Koho najdeme na Facebooku?

Vědci se snaží zjistit, jak uživatelé Facebooku vlastně tráví čas na této sociální stránce. Rozhodli se tedy vytvořit online dotazník, do kterého se měli uživatelé možnost zapojit. Průzkum, který vytvořili Tracii Ryanová, John Reece, Andrea Chesterová a Sophia Xenosová, ukázal, že se dají rozdělit do třech skupin. Analýza online dotazníku roztřídila uživatele Facebooku na skupinu, která se velmi zajímá o společenskou interakci mezi lidmi zaregistrovanými na této sociální síti a s oblibou využívá i vyhledávací funkce,  pak na ty s nízkým zapojením do společenských akcí, ale s vysokou angažovanosti v prohlížení, a v poslední řadě jsou to lidé s malým zájmem v obou kategoriích, ale mírně se zapojují do hraní.

Tracii Ryanová pracuje jako výzkumná pracovnice pedagogické fakulty Monash University. Její výzkum je obecně zaměřen na psychologii. Zabývá se hlavně motivací, výsledky a individuálními rozdíly spojenými s používáním digitálních technologií v souvislosti s výukou.

John Reece je profesorem psychologie na australské Vysoké škole aplikované psychologie v Melbourne. Má speciální znalosti v oblasti výzkumných metod a kvantitativní analýzy dat, a to zejména ve specifické oblasti klinických studií. Jeho vlastní výzkum se zaměřuje na psychologii odolnosti, psychologické metody výzkumu a stipendia vyučování a učení.

Andrea Chesterová má zkušenosti s psychologií vzdělávání a více  než 20 let pracuje jako akademik. Za svou výzkumnou profesní dráhu vytvořila velké množství psychologických osnov pro výuku. Její výzkum se zaměřuje na online zásahy.

Sophia Xenosová je zkušenou akademickou a klinickou psycholožkou. Učí psychologické teorie na bakalářské úrovni a klinické dovednosti na postgraduální úrovni. Jejích primárním výzkumným zájmem je obor klinické psychologie, který se zaměřuje na psychopatologii v online doméně.

Online dotazník obsahoval uzavřené a otevřené otázky. Odpovědi na otevřené otázky byly pak převedeny do kvantitativních údajů s cílem určit vzorek typů uživatelů Facebooku. Tato kvantitativní data byla následně podrobena analýze za použití řady inferenčních statistik.

Respondenti museli být zdatní v psané angličtině a starší 18 let a museli mít přístup k internetu. Celkově se průzkumu zúčastnilo 461 respondentů, data 44 z nich musela být kvůli vynechaným nebo neúplným odpovědím odstraněna. Zbývajících 417 odpovídajících tvořily převážně ženy (286), většina měla bydliště v Austrálii (77%) a byla ve věku 24 až 35 let (64%).

Online průzkum byl používán jako součást širší studie problémového užívání Facebooku. Průzkum byl hostitelem Qualtrics a skládal se z celkem 31 položek: tří demografických otázek, čtyř obecných otázek týkajících se použití Facebooku a 24 otázek určených k měření možných příznaků problémového užívání. Z těchto 24 položek byly u dvou použity pětibodové stupnice, devět s odpovědí ano / ne a 13 z nich tvořily otevřené otázky.

Zjistilo se celkem sedm společných příznaků závislosti na internetu: nežádoucí důsledky týkající se používání internetu, ztráta kontroly a potíže omezující použití, preference pro online komunikaci, přetrvávající myšlenky o používání internetu, poruchy nálady, nadměrné užívání (déle tráví na internetu, než bylo zamýšleno) a nepříjemné fyzické nebo emocionální účinky, ke kterým dochází, když nejsou na internetu.

Tato studie je jedou z prvních, která prozkoumala potenciální typologie problematického užívání Facebooku. Výsledky ukazují, že problémové užívání může mít skutečně různé formy, které závisejí na činnostech, které jsou prováděny. Tímto způsobem studie posiluje model kompenzačního použití internetu. Samozřejmě je nepravděpodobné, že by se tato problematika týkala každého, kdo se pravidelně zapojuje. Ve skutečnosti se očekává, že konkrétní formy podkladového psychopatologie jsou klíčem k rozvoji každého typu problémového užívání Facebooku.

Například sociální úzkost může být důležitým preexistujícím stavem, který povede k rozvinutí dalšího problému. Je nutné, aby vědci zkoumali význam individuálních rozdílů v problematickém využívání Facebooku, jako je stav vztahů, sebevědomí, a osobnostních typů. V neposlední řadě je třeba zjistit, zda jsou cesty k řešení problémů pouze pro uživatele Facebooku nebo jsou rovněž relevantní k jiným formám online závislosti.


Zdroj
http://www.cyberpsychology.eu/view.php?cisloclanku=2016100701&article=4