Vliv sociální fobie na vztah mezi nadměrným chatováním a kompulzivním využíváním internetu

Úvod

Článek „Social anxiety moderates the links between excessive chatting and compulsive Internet use“ švédské autorky Nejra Van Zalk vychází ze studie „Young Online“, která sleduje vliv sociální fobie u dospívajících na vztah mezi nadměrným chatováním a kompulzivním neboli nutkavým využíváním internetu.

Nejra Van Zalk je výzkumnicí na švédské Örebro University a vysokoškolskou pedagožkou psychologie na londýnské University of Greenwich. Její hlavní oblast bádání zahrnuje stud a sociální fobie u dospívajících a jejich vliv na sociální vztahy s vrstevníky a rodiči. Zalk se dále zabývá výzkumy v oblasti vztahu mezi online a offline problémovým chováním dospívajících.

Vymezení tématu a hlavní výzkumná otázka

Internet se stal velice důležitým komunikačním nástrojem dospívajících, a čím dál větší množství studií dokazuje, že mladí lidé tráví stále více času na internetu, kde se věnují sociální interakci. Online komunikace na internetu se zdá být vysoce důležitou součástí každodenního života adolescentů a je využívána jednak k vytváření nových sociálních vazeb, tak zároveň k udržování těch stávajících. Online komunikace může na internetu probíhat různými způsoby, nicméně vybraná studie se soustředí na využívání tzv. instant messaging platforem, kterými je například Facebook Messenger, při kterých dochází k možnosti přímé komunikace online.

Upřednostňování online chatování namísto přímé komunikace tváří v tvář je spojováno se symptomy návykového chování, kterým je tzv. Internet addiction (tedy závislost na internetu). Mimo tento termín se v literatuře objevují termíny jako Internet dependence (do češtiny přeložitelné též jako závislost na internetu, nicméně se jedná o něco méně citově zabarvený výraz), pathological Internet use (patologické využívání internetu), problematic Internet use (problematické využívání internetu) nebo compulsive Internet use (kompulzivní neboli nutkavé využívání internetu). Autorka vysvětluje, že jelikož závislost na internetu není prozatím součástí DSM (tj. Diagnostický a statistický manuál mentálních poruch), byl pro tuto studii zvolen termín compulsive Internet use, který je definován jako pocit nepohodlí v případě nedostupnosti internetu, pokračování ve využívání internetu i přesto, že chce uživatel přestat nebo používání internetu jako vyhnutí se nepříjemným pocitům. Kompulzivní využívání internetu také souvisí s různými negativními psychosociálními výstupy, jako jsou příznaky deprese nebo osamělost.

Nadměrné chatování je považováno za jeden z významných faktorů rozvíjení kompulzivního využívání internetu. Jedinci, kteří tráví velké množství chatováním online mohou postrádat své online interakce v případech, kdy online nejsou, což ještě více vede k nadměrnému chatování a vývoji symptomů, jako jsou nepohodlí a úzkost. Nicméně chatování, které je přímé (nezahrnuje však setkání tváří v tvář) může být obzvláště vyhovující pro jedince, kteří mají problém s navázáním sociálních interakcí v každodenním životě.

Studie, o které článek pojednává, si kladla za účel zjistit, zdali sociální fobie ovlivňuje (doslova snižuje) vztah mezi nadměrným chatováním a kompulzivním využíváním internetu mezi dospívajícími ve Švédsku. Hlavní výzkumná otázka tedy zněla: „Má sociální fobie vliv (konkrétně vliv s klesající tendencí) na vztah mezi nadměrným chatováním a kompulzivním využíváním internetu u mladších dospívajících? (v originále: „Does social anxiety moderate the links between excessive chatting and compulsive Internet use in early adolescence?“)

Metoda

Výzkumu se zúčastnilo 523 mladších dospívajících ze sedmé až deváté třídy (tedy žáci ve věku mezi 13 a 15 lety), z nichž byl na základě jejich reprezentativnosti z hlediska SES vybrán cílový vzorek 124 žáků. Cílová skupina byla zvolena mimo jiné z důvodu nedávného švédského výzkumu, podle kterého 90 % dospívajících ve věku 12 až 15 let využívá internet denně, a to více než 10 hodin týdně. 

Data pro výzkum byla získávání dlouhodobě od roku 2010 do roku 2012, kdy první data byla získána v září 2010, druhá měření proběhla v květnu 2011 a poslední v lednu 2012. Doba mezi jednotlivými měřeními odpovídá přibližně osmi měsícům.

Studenti byli nejprve dotazováni písemnou dotazníkovou formou PAPI (Paper And Pencil Interviewing) přímo na jejich škole, přičemž byli upozorněni, že dotazník je anonymní, dobrovolný a jeho vyplňování mohou odmítnout. Tato forma šetření byla využita pouze v první fázi výzkumu v roce 2010. Na konci dotazníku byli vyzváni k vyplnění své emailové adresy, na kterou obdrželi druhou část dotazníku. Druhá část dotazníkového šetření probíhala formou CAWI (Computer Assisted Web Interviewing). Nikdo z účastníků nebyl finančně odměněn, ale všichni obdrželi dvě volné vstupenky do kina.

Během výzkumu se měřily hodnoty související se sociální fobií, nadměrných chatováním a kompulzivním využíváním internetu. Měření týkající se sociální fobie proběhlo opět pouze během prvního sběru dat a obsahovalo osm otázek týkajících společenských událostí, které mohou vést k pociťování úzkosti, jako je například mluvení před celou třídou, návštěva party nebo trávení času se spolužáky o přestávkách.  Dotazník ohledně nadměrného chatování byl využit k měření, jak dlouho a jak často dospívající chatují. Chatováním bylo myšleno jen využívání aplikací pro přímé odeslání zprávy s možností přímé odpovědi, dotazník tak nezahrnoval například problematiku diskusních fór nebo e-mailingu. Symptomy kompulzivního využívání internetu byly třetím typem dotazníku měřeny pomocí upravené verze Compulsive Internet Use Scale (neboli stupnice kompulzivního využívání internetu). Dotazník obsahoval otázky typu „Jak často máte problém přestat využívat internet, pokud jste právě online?“ s možnostmi odpovědí od 1 do 5 (1 – Nikdy, 5 – Velmi často).

Výsledky

Výsledky výzkumy ukazují, že vztah mezi nadměrným chatováním a nutkavým užíváním internetu je u dospívajících s vysokou úrovní sociální úzkosti téměř nulový, a že kompulzivní využívání internetu je hnacím motorem pro nadměrné chatování, nikoli však naopak. Sociální fobie tak může mít ochranný účinek na mladší adolescenty, kteří tráví spoustu času online chatováním, stejně tak jako může snížit riziko vývoje symptomů kompulzivního využívání internetu.

Diskuze

Výsledky výzkumu jsou interpretovatelné i jinými způsoby. Vztah mezi kompulzivním využíváním internetu a nadměrných chatováním nebyl nijak významný u vysoce sociálně úzkostlivých skupin oproti dospívajícím s nízkou úrovní sociální úzkosti, což by mohlo spíše než žádnou spojitost znamenat spíše negativní vztah mezi těmito dvěma pojmy. Ve skutečnosti, kompulzivní využívání internetu může u jedinců se sociální fobií podněcovat nadměrné chatování, nikoli však naopak. Obousměrný efekt byl nalezen pouze u dospívajících s nízkou úrovní sociálního strachu. Z tohoto úhlu pohledu by pak sociální fobie nebyla jakousi ochranou či tlumičem samo o sobě, ale kompulzivní využívání internetu by spíše u jedinců ze skupiny s vyšší úrovní sociálního strachu s nadměrným chatováním vůbec nesouviselo.

Zhodnocení relevance pro aktuální kontext v ČR

Výsledky výzkumu jsou s největší pravděpodobností aplikovatelné na většinu vyspělých zemí světa včetně České republiky. Jednotlivé hodnoty by se pravděpodobně lehce lišily, nicméně tendence měření a odpověď na výzkumnou otázku by zůstala stejná.

Zdroj: Van Zalk, N. (2016). Social anxiety moderates the links between excessive chatting and compulsive Internet use.Cyberpsychology: Journal of Psychosocial Research on Cyberspace, 10(3), article 3.