Friday, December 30, 2016

Powell Madeline N.: Jeden obrázek vydá za tisíc slov: obsahová analýza fotografií uveřejněných na účtech služby Instagram



Powell Madeline N.: Jeden obrázek vydá za tisíc slov: obsahová analýza fotografií uveřejněných na účtech služby Instagram
Portland State University

Datum publikace: 18.11.2016
 

Cílem této studie bylo prozkoumat možné genderové stereotypy, které se uplatňují při výběru fotografií umístěných na instagramové účty populárních osobností. Teorie sebezobrazování  vyhodnocuje použité snímky z hlediska jejich kompozice. Rozdíly v mediálním zpodobňování žen a mužů jsou již dlouho předmětem generových studií a tvoří i podstatnou teoretickou část tohoto šetření. (Archer, Iritani, Kimes, a Barrios, 1983; Konrath, & Schwarz, 2007; Copeland, 1989; Costa, a Bitti, 2000; Levesque & Lowe, 1999). Muži jsou často zobrazováni s důrazem na jejich tvář, která je symbolem jejich intelektu a osobnosti, kdežto fotografie žen zpravidla zachycují celé postavy, nebo podstatnou část těla a zdůrazňuje se tak jejich fyzická atraktivita. (Smith & Cooley, 2012). Tento výzkum navazuje na předchozí práce Archer aj. (1983). Celebrity a Instagram
Celebrity a jejich sebeprezentace mají vliv na společnost a na způsob, jakým lidé společnost vnímají a do jakých rolí se oni sami následně situují. Tyto vizuální vzory mají velký vliv na své příjemce, kteří se s nimi často identifikují prostřednictvím svých přání, svého chování, fantazií, ale i bulvárních historek a drbů. Vzhledem k povaze tohoto výzkumu je svým obsahem Instagram skvělou platformou pro výzkum vizuální identity těchto společenských vzorů.

Genderové stereotypy a média
Stereotypy jsou "přesvědčení, že všichni členové skupiny sdílejí shodné vlastnosti, postoje, nebo životní podmínky " (Smith et al., 2012, str. 280). Stereotypy mohou být aplikovány na skupiny i na jednotlivce na základě charakteristik, jako je pohlaví, rasy, postoj, nebo život podmínky. Stereotypy mohou být velmi škodlivé pro subjektivní vnímání jednotlivce i celé společnosti. Bandura (2009) uvádí, že i způsob zobrazení může mít skutečný vliv na vnímání žen a mužů. Rozdíly ve vyobrazení mužů a žen často odráží společenské normy a postoje a přispívá k udržování genderových předsudků. Ženy nejsou v médiích zastoupeny odpovídající mírou a jejich zobrazení je často znázorněno v tradičně ženských rolích.

Výzkumné otázky
Pro výzkum byly stanoveny následující výzkumné otázky.
RQ1: Liší se u mužů a žen míra důrazu na velikost obličejové části fotografie?
RQ2: Existuje vztah mezi indexem významu obličeje objektu a popularitou fotografie (měřeno počtem „like“ u jednotlivých fotografií)?
RQ3: Liší se důraz na obličej podle povolání zobrazovaného?

Organizace výzkumu a metoda měření
Teorie Faceismu
Archer et al. (1983) vytvořil koncept „faceismu“, který hodnotí postavení a poměrnou velikosti obličeje zobrazované osoby vzhledem k celé zachycené postavě, nebo její části. Význam hlavy je hodnocen indexem, který měří poměr vzdálenosti od vrcholu hlavy k nejnižšímu bodu brady vůči vzdálenosti horní části hlavy k nejnižšímu bodu viditelné části těla (Schwarz et al., 1989). Tento index nabývá hodnot v intervalu 0,0 (obličej není vůbec zachycen) až po hodnotu 1,00 (fotografie zobrazuje pouze obličej).
Do výzkumu bylo zahrnuto 600 fotografií 30 nejsledovanějších celebrit na Instagramu. Poměr mužů a žen zahrnutých do výzkumu byl shodný (15 ku 15). Kritériem výběru celebrit byl počet jejich sledujících na jejich instagramovém účtu. Z jednotlivých účtů nejsledovanějších osobností bylo vybráno vždy 20 fotografií, které měly nejvyšší ohlas (likes) mezi sledujícími. Z hlediska povolání, což byla další ze sledovaných kategorií, byla identifikovány  4 skupiny a to sportovci, TV osobnosti a herci, zpěváci a modelky.
Měření bylo provedeno za použití počítačového programu  Bluebeam.




Obrázek 1:  metoda měření použita v této studii. Vzdálenost mezi nejvyšším a nejnižším bodem hlavy objektu. Vzdálenost mezi nejvyšším bodem hlavy a nejnižší viditelnou částí těla objektu.


Průměrný face index pro všechny celebrity zahrnuté do výzkumu činil 0,28. Tento výsledek překvapivě vypovídá o velmi nízkém důrazu na jeho upřednostňování v rámci kompozice zvolené fotografie. Průměrný face index v dalších studiích je mnohem vyšší. Například  Konrath et al. (2007), ve své práci věnované americkým politikům, dochází k průměrné hodnotě 0,75.

Výsledky – odpovědi na výzkumné otázky
RQ1 výsledky výzkumu nepotvrdily předpokládané odlišnosti v důrazu na obličej mezi snímky mužů a žen v souboru.
RQ2 rovněž se nepotvrdily statisticky významné rozdíly mezi  popularitou fotografie a zjištěným face indexem. Korelace uvedených proměnných měřena Spearmenovým koeficientem dosáhla hodnoty pouze 0,04  (p = 0,38, N = 600).
RQ3 odpověď na tuto otázku není vzhledem k relativnímu zastoupení jednotlivých kategorií povolání zodpovězena jednoznačně.

Závěr
Na souboru fotografií z instagramových účtů celebrit nebyly zjištěny významné generové rozdíly.  Autorka studie tuto skutečnost vysvětluje specifickým obsahem instagramu, kde je podle jejího názoru selfie obraz výrazem narcisismu a domýšlivosti. Velké množství zkoumaných osobností sdílí fotografie, na kterých jsou zachyceny ve společnosti dalších lidí, nebo domácích zvířat. Mimo to je Instagram pro tuto skupinu uživatelů rovněž mediem, prostřednictvím něhož propagují módní značky a produkty na základě svých individuálních kontraktů. Z hlediska dalšího výzkumu navrhuje rozšířit sledované kategorie i o sponzorované produkty (product placement), které jsou součástí fotografií.



Literatura:


Archer, D., Iritani, B., Kimes, D. D., & Barrios, M. (1983). Face-ism: Five studies of sex differences in facial prominence. Journal of Personality and Social Psychology, 45(4), 725–735. http://doi.org/http://dx.doi.org/10.1037/0022-3514.45.4.725

 Konrath, S. H., & Schwarz, N. (2007). Do male politicians have big heads? Face-ism in online self-representations of politicians. Media Psychology, 10(3), 436–448. http://doi.org/10.1080/15213260701533219
Smith, L. R., & Cooley, S. C. (2012). International faces: An analysis of self-inflicted face-ism in online profile pictures. Journal of Intercultural Communication Research, 41(3), 279– 296. http://doi.org/10.1080/17475759.2012.728771
Levesque, M. J., & Lowe, C. A. (1999). Face-ism as a determinant of interpersonal perceptions: The influence of context on facial prominence effects. Sex Roles, 41(3-4), 241–259. http://doi.org/10.1023/A:1018806329197
Copeland, G. A. (1989). Face-ism and primetime television. Journal of Broadcasting & Electronic Media, 33(2), 209–214.
 


Klíčová slova: faceism,  zastoupení mužů a žen, Instagram, celebrity, sociální média

1 comment:

  1. Ever wanted to get free Twitter Re-tweets?
    Did you know that you can get these AUTOMATICALLY AND ABSOLUTELY FREE by using Like 4 Like?

    ReplyDelete