Sunday, December 11, 2016

Jsou sociální sítě zdrojem informací pro středoškoláky?

Originál:

Are social networking sites information sources? Informational purposes of high-school students in using SNSs

Autoři
Karine Aillerie je vědkyní a držitelkou doktorského titulu v oblasti „Informační a komunikační studia“ z Pařížské univerzity. Dizertační práci měla na téma „Vyhledávací praktiky teenagerů na internetu“. V současné době pracuje v Canopé (národní síť pro tvorbu a podporu vzdělání), v Researchand Development Department for Digital Education.

Sarah McNicol je výzkumnou pomocnicí v Education and Research Institute (ESRI) při Manchesterské univerzitě. Od roku 2000 pracuje jako vědecká pracovnice v oblasti Informačních studií.



Toto je zpráva z výzkumu týkajícího se středoškolských studentů ve věku 15-19 let a jejich využívání sociálních sítí, jakožto zdrojů informací. Díky narůstající oblibě SNSs (social network sites) se stalo jejich sledování denní rutinou pro miliony lidí, zejména teenagerů. Ačkoliv Facebook je stále nejpoužívanější sociální sítí, náctiletí začínají využívat i jiných platforem, jako například Instagram, WhatsApp, nebo Snapchat. Navíc služby mediálních sítí nevyužívají jen jedinci. Mnoho firem má svůj veřejný Twitterový, či Facebookový učet, Youtube kanál a podobně.
Hlavní otázkou zkoumání tak bylo, jestli cílová skupina využívá SNSs k přístupu, a/nebo vyhledávání informací. Dále autorky zjišťovaly, jakým způsobem a jaký druh informací středoškolští studenti vyhledávají.

V roce 2007 proběhl v Norsku dotazník s 1200 respondenty, jejichž věk se pohyboval mezi 16-29 lety. Autory jsou Petter Bae Brandtzæg a Jan Heim. Dotazovaní odpovědeli, že přes sociální sítě vyhledávají informace o módě, hudbě, literatuře, kulturním událostem, současnému dění v jejich okolí, ale i o politice, nebo materiálům ke studiu. Současně však podotýkají, že díky SNS mají jejich uživatelé výrazně větší prostor k debatám ať už s přáteli, nebo cizími lidmi. To řadí též mezi zdroj získání nových vědomostí.

Studie z roku 2011 vedená Kyung-Sun Kim též seřadila SNS dle pořadí důvěryhodnosti mezi uživateli. Zatímco Wikipedia získala očekávané prvenství s 98%, v těsném závěsu byli Facebook, MySpace a LinkedIn s 97%. Pak jsou uživatelské recenze s 72%, Youtube a sítě na principu otázka-odpověď byly poslední, co se dostaly přes 50% (oboje 53%). Do studie byl však zahrnut i faktor „co hledá kdo kde“. Wikipedia je jednoznačnou jedničkou v hledání nových faktů a znalostí, co se (řekněme vzdělání) týče. Facebook pak slouží hlavně k udržování kontaktu s lidmi a Youtube pro videa ať už vzdělávací, zábavná, nebo hudební.
Kě školním pracem pak studenti využívají hned po Wikipedii nejčastěji blogy, otázka-odpověď fóra a různé videonávody.


Toto všechno jsou fakta, která byla získána již před začátkem výzkumu Karine Aillerie a Sarah McNicol a se kterými tedy již měly možnost pracovat. Výzkumnice oslovily své respondenty pomocí google dotazníku, který, kromě tradičnich otázek na věk, pohlaví apod. zjišťoval, jak nejčastěji využívají středoškoláci sociální média (množství účtů, typy médií apod) a jaké informace z nich chtějí získat a získávají. Data byla sbírána v období mezi prosincem 2014 a dubnem 2015. Většina respondentů byli studenti z Velké Británie (65,8%) a Francie (35,5%), přičemž odpovídaly zejména dívky (64,5%). Celkem dotazník vyplnilo 473 respondentů, z nichž přes 90% bylo ve věku 15-18.

Výsledky dotazníku
Není velkým překvapením, že na prvním místě mezi SNS vládne Facebook, kde 92,5% odpovídajících má účet. I další příčky jsou očekávatelné-jsou to YouTube a Snapchat se 76, respektive 75,1 procenty. Jsou zde však malé odchylky mezi účty chlapců a dívek. Zatímco dívky mají větší sklony k přihlašování například na Instagram a Snapchat (obě aplikace jsou zaměřené především na fotky), chlapci se registrují na YouTube a Google+.
Většina studentů přiznala, že sociální sítě používá na každý den. V případě Facebooku to bylo 83%, naopak teenagerů, kteří používají SNS nepravidelně, až zřídka, bylo pouhých 1,9%.
Nadpoloviční většina (55,8%) pak využívá sociální sítě k zisku informací pravidelně a téměř čvrtina (23,7%) pouze příležitostně. Většinou se jedná o zprávy o přátelích, v druhé řadě pak o kulturní akce ve svém okolí. Na třetí příčce jsou však mezinárodní zprávy, což sice zahrnuje i sportovní výsledky, ale také do určité míry zastupuje klasické informace z novin, televize, či podobných médií. Zůstává zde ale nemalá míra skepticismu, nejčastěji totiž mladí lidé berou zprávy z SNS s nadhledem a nezřídka si jejich relevantnost ověřují.
Co se týče vytváření informací-jen 16,5% studentů prohlásilo, že na sociálních sítích žádné informace nezveřejnilo (zde by stálo za zjištění, co vlastně považují za zveřejňování informací).

Diskuse
Výzkum potvrdil, že teenageři, toliko obrovská skupina využívající služeb SNS povětšinou využívají služeb těchto sítí k získávání informací. Naopak 20% řeklo, že „na těchto sítích zprávy nehledají, co je to za hloupou otázku“. Docházelo sice k situacím, že u otevřených odpovědí řadili respondenti někdy i Google, Yahoo apod., ale to je pochopitelné a dalo se tomu předejít přesnějším zadáním. Nicméně Tento i předchozí výzkumy (například ty v tomto článku zmíněné) potvrzují, že mezi teenagery jsou souciální sítě naprotsto přirozeným způsobem získávání novinek. Sice se obvykle jedná o jejich kamarády, nebo akce, kterých by se třeba chtěli zúčastnit, ale jsou tam i zprávy ze světa. Znamená to tedy, že sociální sítě přerostly z pouhého nástroje ke spojení lidí v něco, co má vliv na šíření domácích i zahraničních zpráv, kulturu, módu a mnoho dalších odvětví.

Závěr
Mladí lidé nezřídka využívají sociální sítě a média k tomu, aby se dozvěděli něco nového, ale nemuselo při tom dojít k lidské interakci. Otázkou je, do jaké míry je to správná cesta, protože místo rozšiřování kontextu, jako tomu je v případě zpravodajských serverů, se obvykle dostávají pouze k obsahu, který je tvořen, del jejich preferencí. Utvrzují se tak ve vlastním názoru a v tom, že jsou součástí většiny, která s nimi ono stanovisko sdílí. To se pak může odrážet například na výsledcích voleb (například prezidentských, jako tomu bylo v ČR, nebo USA) a nebo v podněcování a šíření názorů. 

Původní článek

Aillerie K., McNicol S.: Are social networking sites information sources? Informational purposes of high-school students in using SNSs

No comments:

Post a Comment