Originál:
Are social networking sites information sources? Informational purposes of high-school students in using SNSs
Autoři
Karine Aillerie je vědkyní a
držitelkou doktorského titulu v oblasti „Informační a
komunikační studia“ z Pařížské univerzity. Dizertační práci
měla na téma „Vyhledávací praktiky teenagerů na internetu“.
V současné době pracuje v Canopé (národní síť pro tvorbu a
podporu vzdělání), v Researchand Development Department for
Digital Education.
Sarah McNicol je výzkumnou pomocnicí
v Education and Research Institute (ESRI) při Manchesterské
univerzitě. Od roku 2000 pracuje jako vědecká pracovnice v oblasti
Informačních studií.
Toto je zpráva z výzkumu týkajícího
se středoškolských studentů ve věku 15-19 let a jejich využívání
sociálních sítí, jakožto zdrojů informací. Díky narůstající
oblibě SNSs (social network sites) se stalo jejich sledování denní
rutinou pro miliony lidí, zejména teenagerů. Ačkoliv Facebook je
stále nejpoužívanější sociální sítí, náctiletí začínají
využívat i jiných platforem, jako například Instagram, WhatsApp,
nebo Snapchat. Navíc služby mediálních sítí nevyužívají jen
jedinci. Mnoho firem má svůj veřejný Twitterový, či Facebookový
učet, Youtube kanál a podobně.
Hlavní otázkou zkoumání tak bylo,
jestli cílová skupina využívá SNSs k přístupu, a/nebo
vyhledávání informací. Dále autorky zjišťovaly, jakým
způsobem a jaký druh informací středoškolští studenti
vyhledávají.
V roce 2007
proběhl v Norsku dotazník s 1200 respondenty, jejichž věk se
pohyboval mezi 16-29 lety. Autory jsou
Petter
Bae Brandtzæg a Jan Heim. Dotazovaní
odpovědeli, že přes sociální sítě vyhledávají informace o
módě, hudbě,
literatuře, kulturním událostem, současnému dění v jejich
okolí, ale i o politice, nebo
materiálům ke studiu. Současně však podotýkají, že díky SNS
mají jejich uživatelé výrazně větší prostor k debatám ať už
s přáteli, nebo cizími lidmi. To řadí též mezi zdroj získání
nových vědomostí.
Studie
z roku 2011 vedená Kyung-Sun Kim též seřadila SNS dle pořadí
důvěryhodnosti mezi uživateli. Zatímco Wikipedia získala
očekávané prvenství s 98%, v těsném závěsu byli Facebook,
MySpace a LinkedIn s 97%. Pak jsou uživatelské recenze s 72%,
Youtube a sítě na principu otázka-odpověď byly poslední, co se
dostaly přes 50% (oboje 53%). Do
studie byl však zahrnut i faktor „co hledá kdo kde“. Wikipedia
je jednoznačnou jedničkou v hledání nových faktů a znalostí,
co se (řekněme vzdělání) týče. Facebook pak slouží hlavně k
udržování kontaktu s lidmi
a Youtube pro videa ať už vzdělávací, zábavná, nebo hudební.
Kě
školním pracem pak studenti využívají hned po Wikipedii
nejčastěji blogy, otázka-odpověď fóra a různé
videonávody.
Toto
všechno jsou fakta, která byla získána již před začátkem
výzkumu Karine Aillerie a Sarah McNicol a
se kterými tedy již měly možnost pracovat.
Výzkumnice
oslovily
své respondenty pomocí google dotazníku, který, kromě tradičnich
otázek na věk, pohlaví apod. zjišťoval, jak nejčastěji
využívají středoškoláci sociální média (množství účtů,
typy médií apod) a jaké informace z nich chtějí získat a
získávají. Data byla sbírána v období mezi prosincem
2014 a dubnem 2015.
Většina
respondentů byli studenti z Velké Británie (65,8%) a Francie
(35,5%), přičemž odpovídaly zejména dívky (64,5%). Celkem
dotazník vyplnilo 473 respondentů, z nichž přes 90% bylo ve věku
15-18.
Výsledky
dotazníku
Není
velkým překvapením, že na prvním místě mezi SNS vládne
Facebook, kde 92,5% odpovídajících má účet. I další příčky
jsou
očekávatelné-jsou
to YouTube a Snapchat se 76, respektive 75,1 procenty. Jsou zde však
malé odchylky mezi účty chlapců a dívek. Zatímco dívky mají
větší sklony k přihlašování
například na Instagram a Snapchat (obě aplikace jsou zaměřené
především na fotky), chlapci se registrují na YouTube a Google+.
Většina
studentů přiznala, že sociální sítě používá na každý
den.
V případě Facebooku to bylo 83%, naopak teenagerů, kteří
používají SNS nepravidelně, až zřídka, bylo pouhých 1,9%.
Nadpoloviční
většina (55,8%) pak využívá sociální sítě k zisku informací
pravidelně a téměř čvrtina (23,7%) pouze příležitostně.
Většinou
se jedná o zprávy o přátelích, v druhé řadě pak o kulturní
akce ve
svém
okolí. Na
třetí příčce jsou však mezinárodní zprávy, což sice
zahrnuje i sportovní výsledky, ale také do určité míry
zastupuje klasické informace z novin, televize, či podobných
médií. Zůstává zde ale nemalá míra skepticismu, nejčastěji
totiž mladí lidé berou zprávy z SNS s nadhledem a nezřídka si
jejich relevantnost ověřují.
Co
se týče vytváření informací-jen 16,5% studentů prohlásilo, že
na sociálních sítích žádné informace nezveřejnilo (zde by
stálo za zjištění, co vlastně považují za zveřejňování
informací).
Diskuse
Výzkum
potvrdil, že teenageři, toliko
obrovská
skupina
využívající služeb SNS povětšinou
využívají služeb těchto sítí k získávání informací.
Naopak
20% řeklo, že „na těchto sítích zprávy nehledají, co je to
za hloupou otázku“. Docházelo
sice k situacím, že u otevřených odpovědí řadili respondenti
někdy i Google, Yahoo apod., ale to je pochopitelné a dalo se tomu
předejít přesnějším zadáním. Nicméně
Tento i předchozí výzkumy (například ty v tomto článku
zmíněné) potvrzují, že mezi teenagery jsou souciální sítě
naprotsto přirozeným způsobem získávání novinek. Sice
se obvykle jedná o jejich kamarády, nebo akce, kterých by se třeba
chtěli zúčastnit, ale jsou tam i zprávy ze světa. Znamená to
tedy, že sociální sítě přerostly z pouhého nástroje ke
spojení lidí v něco, co má vliv na šíření domácích i
zahraničních zpráv, kulturu, módu a mnoho dalších odvětví.
Závěr
Mladí
lidé nezřídka využívají sociální sítě a média k tomu, aby
se dozvěděli něco nového, ale nemuselo při tom dojít k lidské
interakci. Otázkou
je, do jaké míry je to správná cesta, protože místo rozšiřování
kontextu, jako tomu je v případě zpravodajských serverů, se
obvykle dostávají pouze k obsahu, který je tvořen, del jejich
preferencí. Utvrzují se tak ve vlastním názoru a v tom, že jsou
součástí většiny, která s nimi ono stanovisko sdílí. To se
pak může odrážet například na výsledcích voleb (například
prezidentských, jako tomu bylo v ČR, nebo USA) a nebo v podněcování
a šíření názorů.
Původní článek
No comments:
Post a Comment