Jsme, co děláme?!

Jsme, co děláme!?

Podle slov spoluzakladatele Scotta Heifermana vznikla v polovině roku 2002 sociální síť Meetup.com jako echo teroristických útoku z 9. září 2001. Myšlenkou zrodu internetové sítě (v současnosti již také mobilní aplikace) bylo vytvoření jednoduchého způsobu, jak by se mohli potkávat a navazovat sociální vazby různí lidé, kteří spolu sdílejí komunitu, ale navzájem se neznají.

Z aplikace se rychle stal populární nástroj pro organizování osobních i profesních setkání nejrůznějšího zaměření. Aktuální oficiálních statistika sítě uvádí, že ve 177 zemích světa se více než 28 miliónů registrovaných uživatelů má možnost setkat ve víc než čtvrt miliónu založených skupin.

Obr. 1 Současné logo sociální sítě Meetup.com

Jak to funguje?

Pro jednoduchou registraci do sítě lze využít již existující profil Facebooku nebo Googlu a nebo si vytvořit nový nezávislý profil u Meetupu. Po registraci si už jen uživatel zvolí lokalitu, kde zamýšlí využívat služeb sítě (např. město), a tematické okruhy, které jsou pro něj zajímavé a ve kterých by se chtěl realizovat. Existující výběr tematických skupin je velice široký a pro nově vznikající skupiny v podstatě neomezený. K dispozici jsou skupiny zaměřené jak na osobní život uživatele (např. sport, kultura, jídlo, vztahy…), tak na jeho život profesní (např. odborné přednášky, mentoring, brainstormingy…). Vše záleží jen a jen na potřebách registrovaných uživatelů. Pokud si uživatel nevybere ze skupin, které již v dané lokalitě existují, nic mu nebrání, založit si vlastní novou skupinu. Není také nutné stále sledovat, zda zrovna nevznikla v okolí nová skupina, o kterou by mohl mít daný uživatel zájem. V případě shody charakteristiky nově vzniklého Meetupu s nadefinovaným profilem uživatele, je o této skupině automaticky informovaný formou elektronického newsletteru.


Ať už je důvodem setkání cokoliv, uživatel je vždy v jedné ze dvou rolí. Buď je sám organizátorem (vždy jen jeden) nebo je „jen“ účastníkem (jeden a více). Role se logicky odlišují a hlavní váha je kladena na organizátora Meetupu, i když ani druhá role není pasivní. Hlavními důvody pro setkání jsou interakce, hledání, učení, rozvoj, myšlení, vylepšování, zpětná vazba, aktivní relaxace anebo jen boj proti osamělému životu v moderním světě. Cokoliv je tím hlavním motivem, pro úspěch setkání je nutná spolupráce obou rolí (všech účastníků).

Obr. 2 Meetup v Torontě: Lekce tance pro začátečníky

Na koho Meetup cílí?

Podle témat Meetupů lze rozdělit uživatele do několika hlavních skupin:

• ti co chtějí nebo se chtějí učit – od základních lekcí cizích jazyků, přes účast na přednáškách nebo besedách, po odborné vysoce specifické sdílení znalostí
• ti co chtějí aktivně relaxovat – ať už jde o čtení knih v rámci čtenářských klubů, turistické výpravy do přírody nebo o náročné sportovní výkony
• ti co se chtějí bavit – bavit se můžete u šálku kávy, drinkem a tance po práci anebo i na velkých koncertech
• ti co si pomáhají – vzájemná podpora a pomoc v různých životních situacích
• ti bojují se samotou – hledání společných zájmů a cest

Na co si dát pozor?

Stejně jako u každé online komunikace s neznámým protějškem i zde platí rčení „důvěřuj, ale prověřuj“. Vždy je zde určitý faktor nejistoty a rizika plynoucí z anonymity druhé strany. Asi samozřejmým pravidlem je neúčastnit se setkání ve zcela neznámém neveřejném prostředí, kde se pomoci v případě nouze nedovoláte.

Tvůrci Meetupů mají plnou kontrolu nad obsahem v nich zveřejňovaných, tedy mohou i mazat negativní zpětné vazby a hodnocení. Pokud se jako uživatel rozhoduji, zda se k danému Meetup přidám, neměl bych se rozhodovat jen na jejich základě. Vždy je dobré dívat se na počet a účastníky již uskutečněných setkání nebo si jeho organizátora vyhledat pro kontrolu na jiné sociální síti např. Facebook.

Dalším negativním aspektem může být obtížnější začlenění se o již existujících vazeb ve skupinách. Pokud se Meetupy pravidelně opakují se stejnými účastníky a někdo se ke skupině přidá později, může si připadat vyčleněný. Setkání tohoto druhu jdou ale zcela proti základní myšlence Meetupů. Stejně tak jdou špatnou cestou i Meetupy, na kterých se snaží organizátor skrytě vydělat (Meetup je jen úvod, podstatné formou placeného poradenství) nebo prosazovat nějakou svou vlastní agendu („kulty“). Těchto setkání s pro uživatele nežádoucími výsledky je ale mizivá menšina.

Co dodat?

„We are what we do.“, tedy „Jsme, co děláme.“, je mottem sítě a vystihuje její hlavní funkci. Za sebe mohu setkání prostřednictvím Meetupu jen doporučit. Nemám sice s používáním sociální sítě ještě tolik zkušeností, ale z těch několika málo setkání, kterých jsem měl možnost se zúčastnit, se vydařila všechna. Vyzkoušel jsem si již jak setkání s odborníky z konkrétní profesní oblasti, tak i setkání s čistě relaxačním účelem se skupinou náhodných lidí. Dá se argumentovat, že podobnou funkčnost nabízí jiné další sociální sítě jako nejznámější Facebook nebo Foursquare, ale ani u jedné z nich se nejedná o její primární zaměření. Facebook je zejména online síť, a to hlavně pro propojování lidí, kteří se již znají. Foursquare je zase spíše nástroj pro sdílení zážitků z populárních míst, které uživatel navštívil nebo navštěvuje. Je sice také možné v těchto sítích vytvářet a zvát různě blízké přátele na akce nebo setkání, ale tyto pozvání jsou z velké míry jasně směřované na konkrétní osoby. Právě proto si myslím, že stojí za to přinejmenším Meetup vyzkoušet.

Jedna malá rada na konec – nenechte se odradit, pokud nenalézáte některý z okruhů vašich zájmů v již existujících skupinách. Zkuste se připojit ke skupině s obecnějším zaměřením a možná budete mile překvapeni. Pokud ani tímto krokem nenaleznete to, co hledáte, vždy můžete založit novou skupinu a začít pořádat vlastní Meetupy „šité na míru“.