Fragmentarizace versus Konvergence při sledování seriálů prostřednictví internetu

Fragmentarizace versus Konvergence při sledování seriálů prostřednictvím internetu

S vývojem médií a jejich digitalizací, která zcela mění možnost přístupu k nim, dochází i k transformaci návyků a zvyklostí adresátů. V případě televizního vysílání, či lépe řečeno v případě televizního obsahu, dochází ke změnám, které souvisejí s formou konzumace obsahu. Na tento fakt se zaměřila v roce 2005 právě studie autorů Victora Wiarda[1] a Davida Dominga[2] z Univesité Libre de Bruxelles, která si klade za cíl popsat způsob sledování televizních seriálů u studentů této univerzity. Tento výzkum byl uveřejněn v roce 2016 v publikaci Participations – Journal of Audience Reception Studies, Vol 13. I

Výzkum je vystavěn na tradici užití a uspokojení (uses and gratifications theory), která vnímá média k uspokojení potřeb. A to ve spojení s dvěma koncepty fragmentarizace a konvergence.

V případě konvergence, vycházející z pojetí například mediálního odborníka Henryho Jenkinse (zde odkaz na jeho blog), se jedná o aplikaci závěru, že „stará“ média ztrácejí svoji specifikaci a směřují k určité koexistenci s „novými“ médii. Přičemž nejde jen o technologický rozvoj, ale i celospolečenské změny v kontextu kultury, ekonomiky a dalších hledisek. Tedy je možno konstatovat, že dochází ke globální proměně napříč společností.

Konvergence je podstatná pro studium kulturního obsahu a publikum, v tomto případě on-line, přičemž dochází k procesu, kdy média, jejich producenti a další spojené subjekty, mají stále více možných technologických platforem.

Pojem fragmentarizace vychází v oblasti mediálního výzkumu, mimo jiné z prací Philipa Napoliho, který  fragmentarizaci spatřuje v technologických procesech, které zvyšují škálu obsahů dostupných konzumentovi.

V případě studie zaměřené na chování studentů při sledování seriálů byla užita kvalitativní metoda.

Formou rozhovorů bylo osloveno 16 vysokoškolských studentů a studentek v rozmezí 18 až 25 let, kteří pak prostřednictvím deníčků zaznamenávali své chování ve vztahu k výzkumným otázkám.

Otázky výzkumy byly definovány k odhalení zvyků a motivací pro sledování televizního obsahu prostřednictvím notebooku. Další okruh otázek se byl zaměřen na postižení a klasifikaci uživatele. A konečně. Konečným okruhem výzkumných parametrů byla otázka korelace konceptu konvergence a fragmentarizace v rámci zvolené skupiny.

Vybraný vzorek byl konstruován se záměrem obsáhnout co nejvyšší zastoupení, jak v sociální struktuře, tak i v souvislosti s vybraným studiem. Je tak dán rovný podíl humanitního a přírodovědecky zaměřeného studia. Pozornost byla rovněž věnována formám bydlení, tedy zdali se dotazovaní žijí s rodiči, na koleji, či ve společném bydlení. Tento aspekt se jeví jako velmi podstatný.

Výsledky výzkumu došly k závěru, že studenti užívají internet, při sledování televizní tvorby, výlučně ke sledování televizních seriálů. Reality show, či jiné žánry zůstávají na této platformě bez povšimnutí. V době provádění průzkumu byly tyto formáty sledovány primárně prostřednictvím televizní obrazovky.

Zásadním prvkem pro jejich volbu, tedy proč sledují seriály prostřednictvím notebooku, je dostupnost obsahu, možnost volby vlastního pořadu dle momentální libosti. Toto televizní vysílání neumožňuje. Naopak televizní nabídka je dost omezená a neumožňuje sledovat vybraný seriál, pokud není součástí televizního vysílání. Mimo to preferované seriály jsou výhradně americké produkce.

Překážka tedy není ani v jazykové bariéře. Přestože několik respondentů uvedlo, že jejich angličtina není na úrovni umožňující sledovat seriál výlučně v originálním znění, využívají pro sledování seriálu titulků. Studenti preferující výlučně originální jazykovou stopu, upřednostňují právě originální verzi s ohledem na limity překladu, který nemůže podchytit veškeré nuance původní verze a dochází tak k zániku řady vtipů. Tedy toho, co lze nazvat ztraceno v překladu.

Studie se také zaměřila i na návyky při sledování obsahů. Závěr této podotázky je, že přístup ke sledování seriálů je různorodý. Nejednotnost je dána velkou varietou obsahů a svobodou výběru daného pořadu bez ohledu na čas. Je tak dáno individuálním charakterem a potřebami jedince, jak uplatní své návyky při sledování seriálů.

Respondenti se dle svých odpovědí věnují sledování seriálů zcela dle očekávání večer. Rozdíl  na pozadí časového je vysledovatelný při parametru dlouhodobého časového horizontu, tedy z hlediska kalendářního roku. Někteří respondenti se například omezují na sledování seriálů ve zkouškovém období či o prázdninách.

Odklon od televizního přístroje je kromě uvedené nemožnosti volby vybraných pořadů dle libosti i z důvodů nemožnosti pořídit si placené kabelové vysílání, ať již s ohledem na finanční situaci, či charakter bydlení, ať již pronájem, či kolej. Ekonomický aspekt je rozhodující i v případě odmítání nákupu DVD s ohledem na jeho cenu.

Autoři studie dávají do souvislosti i fakt, že Belgie je vícejazyčnou zemí, kde neexistuje jednotné vysílání. Požadovaný seriál tak nemusí být dostupný například ve vlámštině. Dominantní nabídku, dle autorů průzkumu a jejich závěru, v belgických televizích tvoří filmy a reality show. Autoři studie tak dokládají absenci pořadů, které jsou žádané. Konkrétně pak americké seriály. Internet tak umožňuje určitý komfort a volbu výběru s ohledem na dostupnost seriálu dříve než v nabídce televizního programu.

Fragmentarizace médií nebyla shledána jako podstatná, tedy co do užití zařízení. Primární je notebook. Rozdílnost však nastává v případě úrovně užitých „technik“, či zdrojů při sledování televizních seriálů. Primárně, dle poskytnutých údajů, jsou sledovány seriály přes streamovací služby, případně formou přímého stahování, či sdílení obsahu, například přes Torrent.

Oproti tomu podstatný závěr týkající se konvergence médií, který uvádí, že sledování seriálů je určitou statusovou záležitostí. Společné sledování seriálů umožňuje příslušnost k určité zájmové skupině. Primární jsou americké seriály, ať již komediální, či fantasy. Zájem tak konverguje ke „global level“, tedy k celosvětovým hitům jako jsou Hra o trůny, Teorie velkého třesku, či Jak jsem potkal vaši matku.

Toto kolektivní sdílení oblíbených seriálů naráží však na jeden podstatný aspekt, a to, že většina respondentů sleduje pořady převážně sama. Jedná se tak o svůj způsob oxymóron. Přestože divák seriálu chce při náležet k určité skupině, sleduje pořad sám.

Závěrem je možno shrnout, že výzkum prokázal určité aspekty chování na vybraném modelu studentů jedné univerzity. Je možné rozporovat, že tak malý vzorek, šestnácti studentů, neprokazuje dostatečnou reprezentativnost. Pro lepší rámcový pohled by bylo vhodné učinit srovnání s předchozími lety, případně zakomponovat aspekt dostupnost internetu nejen co do jeho pokrytí, ale i technické dostupnosti a ceny. Rovněž by bylo zajímavé porovnat nárůst obliby sledování seriálů prostřednictvím internetu ve vztahu s jeho navýšením rychlosti.

Je možné říci, že výzkum nevyčerpal veškeré možnosti pro obsáhlejší vhled do způsobu konzumace médií. I sami autoři výzkumu konstatují, že chování publika je ve vztahu na jeho členitost a požadavky složité. Hlubší kvalitativní a kvantitativní výzkum v této věci napříč různými typy publika by mohlo poskytnout další a přesnější poznatky o chování a trendech v oblasti online konzumace obsahů.

V  kontextu předloženého výzkumu je možno odkázat na tuzemskou studii Mediální gramotnosti v ČR, zadavatele Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, z roku 2016. Přes značný časový odstup od prezentovaného výzkumu dochází k určitým styčným bodům, které potvrzují určitý odklon od klasických médií, tedy televizního vysílání ve prospěch přenosných médií.

Dostupné: http://www.participations.org/Volume%2013/Issue%201/5.pdf

---

^[1] Victor Wiard  je studentem postgraduálního studia na Université Libre de Bruxelles.  Jeho práce je zaměřena na online diváky se zaměřením na proměnu zvyklostí při konzumaci obsahů.

^[2] David Domingo je členem katedry žurnalistiky na Université Libre de Bruxelles (Brussels). Jeho výzkum je zaměřen na nová média a online komunikaci.