Missing maps - společně vybarvíme svět

S rostoucím zájmem o komplexní adaptivní systémy, umělý život a simulované společnosti bývá často skloňován pojem kolektivní inteligence. Základní myšlenkou je, že skupina jednotlivců – nejen lidí, ale i hmyzu či robotů je schopna vyřešit více problémů či najít kvalitnější řešení, než by její jednotliví členové byli schopni vyřešit a najít samostatně. Veškeré organizace, ať už jde o firmy, instituce nebo sportovní týmy jsou vytvořeny za účelem, že jejich členové mohou udělat společně více, než by dokázali udělat sami.

Můžeme se také podívat na fascinující kolektivní inteligenci různých hmyzích společenství. Způsob, jakým mravenci mapují své prostředí či jak se včely rozhodují, který květ opilovat nebo schopnost termitů vytvářet složité kopce, může vytvářet dojem, že se jedná o velmi inteligentní tvory. Opak je však pravdou. Jednotliví příslušníci mají extrémně omezené kapacity zpracování informací. Přesto se mraveniště, včelí úl či termitiště dokáže jako kolektiv vyrovnat s velmi složitými situacemi.

Jeden z předních teoretiků učení o kolektivní inteligenci v éře nových médií a autor knih mj. Kolektivní inteligence (1994), Kyberkultura (1997) či Kyberdemokracie (2002) je filozof Pierre Lévy, který se o kolektivní inteligenci v nedávném rozhovoru vyjádřil následovně: „Jedná se o vědecký, technický a politický projekt, který namísto toho, aby se snažil vytvořit počítače, jež jsou chytřejší než lidé, chce pomocí počítačů zesílit lidskou inteligenci. Kolektivní inteligence proto není protikladem kolektivní hlouposti, ani protikladem individuální inteligence. Je protikladem umělé inteligence. Je to způsob péče o nový lidský/kulturní/kognitivní ekosystém pomocí využívání narůstající výpočetní síly počítačů a všudypřítomné paměti.“

Projekt Missing Maps

Ačkoli díky obrovským pokrokům v kartografické technologii došlo v posledním desetiletí ke zmapování obrovského množství velkých měst po celém světě, zůstává nadále velký počet digitálně nezmapovaných částí území. Například místa jako Dar es Salaam, největší město Tanzanie s populací 4,4 milionu či město Dháce s počtem obyvatel 15 milionů, které se nachází v Bangladéši, mají nedostatečné zakreslení v online mapách. Tento fakt není pouze nepohodlný, ale je především nebezpečný. V případě katastrofy bude nedostatek spolehlivých map znamenat, že pro humanitární pracovníky bude mnohem obtížnější dostat se k lidem v nouzi.

Projekt Missing maps je výsledkem spolupráce amerického a britského Červeného kříže, humanitární organizace OpenStreetMap a Lékařů bez hranic. Cílem je pomocí crowdsourcingu zmapovat prázdná místa na digitálních mapách, obzvláště pak v oblastech rozvojových zemí a usnadnit tak práci lékařům působících v těchto oblastech na humanitárních či záchranných misích. Organizace používá jako svou platformu OpenStreetMap, což jsou on-line mapy, které jsou volně k dispozici a kdokoliv je může upravovat a zlepšovat, podobně jako u Wikipedie. Právě proto bývá projekt Missing maps často označován jako Wikipedie s mapami.

„Je to neuvěřitelně ambiciózní projekt," uvedl Dale Kunce (geoprostorový inženýr pracující pro americký Červený kříž). „Naším cílem je zmapovat, co nejvíce míst a lidí, co zmůžeme. Pokud by to bylo kolem 100 měst během příštích tří až čtyř let, bylo by to fantastické.“

Projekt Missing maps začal po drtivém tajfunu Haiyan (známému také pod názvem tajfun Yolanda), který zničil tisíce domovů na Filipínách. Nedostatek digitálních map postižených oblastí velmi ztížil práci humanitárních pracovníků při pomoci přeživším. V následujících třech dnech po katastrofě začalo více než 400 dobrovolníků upravovat volně přístupné bezplatné digitální mapy postižených pobřežních oblastí pomocí technologie OpenStreetMap. Celkem bylo přidáno téměř tři čtvrtě milionu úprav díky šířícímu se úsilí Červeného kříže. „Po Haiyanu jsme si uvědomili, že bychom mohli pomocí crowdsourcingu zmapovat velké oblasti, které nikdy nebyly zaznamenány a to ještě předtím, než by došlo k nějakým katastrofám," říká Kunce.

Právě crowdsourcing je jádrem Missing maps. Červený kříž připisuje zásluhy hlavně a především běžným přispěvatelům, kteří nejsou členy této organizace a přesto přispívají k mapování své komunity. Přímo obyvatelé mapovaného města jsou hlavním zdrojem těchto úprav. Pouze 1 z 500 těchto dobrovolníků je členem Červeného kříže.

Dobrovolníci při počátku mapování (Kinshasa, Kongo)

Do projektu se může zapojit každý, postup je velmi jednoduchý. Na počátku mapování musí mít město nejprve „základní mapu" vytvořenou z leteckých snímků měst, které mohou být poskytnuty ze zdrojů, jako jsou Microsoft nebo americké vládní agentury. Přístup k nim umožňuje OpenStreetMap software z pohodlí domova přes online připojení. Jakmile je základní mapa vytvořena, místní obyvatelé, kteří jsou označováni jako „pozemní jednotky", vyjdou ven, často s papírovými kopiemi map a označují všechny relevantní objekty (např. silnice, domy nebo názvy podniků) v dané oblasti a v jejich jazyce. Po dokončení práce v terénu jsou mapy naskenovány a uploadovány s přidanými informacemi do digitální podkladové mapy. Na konci procesu je dokončená mapa zkontrolována zkušeným mapperem.

Pro podrobnější návod klikněte na tutoriál.

Zanášení budov do OpenStreetMaps v Malawai. Pro celý proces klikněte zde.

Andrew Braye z britského Červeného kříže, řekl: „Tato komunita vytváří první přesné, opensource, volně dostupné mapy ohrožených společenství, které jsou klíčovým zdrojem pro humanitární organizace. Toto digitální dobrovolnictví umožňuje lidem, aby aktivně přispěly velmi reálným způsobem k práci, kterou humanitární organizace dělají. Je to společné úsilí a nezáleží na tom, zda máte pět minut nebo pět dní, vše, co potřebujete, je počítač a vůle přispět k humanitární pomoci."

Monrovia má nyní digitální mapu, díky které může lépe bojovat proti šířící se ebole.

Nejdřív geekové, potom svět

První vlna zájemců byly především počítačoví geekové a mladá generace. „Mladí lidé dnes vše rádi sdílejí, je to součást jejich identity, pokud se pro něco nadchnou, jsou velmi zapálení,“ říká Sandra Khalil z organizace HopeCan. S postupným rozvojem a mediálním zviditelněním projektu se však do programu zapojily dobrovolníci různých profesí, národností a věku. Podle Ivana Gaytona z Lékařů bez hranic je to konečně způsob, jak mohou pomoci obyčejní lidé, kteří nechtějí jen darovat peníze, ale skutečně přiložit ruku k dílu. „Mnozí lidé nám chtějí skutečně pomáhat, nejen darovat. Nabízejí, že upletou ponožky pro děti a tak dále. My však říkáme ne - náklady na dopravení těch ponožek a jejich distribuce prostě nestojí za to. Ale s Missing maps se mohou skutečně spoluúčastnit a to je skvělé." Pro zájemce se po celém světě organizují tzv. Mapathony, kde zkušení mappeři seznamují a učí nové dobrovolníky či pomáhají se zdokonalením těm stávajícím. Také se snaží veřejnosti více objasnit, jak konkrétně pracují Lékaři bez hranic s výslednou mapou oblasti. Mapathony se konají i v Praze a to vždy poslední úterý v měsíci.

Zdroje:

HEYLIGHEN, F., Computational & Mathematical Organization Theory (1999) 5: 253. doi:10.1023/A:1009690407292

PETERS, Michael. Interview with Pierre A. Lévy, French philosopher of collective intelligence. Open Review of Educational Research [online]. 2015, 2(1).

DOI: http://dx.doi.org/10.1080/23265507.2015.1084477

DUNNE, Carey. Hundreds Of Uncharted Cities Will Get Maps Thanks To Crowdsourcing. In: Fast Company [online]. 2014. Dostupné z: https://www.fastcodesign.com/3037423/how-the-missing-maps-project-is-crowdsourcing-data-on-hundreds-of-uncharted-cities

MICHAEL, Chris. Missing Maps: nothing less than a human genome project for cities. In: The Guardian [online]. 2014. Dostupné z: https://www.theguardian.com/cities/2014/oct/06/missing-maps-human-genome-project-unmapped-cities

Missing Maps Project: Volunteers Map the Way to Disaster Response. In: Directions Media [online]. 2014. Dostupné z: http://www.directionsmag.com/pressreleases/missing-maps-project-volunteers-map-the-way-to-disaster-response/423997

CERNIGOI, Adrienne. Call of the crowd: how people power is reshaping aid. In: Philanthropy Age [online]. 2015. Dostupné z: http://www.philanthropyage.org/society/call-crowd-how-people-power-reshaping-aid
Missing maps – zaplňujte bílá místa na mapách. In: Lékaři bez hranic [online]. Dostupné z: http://www.lekari-bez-hranic.cz/cz/missing-maps-zaplnujte-bila-mista-na-mapach