Více emodži, méně :). Soutěž o paralingvistikou funkci v microblogovém psaní

Studie z názvem More emojis, less :) The competition for paralinguistic function in microblog writing se zabývá novým nestandardním komunikačním nástrojem, který se v posledních letech objevil v on-line prostřední: emodži. Dále se pak snaží zjistit, zda nové emodži hrají stejnou roli jako emotikony a další psací inovace vytvořené na ASCII bázi a zda je emodži postupně nahrazují. Výzkum byl publikován v internetovém deníku First Monday v listopadu roku 2016 a za jejím uskutečněním stojí studentka doktorského studia na Univerzitě v Gorgii Umashanthi Pavalanathan ve spolupráci s Jacobem Eisensteinmem, který působí na téže univerzitě jako odborný asistent.

Umashanthi Pavalanathan je studentkou čtvrtého ročníku doktorského studia na Instututu technologií v Gorgii a zároveň členkou Laboratoře počítačové lingvistiky, kde působí pod Dr.Jacobem Eisensteinem. Své výzkumy zaměřuje především na počítačovou analýzu jazyka na sociálních sítích. Podílela se na několika výzkumech sociálních sítích např. pro Pacifickou severozápadní národní laboratoř či pro Data Sciences and Analytics group.

Jacob Eisenstein je odborný asistent působící na fakultě Interactive Computing na Instututu technologií v Gorgii, kde zároveň vede Laboratoř počítačové lingvistiky. Zajímá se převážně o nestandardní jazyk, výpočetní společenské vědy a statistické strojové učení. Ve svých výzkumech kombinuje lingvistiku se strojovým učením, aby vytvořil systém zpracování přirozeného jazyka, který se umí přizpůsobit ke kontextovým variacím a nabízet tak nové poznatky o společenských jevech. Dále se zabývá strukturou a dynamikou změn jazyka v online médiích či diskursem kontextu pro porozumění jazyku.

Úvod

V úvodu práce se autoři snaží na příkladu tweetů zpěvačky Britney Spears poukázat na nahrazování emotikon novými emodži obrázky po jejich zavedení na Twitter roku 2014. Zpěvačka začala nahrazovat srdíčkový emotikon „<3“ za podobně vyhlížející emodži  či mrkající emotikon ;) za emodži  . K upřednostnění smajlíků emodži došlo nejen u emotikon, ale dokonce i u nestandardních psacích výrazů typu „Aaaahh“. Tato změna psacího stylu u Britney Spears odpovídá změně v samotné technologii: zavedení emodži na sociálních sítích.

Použití nestandardního stylu psaní v on-line interakcích, jako jsou sociální média je často vnímáno jako pokus replikovat neverbální prvky komunikace. Tyto neverbální prvky jsou také známé jako paralingvistické náhražky. Autoři rozlišují používání těchto náhražek na sociálních sítích např. expresivní prodloužení a velikost písmen (např. Tááákže místo takže) k naznačení jiného tónu autora; emotikony (např :-() ke zprostředkování emocionálního vlivu na text, který by se jinak četl neutrálně. Příklady uvedené na případu Spears naznačují, že emodži lze chápat jako další položky z tohoto arzenálu paralingvistických náhražek a že soutěží o stejnou paralingvistickou funkci.

Svou prací navazují na další výzkumu z oblasti nestandardního pravopisu v online prostředí. Kalman a Gergle roku 2014 provedli výzkum velkého souboru e-mailových zpráv, aby zjistili, jak nestandardní znaky pomocí opakování slouží k obohacení komunikace. Také výzkum o úloze smajlíků v textové komunikaci má dlouhou historii. Za zmínění stojí např. výzkum Dresnera a Herringa, kteří identifikovali tři hlavní jazykové funkce smajlíků: (1) indikátory emoce (např. šťastný nebo smutný), (2) ne-emocionální význam (např. vtípkování) a (3) indikace komunikativního záměru mluvčího (např. končící promluvu se smajlíkem). Se zvyšující se popularitou emodži začali vědci zkoumat také roli emodži v textové komunikaci. Stark a Crawford se například zabývali historickým původem emodži. Zatímco Kelly a Watts vedli roku 2005 hloubkové rozhovory s kulturně různorodým souborem 20 účastníků o tom, jak používají smajlíky emodži v textové komunikaci se svým blízkými. Tento výzkum ukázal, že se emodži používají pro celou řadu účelů, jako je udržování konverzačního spojení, k navázání hravé interakce, či vytvoření jedinečnosti v určitém vztahu. Předchozí výzkumné práce se především snažily stanovit komunikativní roli emodži. Co se týče problematiky soutěžení emodži s jinými formami nestandardního pravopisu, zejména s emotikony, jedná se o první studii svého druhu.

Metody výzkumu

Pro účely tohoto výzkumu a k objasnění dopadu zavedení emodži do systému paralingvistické komunikace v on-line psaní, byly kvantitativně hodnoceny dvě hypotézy:

Hypotéza I: Přijetí emodži způsobí, že uživatelé použijí méně emotikon. (Což by naznačovalo, že smajlíci emodži a emotikony soutěží o stejnou paralingvistickou funkci.)

Hypotéza II: Přijetí smajlíků emodži způsobí, že uživatelé použijí méně nestandardního pravopisu celkově. (To by naznačovalo, že emodži nahrazují všechny formy nestandardních pravopisu.).

Autoři pro výzkum shromáždili korpus tweetů od února 2014 do srpna 2015, ze kterých následně extrahovali počty standardních i nestandardních jazykových prvků. Vybírali zásadně s osobních twitterových účtů, které odlišili od automatizovaných účtů, které spravuje více než jeden člověk. Z výsledného vzorku následně odstranili účty s více než 5000 folowers a ty, které měly v průměru více než 200 tweetů každý měsíc. Tito populární a velmi aktivní uživatelé jsou sice potenciálně zajímaví, podle definice jsou však jazykově atypičtí. Dále také eliminovali retweetnuté příspěvky a uživatele, kteří vypracovali více než 10% svých tweetů v jakémkoli jiném než anglickém jazyce. Do výsledného vzorku byli zařazeni pouze uživatele, kteří vypracovali minimálně pět původních tweetů průměrně každý měsíc.

K otestování stanovených hypotéz, nebyla dostačující jednoduchá korelační analýza. Dle znázornění na obrázku je sice zřejmé, že využití smajlíků emodži roste, zatímco používání emotikon stále klesá. Nicméně, korelace mezi těmito trendy neznamená, že nárůst využití emodži způsobuje odpovídající snížení používání emotikon.

Z tohoto důvodu autoři využili rozsáhlou analýzu kauzální inference. Kromě výzkumného vzorku tweetů stanovili také dvě výzkumné skupiny. V první byli uživatelé, kteří si velmi rychle přisvojili používání emodži po jejich zavedení a v druhé kontrolní skupině byli uživatelé, kteří i v období po zavedení na twitteru emodži nepoužívali. Poté změřili účinky přijetí emodži na psacím stylu uživatelů porovnáním četnosti různých jazykových funkcí těchto uživatelů před a po jejich prvním použití emodži.

Výsledky

Z výsledků výzkumu vyplývá, že uživatelé Twitteru, kteří přijali smajlíky emodži, mají tendenci snižovat používání emotikon ve srovnání s uživateli, kteří emodži nepoužívají. Tento výsledek podporuje první hypotézu: zvyšující se frekvence emodži vede k odpovídajícímu poklesu užívání emotikonů.

Výsledky druhé analýzy ukazují, že uživatelé mají po přijetí smajlíků emodži tendenci používat ve zvýšené míře standardní pravopis. To naznačuje, že emodži soutěži s celou řadou příkladů nestandardního pravopisu, včetně výrazného prodloužení (např. cooooolll !!!), nestandardních slov (např. gud) a zkratek (např. lol). Pokud budou tyto trendy pokračovat, mohou být emodži řešením „problému" nestandardního pravopisu. Výsledky výzkumu tedy potvrdily obě stanovené hypotézy. Navíc autoři zjistili, že emotikony s určitými stylistickými rysy, jako jsou horizontálně orientované emotikony (např. O_o a -_-), mají větší pravděpodobnost být nahrazeny než ostatní emotikony.

Tento výzkum by se nadále dal rozvinout, kdyby tento kvantitativní přístup mohl být spárován s kvalitativním etnografickým šetřením s cílem dozvědět se o postojích uživatelů vůči emodži a nestandardnímu pravopisu. Další omezení současné studie tkví v tom, že je omezena na Twitter. V případě analýzy jiných sociálních sítí, jako je Facebook, Tumblr a Instagram bychom mohli odhalit, zda se podobné vzory objevují na různých platformách.

Zdroje:

PAVALANATHAN, Umashanthi; EISENSTEIN, Jacob . More emojis, less :) The competition for paralinguistic function in microblog writing. First Monday [online]. 2016, 21(11) [cit. 2016-12-08]. DOI: http://dx.doi.org/10.5210/fm.v21i11.6879. Dostupné z: http://journals.uic.edu/ojs/index.php/fm/article/view/6879/5647