Thursday, April 20, 2017

Interakce mezi médii: Jak zpravodajská média ovlivňují vyhledávání a editování na Wikipedii


Mohou tradičně zpravodajská média jako jsou noviny či televize ovlivnit to, co lidé hledají na elektronické encyklopedii Wikipedia? Touto otázkou se zabýval tým německých výzkumníků ve své studii o tom, jak mohou zpravodajská média vyburcovat vyhledávání a editování článků na Wikipedii (Geiß, Leidecker, Roessing, 2015)



Studii zpracovali výzkumníci z Oddělení komunikace na Univerzitě v Mainz. Stefan Geiß, jehož výzkum se zaměřuje na rámcování, agenda-setting, politické skandály a vztahy novinářů s publikem. Profesor z téhož oddělení Thomas Roessing je projektovým managerem v soukromé výzkumné firmě v německém Dortmundu. Jeho výzkum se zabývá veřejným míněním, politickou komunikací a Wikipedií. Na práci se podílela také Melanie Leidecker z komunikační psychologie a mediálního vzdělávání na Univerzitě v Koblenz-Landau. Zabývá se politickou komunikací, volebními kampaněmi, žurnalistickými studii a mediálními obsahovými analýzami.

Pro účely studie rozdělili autoři média na dva typy - média, která slouží primárně pro monitorování informací, neboli ta, která ke čtenáři či divákovi dopraví informace na základě předem vybraných kritérií. V tomto případě německé noviny, televize a zpravodajské weby. A média, která slouží primárně pro vyhledávání informací, v nichž si čtenáři hledají informace sami, když chtějí. V tomto případě německé verze internetové encyklopedie Wikipedia.

Vycházeli z premisy, že někteří uživatelé se po konzumaci zprávy v monitorovacím médiu mohou obrátit na média sloužící pro vyhledávání, aby získali podrobnější informace. Kvalita v těchto médiích se tak může zlepšit, pokud obsah generuje více uživatelů, odstraňují chyby a přidávají další informace.

Stanovili několik hypotéz: Jak informování o události zpravodajskými médii ovlivňuje to, jestli si lidé hledají o události informace on-line? Jak to ovlivňuje to, jaký druh informací si hledají? Jak dlouho se tyto efekty na vyhledávání informací projevují? A také to, jestli a jak zpravodajské pokrývání události ovlivňuje to, jak moc se začne vytvářet na internetu "obsah vytvářený uživateli". Autoři předpokládali, že čím více budou noviny a televize o daném problému informovat, tím více vzroste vyhledávání a editace článků, které jsou k tématu k nalezení na internetové encyklopedii Wikipedie. Vychází přitom z již uskutečněných studií o vyhledávání informací a z transakčního modelu komunikace. Vychází z fenoménu kolektivní inteligence a takzvané UGC (user-generated content, tedy obsah tvořený uživateli).

Diskuse nad výsledky
Analýza německých výzkumníků přiblížila, jak uživatelé kombinují různé informační servisy s jejich silnými i slabými stránkami. Jakmile lidé přečtou nějakou zprávu v novinách nebo ji vidí v televizi, mohou si ji začít vyhledávat i v médiích kolektivních, jakým je třeba Wikipedie. Samozřejmě, že ne každý čtenář nebo divák hledá informace na Wikipedii, někteří nehledají vůbec nic, někteří hledají jinde než na Wikipedii.

Z výzkumu vyplynulo, že celkový počet vyhledávání na Wikipedii vzrostl, když média začala masivně informovat o daném problému. Výzkum porovnával vyhledávání stejného slovníkového výrazu v lednu 2009 a v lednu 2011 a zjistil, že když televize, zpravodajské servery a noviny informovaly o zemětřesení na Haiti, počet vyhledávání vzrostl o 1 700 000. Tradiční zpravodajství tak motivovalo lidi, aby si o daném problému zjišťovali více informací. Takže v případě zemětřesení na Haiti si docela dost lidí rozšířilo své znalosti o základních geologických a seismologických mechanismech nebo zeměpisné poloze či politické a sociální situaci Haiti. Další lidé si četli o agenturách, organizacích a programech pro pomoc v mimořádných situacích. Podle toho se také mohli rozhodnout, zda, kolik a pro jakou organizaci mohou něco darovat.

Takové chování uživatelů odpovídá teorii o monitorujícím občanovi, kterou definoval Schudson (1998). Monitorující občan pouze sleduje, co se kolem děje, aby splnil svou povinnost zajímat se o nové věci kolem sebe. Do té doby než zachytí něco, co ho přiměje zajímat se o něco do hloubky.

Zájem tradičních médií o toto téma také vyvolat kolektivní úsilí o zlepšení hesel souvisejících se zemětřesením v Haiti a zvedl editování těchto článků. Rovněž se ukázalo, že klíčová slova, podle kterých uživatelé na Wikipedii vyhledávají, určují zpravodajská média. Hypotézy autorů se tedy potvrdily. 

Celý výzkum tak může pomoci k lepšímu pochopení procesu tvorby veřejného mínění a získávání znalostí. A také to, jak je používání různých druhů médií propojené.

V českém prostředí se o Wikipedii mluví nejčastěji jako o nevhodném zdroji pro akademické práce a zkoumá se, jestli může být stejně relativní jako klasické tištěné recenzované encyklopedie. Vznikl například projekt Uč (s) Wiki (Kasík, 2016), nebo senioři píší Wikipedii (mld, 2014).

Žádná studie o tom, jak lidé v Česku Wikipedii využívají provedená nebyla, v USA ale proběhla. Byla provedena u studentů prvních ročníků vysokých škol v dubnu 2013. Ukázalo to, že mnozí studenti neví, do jaké míry Wikipedii mohou využívat v rámci vysokoškolského studia a také to, jak je definováno „využívání“ Wikipedie. Až 17 % studentů uvedlo, že by nikdy v žádném úkolu v rámci vysokoškolského studia Wikipedii nevyužili, nicméně v následujících otázkách někteří z těchto studentů odpověděli, že využívají Wikipedii pro dohledání zdrojů pro své práce, nebo témata prací, a nebo dokonce dohledávají doplňkové informace.  Proto autor v závěru studia doporučuje, že v rámci vysokoškolského studia, by měli být studenti svými vyučujícími informováni, do jaké míry lze Wikipedii využívat pro plnění studijních povinností. To je žádoucí také pro Českou republiku (Trdličková, 2015).

Zdroje:
Geiß, Stefan; Leidecker, Melanie; Roessing, Thomas. The interplay between media-for-monitoring and media-for-searching: How news media trigger searches and edits in Wikipedia. New Media & Society, č. 18, 11: s. 2740-2759., první vydání, 21. srpna 2015.

Schudson, M. The Good Citizen: A History of American Civic Life. New York: The Free Press. 1998

Trdličková, Gabriela. Používání Wikipedie v prvním ročníku na vysoké škole v USA. Centrální mozek lidstva. Prosinec 2015. Dostupný z <https://cemolid.blogspot.cz/2015/12/pouzivani-wikipedie-v-prvnim-rocniku-na.html>

Kasík, Pavel. Neodmítejte Wikipedii. Přemýšlejte kriticky, může to být dobrý zdroj. iDNES.cz. 8. září 2016. Dostupný z <http://technet.idnes.cz/neodmitejte-wikipedii-premyslejte-kriticky-muze-to-byt-dobry-zdroj-1gw-/kratke-zpravy.aspx?c=A160908_154137_tec-kratke-zpravy_pka>

mld. Senioři píší (a hlavně opravují) Wikipedii. Česká televize. 11. 1. 2014. Dostupný z <http://www.ceskatelevize.cz/ct24/media/1055166-seniori-pisi-a-hlavne-opravuji-wikipedii>


1 comment:

  1. BlueHost is ultimately the best website hosting company with plans for all of your hosting requirements.

    ReplyDelete