Nová média se stávají stále
běžnější součástí našich životů. V dnešní době jsme jimi obklopeni a většina
z nás si život bez nich snad ani nedokáže představit. Obzvláště mladí
lidé, kteří se do této technologické éry narodili, jsou na tyto prostředky téměř
fixováni. Dalo by se vlastně říct, že je používají jako součást sebe, svého
vlastního já. Vždyť co nemám v hlavě, najdu na internetu!
Je nepopiratelné, že média jsou
obrovským tvůrcem veřejného mínění a jen těžko se lze z jejich vlivu zcela
vymanit. Proto je velmi důležité to, co nám sdělují a jakým způsobem nám tato
sdělení zprostředkovávají. Pokud chceme na média spoléhat, jak tedy řešíme,
jestli je všechno, co se dočteme na internetu pravdivé?
Produsage – tvůrce a uživatel v jednom
Produsage je pojem, který vznikl
spojením dvou slov: production (tvorba) a usage (užívání). K tomuto jevu
dochází, pokud neexistuje rozdíl mezi producentem mediálního obsahu a jeho
uživatelem – tento člověk se nazývá producer. Stírá se tedy pravidlo, že jeden
tento obsah aktivně tvoří a další ho pasivně konzumuje.
Když se řekne produsage, asi
každý si nejdříve vybaví nějakou sociální síť. Ať už se bavíme o facebooku,
twitteru, instagramu nebo třeba linkedInu, princip je všude stejný. Ten, kdo se
podílí na tvorbě obsahů, je zároveň uživatelem. Přispívat zde může kdokoli,
stačí si založit účet. A to netrvá více než pár minut. Možnost participace
uživatelů v různých společenských, politických, zájmových ale i jiných
diskusích je pak téměř neomezená.
Dalším z příkladů produsage
(do češtiny se tento pojem někdy překládá jako produžívání), je největší
internetová encyklopedie jménem Wikipedia. Tento portál je založen na
spoluúčasti čtenářů. Každý, kdo se chce na tvorbě obsahů podílet, může. Je zde
možnost také editovat již napsané články. Otázkou je ale, zda je Wikipedia
věrohodným zdrojem? A když ne, proč má stále takovou návštěvnost?
Vytvořte si sami
Zatímco dříve neexistovala
možnost jakkoli se angažovat například ve zpravodajství, dnes je to na denním
pořádku. Zpravodajské portály přímo vybízejí k tomu, aby lidé fotili,
dokumentovali a natáčeli, co se kolem nich děje. Instituce disponují daleko
větším počtem informací a zdrojů, než by jim zprostředkovali jejich novináři,
jejich úkol je vybrat hodící se materiál a zařadit ho do svých výstupů. Z této
možnosti využívat rychlosti sociálních sítí, a především pohotovosti diváků
těží zpravodajské instituce převážně „když se něco děje“. Ne vždycky je
v daném okamžiku novinář na správném místě, a proto jsou snímky běžných
lidí často velmi cenné. Tito lidé si zase mohou na chvíli zkusit pozici
novináře, aniž by k tomu měli patřičné vzdělání. Takže jsou vlastně spokojeni
všichni!
Divácké zprávy, které běží na české
komerční televizní stanici Prima již od roku 2013, pracují výhradně
s fenoménem produsage. Samotná anotace zní: „Zprávy z nejzajímavějších záběrů od vás! Díváte se,
sledujete, natáčíte a my vše odvysíláme, abyste se mohli opět dívat. Stačí se
jen zapojit a sdílet.“ Několikaminutové seskupení
amatérských záběrů, které do redakce posílají diváci, má za cíl „přiblížit se
k lidem“. Stejně jako Prima dává divákům možnost podílet se na obsahu
zpravodajství i veřejnoprávní Česká televize prostřednictvím iReportéra.
„Natáčej videa a staň se hvězdou!“, tak zní oficiální slogan. Pro společnost, ve
které postupně graduje jakási skepse obecně vůči médiím, je tento typ zpráv
důležitý.
A
jak to bude dál?
Fenomén produsage se rychle
vyvinul, otázkou je ale, jak bude pokračovat? Je nutné konstatovat, že
produsage weby, které sestávají z příspěvků běžných uživatelů, jsou
v současnosti zahlceny tisíci běžných, často zcela nezajímavých příspěvků.
Tím tyto weby ztrácejí na kvalitě a atraktivitě pro další potenciální publikum.
Budeme i za několik let tvořit obsahy webů, zpravodajství a blogů? Toť otázka!
No comments:
Post a Comment