Od 1. listopadu 2016 začala česká internetová televize
Stream.cz vysílat nový seriál režiséra Adama Sedláka s názvem Semestr.
V týdenních intervalech tak bude postupně zveřejněno všech 6 dílů, které
vypráví děj jednotlivých měsíců zimního semestru. Hlavními postavami jsou Amálie(22 let), její
přítel Damián(25 let), Pavlína(22 let) a Šimon(23 let).
Čtveřice hrdinů seriálu.
Ale co je na seriálu Semestr nejen z hlediska nových
médií tak výjimečné? Celý se odehrává na plochách počítačů již zmíněných
aktérů. Seriál má celkem jednoduchý děj, ale je okořeněn právě formou
vyprávění, která nechává na hlédnout do nejhlubšího soukromí milleniálů.
Šestidílná série tak prezentuje internetové návyky, náplň běžných dní
vysokoškoláků a ukázku toho, jak mladí využívají Skype, FaceTime, Messenger,
Instagram, Facebook, YouTube a další.
Koncept vyprávění pouze prostřednictvím obrazovek počítačů je
novinka na poli internetové dramatické tvorby. Za průkopníka tohoto přístupu je
považován americký horor Unfriended, česky Odebrat z přátel.
Seriál se odehrává výhradně na obrazovkách počítačů.
Semestr je příkladem produsage, tedy splynutí rolí producenta
a uživatele. Produsage, pojem poprvé definovaný profesorem Axelem Burnsem z
Queenslandské univerzity v knize Blogs,
Wikipedia, Second Life, and Beyond: from production to produsage, spočívá v
neustálém rozvíjení, sdílení a rozšiřování internetových obsahů.
Ale zpět k Semestru. Amálie(Anna Linhartová), baristka a
studentka filmových věd z Prahy, miluje Berlín a vše s ním spojené,
ale na stáž tam odjel její přítel Damián(Jan Hofman). Tomu jsou hipsteři a
techno party naopak úplně cizí. Do Berlína, Mekky tohoto životního stylu, ale
právě na půl roku odjel na stáž. Pavlína(Eva Josefíková) je Améliina kamarádka
z dětství, jejich přátelství však už není takové, jaké bývalo. Možná i
kvůli tomu, že Pavlína nyní provozuje úspěšný fashion blog a žije nezávazný
život plný večírků a milostných románků. Améliin kamarád Šimon(Jan Cina) je
její hlavní psychická podpora ve vyhrocených situacích s Damiánem. Hlavní
postavy seriálu se tedy potýkají s problémy, které zná víceméně každý
z generace Y. Ústředním motivem je vztah na dálku a všechny strasti
s ním spojené.
Semestr, seriál simulující nepřikrášlenou online realitu,
mapuje snad všechny charakteristické znaky procesu produsage. Sociální sítě a
blogy jsou prostředí, ve kterém lze produsage reálně sledovat. Tak například situace,
kdy Damián pro Amélii sestříhá krátký film z video záznamů GoPro kamery a vloží
ho na Facebook. Z uživatele sociální sítě se tak dostal do role
producenta, jehož dílo lze sdílet, hodnotit a komentovat. Ve stejné roli se nachází i bloggerka Pavlína. Na svém blogu
píše články, sdílí fotografie outfitů a natáčí vlogy, ve kterých propaguje
výrobky. Bariéra mezi producentem a uživatelem mizí.
V seriálu Semestr lze sledovat i prvky transmediálního
vyprávění. To je proces, ve kterém se
prvky fikce přesouvají různými komunikačními kanály dál. V případě
Semestru se nejedná až tak o fikci, ale přesah z internetové televize do
jiných prostředí tu je. Tak například všechny postavy jsou reálně dohledatelné
na Facebooku. K vytvoření reálného dojmu z facebookového newsfeedu bylo
potřeba registrovat přes 60 smyšlených profilů. Transmediální vyprávění
podporuje vznik fanouškovského zájmu. Třeba již zmíněný blog Pavlíny funguje a
divák seriálu si ho může prohlédnout i mimo seriál. Damián v jednom dílu
komentuje Pavlínin příspěvek o nových botách. Příspěvek pak v ten samý
moment lze najít na Pavlínině blogu. Pokud Amálie hodnotí film na csfd.cz,
znamená to, že se na její profil můžeme podívat i tam a projít si seznam
ohodnocených filmů.
Vztahové drama Semestr
prezentuje styl komunikace, který je pro dnešní dvacátníky úplně běžný. Je to
komunikace plná multitaskingu, prokrastinace, nekoncentrované rozhovory na
Skypu a jakási plochost a prázdnost zpráv a emocí. Zpracování je tak věrné a
tvůrci tím dali najevo, že dotčené generaci(cílové skupině diváků) opravdu
rozumí.
(Nejen) čeští dramaturgové tápou v generaci milleniálů. Nevědí
si rady, jak zaujmout diváky, kteří si svou zábavu najdou na internetu a na
televizi se dívají sporadicky a spíše z recese(viz Prostřeno). Semestr
dokázal vyplnit tuto mezeru na trhu a strhnout pozornost této „problémové“
skupiny.
Seriál Semestr ukazuje rozdíl ve vnímání lidí do cca třiceti
let a nad třicet let. Zkrátka rozdíl mezi generacemi, které s internetem
vyrostly a které nikoliv. Na Semestr by se měli podívat učitelé a rodiče, kteří
chtějí pochopit, „co na těch počítacích věčně děláme“. Seriál dokazuje, že
dnešní středo- a vysokoškoláci zvládají daleko lépe multitasking než třeba
jejich rodiče.
Seriál Semestr zůstává minimalistický a neutrální. Chování
generace Y tvůrci seriálu nekritizují ani nechválí, jeho úspěch však může
svědčit o tom, že využívání nových médií(a především pak sociálních sítí) je
pro mladé lidi něco tak přirozeného, že se se Semestrem dokáží naprosto
ztotožnit.
Seriál Semestr mě přivádí na myšlenku, jakým směrem se budou
vyvíjet seriály a televizní tvorba obecně. Napadá mě, že budoucnost by mohla
být v seriálech „na míru“, které by byly na základě věku, pohlaví, zájmů,
vzdělání apod. personalizované podle diváka a dívalo by se na ně přes virtuální
brýle. Pokud nepřijde v horizontu několika let inovace do tohoto filmařského
odvětví, budou se producenti muset smířit s tím, že internet je nová
televize.
Zdroje:
Do you need free Twitter Followers?
ReplyDeleteDid you know that you can get these AUTOMATICALLY & ABSOLUTELY FOR FREE by registering on Like 4 Like?
This comment has been removed by the author.
ReplyDeleteV době Semestru mi přišlo, že internet televize chrlí fakt docela dobré záležitosti, které mají uměleckou kvalitu. Dnes mi přijde, že produkce Streamu a YouTube chrlí při nejlepší dobré vůli průměr. Ostatně to platí i u VoD služeb jako Netflix. U něho už dva měsíce uvažuji o zrušení, protože tam koukám prakticky jen na věci, které jsem už viděl a nová tvorba mě nezajímá. ;-)
ReplyDelete