Selfies a body image. Jak Instagram ovlivňuje naše mínění?

Instagram. Tato novodobá sociální síť hýbe světem ve dvacátém prvním století. Je to místo, kde se střetávají jak běžní uživatelé, tak světově známé celebrity či jiné organizace. Na své popularitě také získal termín Millennials – neboli Generace Y. The Pew Research Center definuje Millennials jako jednotlivce, kteří byli narozeni mezi lety 1981 a 1997. Jsou také často označování za generaci, která přišla do digitální éry. Jedná se o děti tzv. baby boomers. A právě díky Millennials je Instagram tak populární. Ten jim umožňuje fotit fotky, sdílet je, followovat ostatní uživatele, sbírat srdíčka a používat hashtagy. S Instagramem se také rozmohl nový celosvětový sociální fenomén jménem selfie – tedy fotografického autoportrétu, který je vyfocený nejčastěji na mobilní telefon. Tento fenomén si získal širokou veřejnost, v roce 2013 bylo dokonce toto slovo Oxfordským slovníkem prohlášeno za slovo roku. Selfie se zaměřuje pouze na fyzickou stánku člověka.

Název studie The relationship between Instagram selfies and body image in young adult women nám již napovídá, že studie se bude zabývat právě tímto tématem – obrazem ženského těla v ženách samých a jejich propojení s Instagram selfies. Tato studie byla publikována v měsíčníku First Monday v Září roku 2016. Autory tohoto výzkumu jsou Charles Wagner, Ester Aguirre a Erin M. Sumner. Studie se především věnuje vztahům mezi skutečnou velikostí, nespokojeností s vlastním tělem a počet vyfocených a „postnutých“ selfies. Hledá spojení mezi tím, jak ženy z generace Millennials jsou spokojeny ve vlastním těle a jak to souvisí s jejich selfies.

Charles Wagner promoval na soukromé Trinity University v Texasu v roce 2016 z Business Analytics and Communication. Po dokončení university se rozhodl následovat si svůj sen a pomáhat druhým a řešit celosvětové problémy. Proto začal pracovat v mezinárodní poradenské společnosti PricewaterhouseCoopers (PwC) v Chicagu jako technický konzultant, avšak doufá, že se jednoho dne navrátí do školy a získá titul MBA.

Další autorkou je Ester Aguirre, která je současnou studentkou Trinity University, která zde bude zanedlouho promovat z Political Sciences a ze španělštiny.

Poslední autorkou je Erin M. (Bryant) Sumner, která získala v roce 2012 titul Ph.D. na Arizona State University. Nyní pracuje jako odborný asistent profesora na Human Communacation and Theatre také na Trinity Univerzity v Texasu. Její výzkumy se zaobírají zejména Computer-mediated komunikací. Její práce byla publikována například v Communucation Monographs, Journal of Sociaty and Personal Relatonships či Communication Methods and Measures.

Body image je to, jak se my sami vidíme a jak se vnímáme po vzhledové stránce. Toto slovní spojení můžeme také do českého jazyka přeložit jako představa vlastního těla. Pojem body image obsahuje aspekty jako je například barva kůže, tělesné proporce a především konfekční velikost. Je důležitý jak pro ženy, tak samozřejmě i pro muže, ale studie Fredricksona a Robertsna z roku 1997 dokazuje, že ženy jsou častěji vnímány jako tělesné a sexuální objekty.

O Ideálním ženském těle a jeho velikosti a tvaru má každá kultura představu jinou a i s průběhem času se tento obraz měnil. V západní moderní kultuře povětšinou ženské tělo definujeme jako hubené, atletické. Tento současný trend má zásadní dopad na Millennials ženy. Víc než polovina dospělé populace ve Spojených státech Amerických může být klasifikována jako lidé s nadváhou či obézní, což vede k tomu, že sociální normy ženské krásy, která je často reprezentována v médiích, se velmi odlišují od reálných postav žen. Dle průzkumu z toku 2010 od Whitea a Halliwella, přibližně polovina dívek mezi 11 a 16 lety vypověděla, že nejsou šťastné se svým vzhledem a body image. Ženy celkově jsou nespokojené se svým vzhledem více než muži a to často vede k nízkému sebevědomí.  U jedinců, kteří mají velmi nízkou body image, je také daleko pravděpodobnější, že se u nich rozvine mentální či fyzické poruchy, jako jsou například poruchy příjmu potravy – to ve své studii z roku 2010 představil Dittmar. Bohužel více než 30 milionů Američanů trpělo poruchou příjmu potravy někdy během jejich života, z toho byly dvě třetiny ženy.

Důležitou roli v tomto tématu hrají média – v dnešní době především ta sociální. Například ve výzkumu z roku 2014 Vogel uvádí, že čím více jsou lidé na Facebooku, tím jejich sebevědomí klesá. Lidé mají totiž tendenci se neustále srovnávat s druhými, porovnávat se. A to samé je u Instagramu.

Instagram byl založen v roce 2010 a od té doby prošel mnoha změnami. Nyní má 500 milionů aktivních uživatelů, kteří přidávají 95 milionů fotek každý den (červen 2016). Tato populární sociální síť byla prodána Facebooku roku 2012. Dle Bryanta a Marmo má každá sociální síť své vlastní normy. Instagram si tedy vytvořil svou vlastní kultura a etiketu. Lidé vědí co sharovat, co lajkovat a také vytvářejí nové trendy. Nyní jsou těmi nejpopulárnějšími #TBT aka Throwback Thursday, pod tímto hashtagem přidávají uživatelé své starší fotky nebo #SelfieSunday – selfie vyfocené v Neděli. Selfies jsou také žhavým tématem mediální diskuze.

Proto se tato studie snaží o lepší pochopení fenoménu Instagram selfie a to zejména ve vztahu s body image mladých žen. Však před určením tohoto vztahu je nejdříve nutné determinovat rozsah selfies, které mladé ženy dělají. Nejdříve jsou tedy položené otázky:

RQ1: Jak často ženské uživatelky Instagramu 1) fotí selfies? 2) postují selfies?

Výzkum se také snaží zjistit, zda skutečná velikost nějak souvisí s focením a postováním Selfies. To bude zjišťováno tím, že účastníků bude změřeno BMI, jelikož je to objektivnější faktor. Hypotézou této otázky je, že účastníci s vyšším BMI budou se svým tělem méně spokojení.

H1: BMI bude pozitivně ovlivňovat nespokojenost účastníků s jejich tělem.

Dále byly položeny otázky, které se zaměřovaly na vztah velikosti těla s počet Selfies.

RQ2: Ovlivňuje velikost těla počet vyfocených Selfies?

RQ3: Ovlivňuje nespokojenost s vlastním dělem počet vyfocených Selfies?

RQ4: Ovlivňuje velikost těla počet postnutých Selfies na Instagram?

RQ5: Ovlivňuje nespokojenost s vlastním dělem počet postnutých Selfies na Instagram?

Účastníky výzkumu bylo 130 studentek vysoké školy ve věku od 18 do 32 let. Výzkum měl několik částí. Nejdříve byly lidé na Facebooku požádání, aby vyplnily online dotazník, který měl tři části a skládal se z jednoduchých otázek, ten pronikl do celé sítě a na jeho základě byly vybrání účastníci, ti museli mít aktivní Instagramový účet. Následně vybraným byl zaslán další dotazník o jejich selfie chování s následujícími instrukcemi: „Answer the following based on your personal Instagram account. If you cannot recall specifics, scroll through your Instagram feed. Please keep in mind the definition of a selfie, which is “a digital self-portrait usually taken with the use of a camera phone.” Aby byl výzkum přesnější, byly účastníci vyzváni, aby se soustředily pouze na selfies, kde jsou oni sami, ne tzv, groupies – skupinové selfies. Dále byly uchazeči dotázáni na otázky, které se týkaly jejich body image. Na závěr přišly otázky demografického rázu.

Spokojenost s vlastním tělem byla měřena pomocí Body Image Assessment Scale-Body Dimensions. K testu byl přiložen obrázek, na kterém bylo 17 ženských siluet. Každá tato silueta označovala jiní BMI. Respondenti měli za úkol označit tu siluetu, které si myslí, že si jsou podobní nejvíce a také siluetu, která dle nich označuje ideální postavu.  

Výsledky

Na RQ1 nebyly odpovědi překvapivé. Respondenti vypověděly, že průměrně vyfotí 17 selfies za měsíc a pouze 0.34 selfies za měsíc putuje na Instagram a také H1 byla potvrzena. Z výzkumu také vyplívá odpověď na RQ2, že čím menší BMI, tím více respondenti fotily Selfies. Z výzkumu také vyplývá, že více nespokojení jsou lidí s vyšším BMI. Proto také RQ3 bylo pozitivní. Čím více jsou lidé spokojeni, tím více Selfies fotí. Autoři také z výzkumu zjistili, že na otázky RQ4 a RQ5 není jasná odpověď. Počet Selfies postnutých na Instagram není ovlivněn velikostí či nespokojeností s vlastním tělem.

V České republice je Instagram hitem jako všude jinde ve světě a i zde mají ženy problémy se sebevědomím. Mají tendenci se srovnávat s druhými, je na ně vyvíjen tlak z médií, která ženám podsouvají „ideal woman body“ a nutí je k dokonalosti. Ale tento ideál je určen pouze médií. Krása pro každého znamená něco jiného a je to velmi individuální pojem, proto nic takového jako ideální postava neexistuje. Proto lze, dle mého mínění, výzkum aplikovat na celou západní kulturu, tedy i na Českou republiku.  

Zdroj: WAGNER, Charles; AGUIRRE, Ester; SUMNER, Erin M.. The relationship between Instagram selfies and body image in young adult women. First Monday, [S.l.], aug. 2016. ISSN 13960466. Available at: <http://journals.uic.edu/ojs/index.php/fm/article/view/6390/5620>. Date accessed: 11 Dec. 2016. doi:10.5210/fm.v21i9.6390.