Saturday, December 10, 2016

Přátelme se, sledujme se aneb Proč vyhledáváme on-line spojení

Původní název studie Motives for Online Friending and Following: The Dark Side of Social Network Site Connections od autorů J. W. Ouwerkerka a B. K. Johnsona nám naznačuje, že ne vždy jsou naše pohnutky na sociálních sítích dobré. Opravdu o nás počet facebookových přátel vypovídá, jak moc oblíbení ve společnosti jsme? Nebo je to pouze číselné vyjádření osob, kterým na nás doopravdy téměř nezáleží? A jak velká část této skupiny se s námi přátelí jen z toho důvodu, že nás ve skutečnosti nenávidí?


Klíčovou charakteristikou sociálních sítí je možnost uživatele si vybrat, s kým chce být ve spojení. Motivy, které k tomu vedou, mohou být různé. Člověk se skrze sociální sítě snaží udržovat vztahy či navazovat nové, hledat zábavu či zajímavé informace a snaží se o sobě vytvořit takový obraz, jaký chce, aby viděli ostatní. 

Autoři studie se však snaží pokrýt antisociální motivy pro navazování kontaktu na sociálních sítích. Mezi ně patří především vlastní nejistota. Profily druhých se pak stávají tématem pro šíření pomluv a zvyšování si vlastního sebevědomí. Pomocí online průzkumu skrze vytvořenou Following Motives Scale (FMS) se snaží zjistit, proč lidi vyhledávají spojení na sociálních sítích, jak se negativní motivy pojí s charakteristickými vlastnostmi uživatele a zda tyto motivy ovlivňuje čas strávený na sociálních sítích a počet profilů, které uživatel sleduje.

Je to soutěž? Pro dnešní dobu je soutěžení s okolím typické. Dnešní společnost je silně konkurenčním prostředím. Sociální média poskytují uživatelům něco jako náhled na mezivýsledky ostatních. Každý se rád pochlubí úspěchem. Co ale znamená úspěch pro jednoho, může být druhým chápáno jako prohra. Ten může této situace využít k posílení vlastního sebevědomí. Některé jedince může neúspěch druhých povzbudit či dokonce potěšit. Následně může sdílet svůj pohled s ostatními, což může vést k pomluvám, v horším případě až kyberšikaně. 

Autoři vyslovují tři hlavní hypotézy, na nichž staví svůj výzkum.
H1 – Pozitivní motivy pro sledování ostatních na sociálních sítích se liší od motivů spojených s vlastní nejistotou a nízkým sebevědomím.
H2 – Negativní motivy pro sledování ostatních jsou spojeny s potřebou být oblíbený, narcisismem, nízkým sebevědomím a nespokojeností s určitými aspekty vlastního života.
H3 – Motivy pro sledování ostatních jsou ovlivňovány intenzitou užívání sociálních sítí, tedy časem stráveným v jejich prostředí a celkovým počtem sledovaných osob. 

Výzkum byl proveden pomocí online dotazování. Dotazník byl rozšířen mezi studenty několika univerzit, jelikož právě tato část populace je známa pro intenzivní využívání sociálních sítí. Anonymní dotazník byl prezentován jako výzkum na téma Osobnost uživatele sociálních médií. Data od celkem 438 účastníků byla sbírána během května 2015. Analyzováno bylo 284 kompletně vyplněných dotazníků. Tento výzkumný vzorek se skládal ze 156 mužů a 128 žen s průměrným věkem 29.55 let. Z 81% se jednalo o účastníky z Nizozemí, dále Německa a dalších evropských zemí.
 
Otázky se soustředily na čas strávený na jednotlivých sociálních sítích a motivy sledování ostatních uživatelů. Další část tvořily otázky na hypotetické situace, jako například přijetí žádosti o přátelství na Facebooku od bývalého spolužáka ze střední, kterému se nyní nedaří a žije ze státní podpory. Součástí dotazníku byl i stručný osobnostní test.
 
Na základě výzkumu byly identifikované 4 skupiny motivů – Antisocial, Insecurity, Sociable a Inspirational.
Antisocial motivy – sledování ostatních za účelem pomluv, sledování jejich neúspěchů, hloupých názorů a postojů a sledování jako připomínka, že vždy je tu někdo, kdo je na tom hůře než sledující uživatel.
Insecurity motivy – neschopnost hovořit s dotyčnými mimo online prostředí, sledovanému se vždy líbí posty dotyčného uživatele („jisté“ likes a komentáře).
Sociable motivy – dobrý smysl pro humor, sdílí zajímavé informace, chuť zůstat s dotyčným v kontaktu, přátelství i mimo sociální sítě.
Inspirational motivy – inspirace pro stanovení vlastních cílů a následování jich.

Výsledky potvrdily hlavní hypotézy výzkumu. Jak bylo předpokládáno, k Antisocial a Insecurity motivům inklinují lidé s nízkým sebevědomím a potřebou být populární. Na druhou stranu, Sociable motivy nejsou sebevědomím uživatele ovlivněny. Dalšími dílčími zjištěními bylo, že ženy mají větší tendenci pomlouvat sledované osoby, ale oproti mužům dokáží být vůči svým přátelům či sledovaným více empatické.


Výzkum přesto přinesl zjištění, že u lidí využívající sociální sítě převládají motivy ze skupiny Sociable a Inspirational. Tento optimistický výstup může být však ovlivněný faktem, že ne každý o sobě během vyplňování dotazníku poví pravdu. Zpětné vazby od dotazovaných však byly ve většině případů pozitivní, tudíž autoři věří, že nebyl důvod v dotazníku odpovídat nepravdivě.

Jelikož je chování mileniálů na sociálních sítích velice podobné napříč celým světem, tyto výsledky jsou relevantní i pro české prostředí. Závěrem se tedy dá říci, že jednání na sociálních sítích je řízeno 4 základními motivy, které souvisí s osobností jedince, tudíž je jednání jednotlivců na sociálních sítích poměrně předvídatelné.

2 comments:

  1. Do you need free Google+ Circles?
    Did you know that you can get them AUTOMATICALLY AND TOTALLY FREE by getting an account on Like 4 Like?

    ReplyDelete
  2. If you would like an alternative to casually approaching girls and trying to figure out the right thing to say...

    If you would prefer to have women pick YOU, instead of spending your nights prowling around in filthy pubs and restaurants...

    Then I urge you to view this eye-opening video to uncover a amazing secret that has the potential to get you your very own harem of attractive women:

    FACEBOOK SEDUCTION SYSTEM!!!

    ReplyDelete