Haló tady agent Lojza aneb od rozhlasu k mobilní aplikaci

Počátek jednadvacátého století bývá v souvislosti s mediálními obsahy označován jako období, kdy se výrazným způsobem proměňuje role publika, když se lidé z pouhých konzumentů naservírovaných obsahů stávají částečnými či dokonce výhradními tvůrci mediálních obsahů. Mediální teoretici při popisu této proměny operují s termínem produsage.

Propojení užívání (usage) s vytvářením (produce) obsahu se často spojuje především s nástupem internetu. Prvky produsage se ale objevují i v jiných typech médií a bývaly využívány dávno před masovým rozšířením světové sítě. Za jeden z příkladů je možné uvést rozhlasové relace dopravního zpravodajství. Ty bývají z větší či menší části tvořené informacemi, které jsou vysílateli poskytovány samotnými konzumenty produkce - řidiči automobilů.

Český rozhlas i Impuls

V Česku vysílá své dopravní zpravodajství celá řada rozhlasových stanic, od regionálních po celostátní. Nejpropracovanější a nejrozsáhlejší je ale relace Zelená vlna, kterou už desítky let vysílá veřejnoprávní Český rozhlas na několika svých stanicích, z komerčních pak relace Doprava 007 vysílaná soukromým rádiem Impuls. Obě relace jsou ve špičkách pracovních dnů vysílány až v patnáctiminutových intervalech.

Relace na obou stanicích mají společné to, že informace získané od řidičů nejsou jejich jediným zdrojem. Zelená vlna i Doprava 007 pracují s informacemi, které ji poskytuje Centrum dopravních informací Policie ČR, asistenční služba Global Assistance či jiné oficiální zdroje. Informace získané od řidičů využívají jako doplňkové, kdy využívají prvek aktuálnosti, jež poskytuje bezprostřední přítomnost zdroje přímo na místě mimořádnosti.

Relace se ale liší v tom, jakým způsobem s takto získanými informacemi nakládají. Pro Český rozhlas a jeho Zelenou vlnu plní řidiči vesměs roli anonymního rešeršity, jehož úkolem je zpravit redakci relace, která informaci ostatním řidičům následně přetlumočí prostřednictvím moderátora ve studiu. Přímo hlas samotných řidičů zní ve vysílání jen zřídka, což tvůrci odůvodňují častými technickými problémy, které telefonáty z prostoru automobilu za jeho jízdy provázejí.

Impuls naopak hlasy řidičů používá hojně a vzhledem ke svému komerčnímu charakteru pracuje při prezentaci svého dopravní zpravodajství s prvky hry a zábavy, o čemž vypovídá již název Doprava 007. Řidiče, tvůrce obsahu, pak označuje jako své "dopravní agenty", na což oni často přistupují a do rolí agentů se skutečně stylizují. Své poznatky prezentují způsobem, který značí, že jsou součástí jedné velké agentské rodiny, ve vyjadřování převažuje obecná čeština a familiérní prvky. Z éteru tak zní hlášení, která jsou uvozena oslovením typu "Nazdar Impulsáci, tady agent Lojza..."

Morální otázka

Odlišnosti se týkají i samotného obsahu obou relací. Řidiče totiž nezajímá jen to, jaké komplikace, uzavírky či zdržení mají na svých cestách očekávat. Komerční rozhlasové stanice proto přišly na další cenný druh informací, po kterém je mezi automobilisty poptávka – varování před policejními hlídkami, které provádějí měření rychlosti.

Hlášení o tom, že v konkrétním úseku určité silnice stojí dopravní policisté s radarem měřícím rychlost, případně že se na některé dálnici prohání neoznačená hlídka dálniční policie, nastolila zajímavou morální otázku o vhodnosti takovéhoto jednání. Veřejnoprávní Radiožurnál podobné informace do vysílání nezařazuje. Argumentuje při tom jednak tím, že by šlo pouze o falešnou solidaritu (není prý možné dodržovat pravidla jen tam, kde je to hlídáno), a jednak nemožností ověřit pravdivost poskytnuté informace. Komerční stanice tvrdí, že preventivním informováním o přítomnosti policie přispívají k bezpečnosti provozu.

Jakou roli může hrát zařazování či nezařazování těchto kontroverzních informací v celkové poslechovosti zpravodajství, je těžké určit. Veřejná data o poslechovosti stanic nejsou dostupná pro jednotlivé rozhlasové relace a dopravní zpravodajství tvoří jen malou část celkové produkce stanic.

Na internet a zase zpátky

Dopravní zpravodajství ale nezůstalo výhradní doménou rozhlasu, byť tn je k tomu předurčen mnohem více než ostatní druhy médií, a to především charakterem vysílání, které je možné bez větších problémů konzumovat během řízení automobilu. Televize je v tomto ohledu pochopitelně výrazně handicapována a dopravní vysílání omezuje na minimum, ve kterém s konceptem produsage téměř nepracuje. Prostor tak dostal, jak jinak než internet.

Na poli dopravního zpravodajství se v celosvětovém měřítku prosadila například mobilní aplikace Waze. V Česku její údaje využívá dokonce zmíněná relace rádia Impuls Doprava 007. Waze je ukázkovým příkladem aplikace naplno využívající potenciál svých uživatelů k tvorbě obsahu. Ten je uživateli vytvářen zcela automaticky, bez jejich vlastního přičinění, pouze na základě spuštěné aplikace, která zaznamenáváním polohy vyhodnocuje průjezdnost trasy. Samozřejmostí je pak již aktivní tvorba obsahu zahrnující upozorňování na uzavírky, zácpy, nehody či zmiňované policejní hlídky.

Jsme tak svědky jakéhosi přesunu sdíleného obsahu z jednoho mediálního nosiče na druhý. Využíváním informací z aplikace v rozhlasovém vysílání se pak ale paradoxně obsah vrací zpátky, do svého původního prostředí.