceti lety se fenomén internetu jako takového v podstatě teprve začal
rozšiřovat a dalo by se říci, že všechny aspekty spojené s vlivem
sociálních sítí a internetu na náš život jsou teprve v začátcích a jejich
skutečný vliv budeme moci pozorovat až třeba na další generaci dětí, které již
vyrostly v online světě. Jak se bude způsob komunikace a naše spokojenost
vyvíjet v budoucnu je zkrátka teprve otázkou.
Odkaz na článek: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/jcc4.12162/full
[1] https://cs.wikipedia.org/wiki/Facebook,
citováno 17.4.2017
https://www.statista.com/statistics/272014/global-social-networks-ranked-by-number-of-users/,
citováno 17.4.2017
[2] https://news.vice.com/story/facebook-predicted-wed-love-smartphones-and-its-paying-off-big-time,
citováno 17. 4. 2017
[3] http://www.thoughtcrumbs.com/,
citováno 17. 4. 2017
[4] https://en.wikipedia.org/wiki/Robert_E._Kraut,
17. 4. 2017
Do you need free YouTube Subscribers?
ReplyDeleteDid you know that you can get them AUTOMATICALLY & TOTALLY FOR FREE by getting an account on Add Me Fast?