Nail Postman ve své knize Ubavit se k smrti poukazuje na neblahé směřování společnosti
od doby tištěné – dle něj ideální éra kvalitních informací – po dobu jež se
vyznačuje zábavou všeho druhu, jen hloubka jaksi pokulhává. Postman mluvil
především o televizní zábavě, skrze níž poznáváme svět a degradujeme hlubší
znalosti. Ačkoli jsme zaplaveni miliardami informací valících se na nás
z té naší „globální vesnice“, přebíráme je ve velice povrchní formě. Dle
Postmana tedy víme o mnoha věcech jen velmi málo. Forma vítězí nad obsahem,
obraz nad myšlenkou, pasivita nad aktivitou, emoce nad rozumem a tak dále. Jestliže
televize nastavila naši společnost na éru zábavy, jež nás dožene až k smrti,
co potom internet? Zdá se, že na „netu“ se nejen „ubavíme k smrti“, ale
naskýtá se možnost tuto mocnou zbraň využít a ubavit k smrti všechny ostatní.
Internet nám tak otevírá dveře, za nimiž je zábava
v plném proudu 24 hodin denně, pohání naši fantazii a tvořivost na plné
obrátky a všichni ji s chutí sdílíme, spoluutváříme a samozřejmě
lajkujeme.
Zdá se tedy, že téměř každá událost v sobě nese
jakýsi potenciál býti „zezábavněna“, a na půdě internetu může být takovým
kreativním bavičem každý uživatel. Toto neustálé rozvíjení, sdílení a rozšiřování
internetových obsahů tedy produsage, je
patrné na každém internetovém „kliku“.
Pojďme se tedy podívat na událost poslední
doby, jež inspirovala právě k tvorbě a sdílení obsahů na internetu.
Prezidentské
volby v USA
Mohlo by se zdát, že politika či dokonce událost jakou je volba prezidenta
bude událostí seriózní, tedy v dnešním pojetí převážně nudnou záležitostí.
Neil Postman ve své již zmíněné knize popisuje dlouhé debaty – v éře tisku –
republikánského kandidáta do senátu A. Lincolna a úřadujícího senátora demokratů S. Douglase,
jež trvaly mnohdy i několik hodin, byly plné složitých větných skladeb a nutily
tak přítomné publikum k nebývalé pozornosti.
S nástupem
televize jsou však dle něj takové debaty nemožné. Divák chce zábavu, a ta je mu
nabízena. Nejde již o obsah, ale o image, o zábavnost a na internetu i o lajky.
„Nebavíš nás, přepneme tě.“
I kandidáti na post prezidenta se tedy začali více
přizpůsobovat logice média a začali mu uzpůsobovat svou image – ta byla totiž s nástupem
televizní obrazovky vidět. A tak se i zde začal projevovat zábavný prvek.
Jenže s internetem se posouváme ještě o kousek
dál. Dá se říci až na jakousi zábavu na druhou, nebo dokonce na třetí. Zábava
vytvářená osobností kandidáta jako image, prvky zábavy v mediálním formátu
a esence zábavy dodávaná kreativitou uživatelů tvořících obsahy na internetu,
jež mnohdy právě z těchto předešlých zábavných prvků vycházejí a prolínají
se.
Z prezidentských voleb s tak stává velkolepá show, která budí vlny emocí více než leckterý hollywoodský trhák. Donald Trump se svou přehazovačkou a populistickou rétorikou držící v náručí zdravé americké dítě, či Hillary Clinton zachycena slzící před davem svých příznivců. Samozřejmostí je účast v různých populárních zábavných pořadech a mítincích přesně uzpůsobených danému přenosu.
Kandidáti na prezidenta, jejich image, medializovaná
setkání a debaty jsou potom inspirací pro uživatele internetu k tvorbě další
zábavy. Na Facebooku, Twitteru, Youtubu i jinde jsme zaplavováni zábavnými
skeči, bublinami vtipů, karikaturami, hudebními videoklipy, které americkou
volbu prezidenta dokreslují a „baví“ nás na netu.
Tato tvorba samozřejmě nekončí zvolením prezidenta, ale je
živá, dokud jsou živé samotné emoce, jež ji krmí. Nejde totiž jen o volbu prezidenta, jde o
show. Jedna událost tak vychrlí miliardu zábavy, a i my můžeme být její
součástí. Můžeme si koupit paruku ala Trump a natočit vtipné video. Na netu je vše svobodnější, volnější, člověk se může vyjadřovat téměř ke všemu a téměř
jakkoliv – jen odvážlivci a sadomasochisté tak čtou komentáře pod příspěvky. Svět
na netu přeje dezinformačním zprávám, jsou totiž mnohdy zábavnější než ty seriózně vyhlížející. A Donald Trump tak možná získal pár voličů navíc, protože
jeho „locker room talk“ jednoduše voliče dostávala do kolen.
Jestliže nás éra televize takříkajíc ubavila k smrti,
potom doba internetu přináší poselství samotného baviče: „Nezáleží na tom, jak
vypadáš, jak jsi chytrý, dokonce ani na tom, jestli jsi skutečně úspěšný, na netu
nás totiž i ty můžeš ubavit k smrti!“
Zdroje:
No comments:
Post a Comment