Článek
Slumdog romance: Facebook love and
digital privacy at the margine publikovaný
v časopise Media, Culture &
Society se zaměřuje na využívání internetu v zemích tzv.
globálního (chudého) jihu a s ním související otázku ochrany
soukromí. Autoři provedli výzkum mezi
mladistvými v okrajových částech Brazílie a Indie a přináší tak jejich
pohled na využití internetu, který je vhodným východiskem pro tvorbu
internetové legislativy v zemích globálního jihu.
Autorkami
článku jsou Payal Arora a Laura Scheiber. Payal Arora je
profesorkou na katedře médií a komunikace na Erasmus University Rotterdam v Nizozemsku,
při které založila centrum Catalyst Lab. Centrum se snaží využívat kampaně na
sociálních sítích k posílení vztahů mezi akademiky, podnikateli a
veřejností. Ve výzkumech se zaměřuje na
oblast globálního jihu.
Laura
Scheiber působí na Pontifícia Universidade Católica de Minas Gerais
v Brazílii, kde vede výuku metodou „převrácené třídy“. Ve svých výzkumech
se zaměřuje na vzdělávání, sociální nerovnost a násilí mladistvých.
Autorky
(za spolupráce dalších kolegů) se ve svém výzkumu věnují běžnému tématu
regulace internetu, ovšem v méně běžném kontextu zemí globálního jihu.
Právě tam je ale otázka regulace velice aktuální, neboť dostupností technologií
se zvyšuje počet uživatelů internetu a regulace se stává nezbytným prvkem
(oproti zemím globálního severu, kde je už rozvinuté jak využívání internetu,
tak také jeho regulace).
Pro
zjištění potřeb regulace je důležité zjistit, jakým způsobem je internet
v dané oblasti využíván a v čem jsou jeho rizika. Rozsáhlý výzkum
zahrnoval řadu metod: polostrukturované rozhovory, skupinové diskuze,
fotodokumentaci využívaných mobilních telefonů a obydlí respondentů a sledování
jejich aktivit na Facebooku. Cílovou skupinou byly osoby ve věku 14-27 let
žijící v tzv. slumech, které OSN klasifikuje pěti znaky jako společenství:
- bez přístupu ke kvalitní vodě
- bez přístupu ke kanalizaci
- s nejistým zaměstnáním
- s nestabilním bydlením (jedná se o chatrče postavené z různých materiálů)
- a s nedostatečným životním prostorem.
Konkrétně se jednalo o 22 respondentů žijících
na periferiích brazilských měst Belo Horizonte a Rio de Janeiro a stejné
množství respondentů z příměstských oblastí Insapuru a Ludhiany
v Indii.
Východiska výzkumu
Výzkum
vycházel z předešlých zjištění, která prokázala důležitou roli Facebooku.
Ve výzkumu prováděném v Myanmaru se ukázalo, že většina dotázaných se domnívá,
že nepoužívá internet, ačkoli hojně využívá Facebook. Sociální vazby a zábava
jsou tak důležitým prvkem, proč se lidé z oblastí globálního jihu
připojují a jsou ochotnější přijmout nové technologie.
Dalším
důležitým prvkem je kultura jednotlivých zemí. Často se jedná o patriarchální
společnosti, ve kterých je omezená komunikace s opačným pohlavím. Díky
anonymitě však mohou i v těchto zemích muži chatovat se ženami, aniž by je
za to čekal nějaký morální postih.
Soukromí na internetu
Hned
na počátku výzkumu vyvstala nepředvídatelná překážka v samotné definici
pojmu soukromí. Respondenti nejprve nenacházeli slov, jakými by soukromí
dokázali definovat. Později se jim podařilo odlišit soukromé od veřejného označením
médií, která pro tu kterou komunikaci využívají – zprávy posílané přes aplikaci
označili za soukromé, posty sdílené na Facebooku za veřejné.
Rozkol
nastal v přístupu k ochraně soukromí. Brazilští respondenti přiznali,
že se o své soukromí více bojí a zvažují, co na Facebooku zveřejní a co ne.
Stejně tak zvažují, koho si přidají do přátel a koho nikoli. Oproti tomu
respondenti z Indie takové obavy neprojevili. Mezi přáteli mají zhruba
čtvrtinu těch, které osobně neznají. Ochota seznamovat se s cizími lidmi
pravděpodobně pramení ze svázanějších podmínek pro navazování vztahů
v reálném životě, jakými jsou omezení při komunikaci s opačným
pohlavím a domluvené sňatky.
Riziko podvodů a revenge porn
Otázka
možných podvodů na internetu je celosvětovým problémem, a tak se i té
výzkumníci při rozhovorech dotkli. Někdy se jedná o relativně neškodná
vylepšování profilů související se vzhledem a názory, jindy o zásadní zneužití
důvěry a finanční podvod. V Malajsii bylo v roce 2012 nahlášeno 846
podvodů s celkovou škodou sedmi milionů dolarů. Malajská policie následně
založila webovou stránku varující před takovými podvody prezentující také rady,
jak podvodníka včas odhalit.
Respondenti
se o podvodech tohoto typu zmiňovali také, i když v menší míře.
Zajímavou
oblastí, které se výzkum také dotkl, byl pojem revenge porn. Jedná se o sdílení
sexuálního obsahu bez souhlasu zobrazené osoby s cílem zostudit ji,
přičemž se obvykle jedná o pomstu ženám. Autorky poukazují na odlišnost přijetí
v různých kulturách. Pro indické ženy by takové zveřejnění mělo
dalekosáhlejší důsledky než pro Brazilky. To se odrazilo i v názorech
respondentek, kdy indické ženy projevily s oběťmi revenge porn větší soucit
než dotazované v Brazílii. Indické respondentky se přikláněly k názoru, že
zobrazované jsou oběťmi, v brazilské části výzkumu se řešila spoluvina
zobrazovaných a těch, kdo video nahrají na internet, nebo dokonce plná vina
zobrazovaných, které by měly znát rizika nových technologií a chovat se podle
toho.
Regulace internetu v zemích globálního jihu?
Z výzkumu
vyplývá, že obávané oblasti související s ochranou soukromí je potřeba
řešit ve všech zemích. Nejde se jí však věnovat globálně, je potřeba se zaměřit
na konkrétní země a jejich kultury a neřídit se typickým rozdělením globálního
jihu a severu, neboť v jednotlivých zemích jsou patrné rozdíly, které je
potřeba do regulace zahrnout
Internet v České republice
K masovému rozšiřování internetu došlo
v České republice ve druhé polovině 90. let. V současné době internet
využívá 73 % domácností. Vzhledem k delší době, po jakou se internet
v České republice využívá, je také spektrum využití širší. Většina
uživatelů internetu používá emailovou komunikaci, polovina navštěvuje sociální
sítě, velký podíl zájmu si zabírá také internetové zpravodajství (86 %
uživatelů internetu).
Vedle
úprav zahrnutých v zákonech se objevují různé iniciativy snažící se
předejít problémům, které internet přináší. V letech 2012-2014 byla
například spuštěná webová stránka Jaknainternet.cz, která rozebírá internet
z různých hledisek od historie přes praktické využití včetně bezpečnosti
jeho využívání.
Autor: Veronika Zemanová
Zdrojový text:
Slumdog romance: Facebook love and digital privacy at the
margine publikovaný v časopise Media, Culture & Society. Media, Culture
& Society, April 2017, vol. 39, 3: pp. 408-422.
Další zdroje:
No comments:
Post a Comment