Proč se obavy ohledně ochrany soukromí na sociálních sítích liší

Představení autorů a univerzit

Studie je společnou prací tři autorů. Wouter M. P. Steijn vystudoval magistra psychologie na Leiden University. V roce 2014 úspěšně obhájil svou disertační práci na Tillburg University, ve které se snažil o vysvětlení rozdílů mezi vnímáním soukromí v závislosti na věku. V současnosti stále působí na tillburgské univerzitě. Alexander Schouten je odborným asistentem v oboru "Digitální média" na stejné univerzitě, v centru "Vnímání a Komunikace."

Anton Vedder je zaměstnán jako profesor na plný úvazek v katolické univerzitě v belgickém Leuvenu. Jeho zaměřením je právo a informační technologie, působí v "KU Leuven Centre for IT and IP Law". Dále také spolupracuje s univerzitou v nizozemském Tilburgu. V současné době se zabývá především etikou a regulací inovativních technologií.

Tilburgská Univerzita (Tilburg University) je veřejná škola, zaměřující se na sociální a behaviorální vědy, ekonomii, právo, obchodní vědy, teologii a humanitní vědy. Založena byla v roce 1927 a její sídlo je v Tilburgu, v jižní části Nizozemska.

Katolická univerzita Leuven (Katholieke Universiteit Leuven) je největší univerzitou v Belgii. Navazuje na tradici staré univerzity v Leuven, která byla založena v roce 1425. Od roku 1968 je rozdělena na frankofonní a německy mluvící instituci, ve které působí právě A. Vedder.

Téma práce

V úvodu autoři uvádějí, že si dané téma vybraly na základě rozličných výsledků výzkumů z oblasti starosti o ochranu soukromí a bezpečnosti na sociálních sítí; kdy některé zprávy hlásily, že existuje velký rozdíl mezi vnímáním této hrozby mezi mladšími a staršími uživately, jiné pak udávali, že je rozdíl takřka minimální. Většina těchto zpráv se, alespoň dle mínění autorů, nesnažila vysvětlit konkrétní důvody rozdílů ve vnímání bezpečnosti.

Autoři ve své zprávě z výzkumu hovoří o tom, že měli dva cíle. Prvním byla snaha zjistit, zda existuje rozdíl ve vnímání bezpočnostních rizik spojených s užíváním sociálních sítí mezi mladšími a staršími dospívajícími. Kromě toho se snaží zkoumat základní faktory, které by mohli vysvětlit případné rozdíly mezi mladšími a staršími a zároveň mezi uživateli a ne-uživateli Facebooku. Dále se také snaží ukázat, že rozdíly mezi jednotlivými věkovými kategoriemi jsou spíš dílem prostých rozdílů mezi generacemi, než přítomností sociálních sítí. Výzkum byl prováděn na reprezentativním vzorku nizozemské populace. Vstupní hypotézy pak byly následující -

H1: Uživatelé sociálních sítí mají menší obavy ohledně svého soukromí, než ne-uživatelé sociálních sítí.

H2: Mladší jedinci mají menší obavy ohledně svého soukromí, než starší jedinci

H3: Vztah mezi užíváním sociálních sítí a obavou o své soukromí je zprostředkován pozitivním vztahem k "risk-zisk kompromisu" ("risk-bennefit trade-off")

H4: Vztah mezi věkem a obavou o své soukromí je zprostředkován pozitivním vztahem k "risk-zisk kompromisu"

H5: Vztah mezi věkem a obavou o své soukromí je zprostředkován osobním pojetím toho, co jsou soukromé informace

Použitá metoda

Data byla sbírána od 19. července do 4. srpna 2011 výzkumným ústavem TNS-SIPO, jakou součást většího výzkumu chování na sociálních sítí a to formou dotazníkového šetření kombinujícího škálové hodnocení a odpovědi ano-ne. Práce operuje s výsledky od 1720 respondentů na území Nizozemska, z nichž 712 sociální sítě v době výzkumu nevyužívalo. Ve vzorku jsou zahrnutí adolescenti (12-19 let), mladí dospělí (20-30) a dospělí (31 a starší); 44,5% dotazovaných byli muži.

Výsledky – starší uživatelé a ne-uživatelé sociálních sítí cítí větší obavy o své soukromí

Na základě analýzy sesbíraných dat došli autoři k závěru, že uživatelé sociálních sítí mají menší obavy ohledně svého soukromí, než lidé, kteří sociální sítě nevyužívají, čímž byla potvrzena první hypotéza. Stejně tak se potvrdilo, že mladší jedinci mají menší míru obav ze ztráty svého soukromí, než starší jedinci. Hypotéza 3, tedy vliv "risk-zisk kompromisu" na užívání sociálních sítí, se taktéž potvrdila; zatímco se nepovedlo prokázat, že vztah mezi věkem a obavou o své soukromí souvisí se vztahem k "risk-zisk kompromisu".

Poslední hypotézu se autorem taktéž povedlo potvrdit, mediátorem vztahu mezi věkem a obavou o soukromí je osobní pojetí toho, co vlastně soukromí je.

Diskuse

Zmíněné výsledky první hypotézy si autoři vysvětlují tím, že uživatelé sociálních sítí staví zisk pozitivních komponentů nad riziko spjaté s bezpečností, zatímco ne-uživatelé považují riziko vyšší, než zisk. Menší míru vnímání rizika vysvětlují tím, že pro adolescenty jsou bezpečností rizika abstraktnější, než pro dospělé; a dále dokazují, že tento fakt je dán konceptem soukromí.

Rozdíly a jiný úhel pohledu na ochranu soukromí nutně nesouvící s přítomností sociálních sítí, ale souvisí s vývojem a věkem jedince, byť uznávají, že některé rozdíly mohla způsobit přítomnost sociálních sítí. Autoři dále dokazují, že negativní vztah k "risk-zisk kompromisu" vede k větším obavám o vlastní soukromí. V závěru zdůrazňují, že se jedná o korelační data a na základě jejich studie by neměla být stanovena kauzalita.

Relevance

Výzkum byl prováděn v Nizozemí roku 2011, proto se může zdát, že výstupní data a informace nejsou dostatečně relevantní pro rok 2016, jak ale autoři tvrdí – studie není vázaná na Facebook z roku 2011, ale na různé věkové kategorie a využívání sociálních sítí obecně. Proto lze předpokládat, že poznatky jsou relevantní pro jednotlivé kategorie i v dnešní době a taktéž lze očekávat, že k podobným výsledkům by se povedlo dojít i v prostředí českého internetu.

Zdroj:

Why concern regarding privacy differs: The influence of age and (non-)participation on Facebook [online]. [cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://www.cyberpsychology.eu/view.php?cisloclanku=2016052501&article=3