Hrozní nám vymření kvůli sociálním sítím?

Samotnou dobrovolnou aktivitou na sociálních síti trávíme dle téměř dvě hodiny denně.  Do statistiky není započítaná pracovní doba a doba nezbytná být na příjmu. Jde tedy o dvě hodiny denně, které sice na první pohled nevypadají dramaticky, ale v celkovém denním režimu jsou zásadní.

Rozeberme si průměrný den pracujícího člověka.

Každý den bez rozdílu má 24 hodin. Ideální délka spánku doporučována doktory a odborníky je 8 hodin. Průměrná pracovní doba je také 8 hodin. Do toho zahrňme cestování do práce a z práce, dejme tomu hodina denně. Člověk potřebuje fyzickou aktivitu, aby srdce a další orgány fungovaly tak jak mají – hodina denně. Zároveň si musí obstarávat potravu – chodit nakupovat a konzumovat obvykle tři jídla denně. Další dvě hodiny.


Když odečteme z celkového počtu 24 hodin tyto rutinně opakující se časové závazky, zbývají člověku čtyři hodiny denně ze kterých právě dvě hodiny tráví aktivitou na síti.

Zbývají tedy dvě hodiny na veškeré volnočasové activity jako je třeba četba, sociální interakce a partnerský a sexuální život.

Autor článku si klade otázku. Je možné za dvě hodiny denně posouvat se dál v kvalitě osobnosti?
Zbyde čas modernímu člověku na to číst beletrii, obohacovat se, tvořit hodnoty, bavit se a nejen konzumovat obsah na internetu?

Nedává si lidstvo takto nastaveným běžným režimem oprátku na krk? Čas strávený na internetu statisticky meziročně roste o několik minut. Budou to za 10 let stále dvě hodiny? Statistika jasně dokazuje, že nikoliv.

Podle předpokladů odborníků to budou spíše čtyři hodiny. V praxi to tedy bude znamenat, že veškerý volný čas bude populace trávit na internetu. Nezbyde čas na to sportovat, procházet se v parcích, seznamovat se a rodit potomky.

Černý scénař naznačuje že, fyzické aktivity nahradí čas trávený na internetu - z lékařského hlediska je možné tedy předpokládat, že se dramaticky zvýší počet infarktů, zásadně klesne porodnost, což by mohlo klidně znamenat postupné vymírání společnosti. Kdo ví?

Další negativní faktor, který může ovlivňit celou situaci, je že lidstvo s tímto druhem nebezpečí nemá zkušenosti. Neexistuje memento, ze kterého by se lidstvo mohl poučit. Historie nás varuje, před mnoha věcmi. Třeba před závažnými nemocemi, způsobené nedostatkem hygieny. Proto je bežné, že lidé dnes na hygienu dbají, protože prostě ví, že pokud se mýt nebudou tak se budou šířit nemoci - jsou poučeni z historie.

Internet je stále tak nová a neuchopitelná věc, že není kde čerpat obezřetnost nad jeho mocí, proto je dost dobře možné, že nás pohltí a naše generace bude právě tím mementem, které teď nemáme.

Ostatně tato tématika, byť ne zcela totožná, není úplnou novinku. Když se zamyslíme, tak existují literární a filmová díla, která obavy z podobného scénáře vystihují podobně. Třeba scéna na videu výše ze třetího filmu o Supermanovi z roku 1983. Tato tématatika se v kulturních dílech objevuje poměrně pravidelně dodnes. Technofobie "strach z technologií, hlavně z počítačů" již není zcela neznámým pojmem.

Máme mít strach? Statistika tvrdí, že ano.