Friday, April 21, 2017

Transmediální život

Transmediální život

Jak je v dnešní době složité komunikovat je zřejmé. Jak lze ale prostřednictvím médií sdělovat nějaké konkrétní informace a příběhy? Jak můžeme nejrůznější nejnovější technologie a postupy využít? Na to je jednou z možných odpovědí tzv. transmediální vyprávění. 
Transmediální vyprávění je fenomén, který si mnoho z nás spojí s dobou nových médií. Pravdou je, že vyprávět příběh na různých kanálech v čase tak, že vlastně každý vypráví vlastní část nebo střípek příběhu, je možné sledovat již poměrně dlouhou dobu. Tento koncept se také pojí s tím, že míra zapojení veřejnosti nebo fanoušků příběhu do tvorby samotného příběhu je relativně velká a především předpokládaná. Co se tedy transmediálním vyprávěním myslí?
 
Jak říká Henry Jenkins, autor, který se právě fenoménu transmediálního vyprávění věnuje, je transmediální vyprávění „proces, kdy se nedílné prvky fikce rozptýlí skrz četné doručovací kanály za účelem vytvoření sjednoceného a koordinovaného zábavného prožitku.“ Tady můžeme pozorovat to, jak je využito nejenom média filmového, ale i knihy, seriálů, komiksů, postaviček, ale právě třeba i fanouškovské stránky na internetu, které mohou mít také různé formy. Může se jednat o fan-fiction, které rozvíjí příběh a tvoří nový děj a sice dodržuje to, jak je ten fiktivní svět zobrazován, ale doplňuje jej o vlastní příběhy daných postav, ale i vytváří nové. 

Již řada článků a autorů se věnuje tomu, jak bylo využito právě transmediálního vyprávění u celé řady různých, dnes už kultovních příběhů, například u Star Wars ságy nebo u Harryho Pottera, ale i u řady dalších například filmových či knižních děl. V tomto ohledu zdůrazňují to, jak je šíře a rozmanitost podoby různých médií využita k rozšíření příběhu a to v rámci nějakého velkého a rozsáhlého světa, který je v díle předkládán. Protože tyto komplexní světy poskytují obrovský prostor pro rozvoj příběhu na různé strany, ať už horizontálně nebo vertikálně ve smyslu časové osy. Pro příklad si uveďme právě sérii Star Wars, která je od uvedení svého prvního filmu v roce 1974 postupně doplňována a rozvíjena celou řadou prostředků transmediální komunikace výše zmíněných, ale také například různými formami typu encyklopedií pojmů ze starwarsovského světa, které ale nepochází z dílny samotných autorů, ale právě z řad fanoušků a veřejnosti.

Vytvářejme vlastní příběh

Když se zaměříme na koncept transmediálního vyprávění, všimneme si toho, že je to v podstatě univerzální prostředek k uchopení prezentace jakéhokoli příběhu. Proč se tedy omezovat na fiktivní světy a fiktivní postavy? Proč takto neprezentovat i skutečné příběhy? 
Tím se nám koncept transmediálního vyprávění posouvá do úplně nových dimenzí. V reálném světě máme přece více než dost reálných příběhů, tak je pojďme využít. Tento nápad samozřejmě nezůstal nevyužit. Transmediální vyprávění se tak stalo součástí nového pojetí komunikace v marketingu. Pro marketing je stěžejní ukázat nejen výrobek, ale i značku a právě tady je možné transmediálního vyprávění skvěle využít. Dobré je si zde říci, že existuje i fenomén jakéhosi mediálního mixu, což v podstatě znamená využít řadu různých médií a kanálů k prezentaci značky. V čem je ale rozdíl? 
Transmediální vyprávění poskytuje možnost nejenom využít různé kanály, ale sdělení utvářet tak, že na každém médiu se odehrává nějaký příběh a ten pak vyprávíme po střípcích a zákazníci si mohu sami vybírat jak a kdy se ke které části příběhu dostanou. Nezůstalo ale pouze u vyprávění. Dnes už se hovoří o novém fenoménu a to transmediální tvorbě příběhu. Transmediální vyprávění se tak v podstatě i díky novým technologiím přetransformovalo do ještě propracovanějšího systému komunikace s lidmi. 

Proč se nehovoří jen o vyprávění příběhu, ale i o tvorbě příběhu je nasnadě. Propojení všech aktérů příběhu se stává klíčovou hodnotou celého konceptu. Značka je tak vlastně jen moderátorem a iniciátorem tvorby příběhu, jehož hlavní postavou je značka sama. Tím, kdo se na vytváření obrazu značky a jejího vnímání podílí, jsou především lidé. Lidé, kteří se prostřednictvím nejrůznějších médií od tištěných, televizních, rozhlasových, a především online médií jako jsou Facebook, Twitter, Instagram, Snapchat, Youtube a podobně, mohou zasahovat do procesu, který dříve spočíval pouze v rukou značky samotné, tedy do procesu reklamy a vytváření příběhu o značce. To, že se zapojují různá média má pro transmediální přístup zásadní význam. Každé médium umožňuje odlišný způsob komunikace, který je pro ně specifický. S tím souvisí i to, kdo se na tom kterém nosiči či médiu zapojí.
Jiná média přitahují jiné uživatele a ti mají jiná očekávání a jiné možnosti vstupování do vytváření jakéhokoli obsahu, který se k nim tímto prostřednictvím dostane. 
S tím souvisí i charakter přispěvatele nebo zákazníka. Ten už není jen příjemcem nějakého příběhu. Aktivně se do něj zapojuje a má možnost jej nezávisle spoluvytvářet a to na různých úrovních komunikace a také různou měrou.  

Jaké jsou další kroky?

Využití konceptu transmediálního vyprávění a vytváření příběhu se nemusí omezovat jenom na umění nebo marketing. Jeho možnosti jsou mnohem širší. Dalším novým přístupem k tomuto fenoménu je jeho aplikace ve vzdělávání. Možnost zapojit studenty do průběhu výuky úplně novým způsobem.

Žáci mají v dnešní době možnost komunikovat na mnoha kanálech. Nejsou závislí na osobním kontaktu ve třídě. Proto je využití transmediálního vyprávění velmi zajímavým způsobem, jak pro ně vytvořit strukturu, která nabízí možnost interaktivně žáky do výuky zapojit a pomoci jim se na jejím vytváření podílet. K tomu může sloužit jak vytvoření internetové výukové stránky, výukového programu nebo různých studijních skupin na sociálních sítích a podobně. 
Na využití všech předchozích pojetí tohoto fenoménu navazuje i další a to kolektivní inteligenci. Ta je charakteristická tím, že se nejedná pouze o sdílení informací. Informace jsou v rámci tohoto „uskupení“ dále interpretovány, rozvíjeny a doplňovány. Výměnou informací pak dochází k rozšíření těchto nových informací, které vlastně vznikají uvnitř této komunity a dále se pak šíří. 

Proč je transmediálno zajímavé?

Na závěr je třeba říci, že rozšířením internetu a vznikem sociálních sítí se možnosti komunikace nevídaným způsobem rozšířily a to doslova masově. Dnes se blížíme k číslu tří miliard lidí, kteří užívají internet. Proces vytváření transmediálního obsahu má potenciál, který samozřejmě nemůže zůstat bez povšimnutí. Vytváření příběhů, ať už skutečných, fiktivních, nebo reklamních a výukových je dnes mnohem interaktivnější a snazší a díky novým technologiím se všichni stáváme součástí transmediálního světa, ve kterém už sami můžeme ovlivňovat, jak náš život budeme prezentovat a jestli se staneme příjemcem nebo autorem nových příběhů.

No comments:

Post a Comment