Friday, December 2, 2016

Bude internet svět pro starý?



Stárnutí především pak evropské populace je velkým problémem současné doby. Já sám si to uvědomuji téměř každé ráno.. Prodlužování délky lidského věku a naděje dožití má nejen rozměr ekonomický, který je ve společnosti neustále diskutován ve formě nejrůznějších koncepcí sociálních pilířů, připojištění, spoření a zajišťovacích fondů, ale především rozměr sociální. Očekává se, že do padesáti let bude třetina obyvatel Evropy starší šedesáti pěti let.  Na tomto stavu se podílí dva protichůdné demografické procesy - pokles mortality a pokles porodnosti. Přestože se v obou případech jedná o stejnosměrný, klesající trend, je jejich vzájemný vliv protichůdný. Tyto faktory zcela mění tradiční demografickou strukturu společnosti a poprvé v historii se dostáváme do situace, kdy podíl důchodců progresivně stoupá, neboť není vyvažován přiměřeným podílem právě narozených. Nově se tak ve společnosti vymezuje v tomto rozsahu stáří jako sociální kategorie a hledá se k ní vztah. Stáří je v naší společnosti vnímáno především ve vztahu k ose, kterou určuje práce. Věk se tak dělí na přípravu na zaměstnání, zaměstnání a konečně věk po skončení aktivního zaměstnání.




Spolu s biologickými charakteristikami, které se spojují se stářím tak ve stále větší míře bude diskutována i problematika stáří z hlediska sociálního. Klíčovým mediem, které v této souvislosti poroste na významu u uživatelů v důchodovém věku, jsou sociální sítě a elektronická komunikace obecně.Přestože dosavadní stav tomu nenasvědčuje, lze předpokládat, že internet a sociální sítě se stanou jedním z nejvýznamnějších médií, které budou využívat lidé v důchodovém věku. Počet uživatelů internetu v Česku se proti roku 2008 zvýšil o čtvrtinu na 79 procent. Tráví na něm také výrazně více svého času, oproti roku 2005 téměř dvojnásobek.


Ze zmiňovaného celosvětového výzkumu World Internet Project rovněž vyplývá, že plné dvě třetiny uživatelů internetu pravidelně navštěvují sociální sítě. Tento trend bude pravděpodobně pokračovat a jednotlivý provozovatelé sítí se budou snažit vytvářet stále nové aplikace, které umožní uživatelům maximalizovat uspokojení svých potřeb prostřednictvím virtuální reality a trávit tak na síti stále větší množství času. Naplňují se tak vize, které naznačuje například i A. Giddens v polovině devadesátých let.Zároveň se postupně bude zvyšovat i věk uživatelů, neboť postupně budou do důchodového věku přicházet ti, kteří již v mládí získali potřebný „internetový“ sociální kapitál a dokážou bez problémů komunikovat prostřednictvím sítě, kterou přirozeně vnímají jako integrální součást svého života a jako medium zdroje a udržování sociálních kontaktů. Právě tato neznalost je hlavní překážkou aktuálního nižšího využití možností, které sociální sítě nabízejí, v kategorii tzv. třetího věku. Pokud existuje dosud nepokrytý prostor, kam dále může růst počet uživatelů, pak to je skupina aktuálních 50+.




 Z hlediska důchodců má internet navíc mnoho dosud zcela neobjevených kouzel. Z hlediska gerontosociologie patří mezi největší problémy stáří ztráta sociálního kontaktu především s rodinou, ztráta seberealizace, pocity samoty a sociálního vyloučení a problémy spojené se zdravotní péčí.


V situaci nižší geografické mobility, která je v tomto věku očekávatelná, je prostředí internetu ideální. Z pohodlí svého domova mohou překonat pocit případného sociálního vyloučení a udržovat vztahy s kolegy a přáteli, jejichž geografická dostupnost je mnohdy problematická a fyzicky náročná. Ne nepodstatnou předností, která posiluje sociální vazby, je rovněž možnost komunikace s rodinou, dětmi a případně vnoučaty. Stejně tak internet a sociální sítě nabízejí nekonečné množství nabídek na využití volného času ať již v rovině tipů na aktivní odpočinek, tak edukativních v rámci koncepce celoživotního vzdělávání. Nově navázané kontakty nejen posilují duševní zdraví uživatele samotnou komunikací a aktivním způsobem trávení času, ale především zvýší pocit sebevědomí, jeho kognitivní schopnosti a dají uživatelům pocit životní pohody. Sociální media tak mohou nabídnout druhý dech, a to již jen proto, že člověk je společenský tvor. Společensky izolovaní lidé nebo ti, kteří zažívají dlouhodobou odloučenost, jsou náchylnější k nemocem a sešlosti.


                                       


           Je pouze otázkou času, kdy bude vyvinuta aplikace, která umožní sledování klinických změn a životních funkcí uživatele doslova on-line. Urychlí se tak nejen čas lékařského zákroku, ale mnoha potížím a nemocem bude možné i účinně předcházet na základě rozboru denního snímku aktivit uživatele, jeho mobility, stravovacích zvyklostí, nebo druhu a frekvence aktivit, o nichž na síti komunikuje. Domnívám se, že není vzdálená doba, kdy ovladače připojení budou schopné snímat i tlak, tep, teplotu a další charakteristiky uživatele, významné z hlediska jeho zdravotní kondice. Nevím zda se na to těšit, nebo se tohoto očekávatelného všude přítomného dohledu obávat.Tak daleko ale ještě technologie není. 
           Vztah seniorů k internetu by bylo chybou podceňovat již nyní. Nedávno jsem jel tramvají přes Holešovice. Během poměrně dlouhé a hlavně nudné cesty jsem za zaposlouchal do rozhovoru skupiny tří babiček a dvou ctihodných kmetů. Všichni 75+. Domlouvali si společný víkendový výlet a řešili, kdo by ještě jel s nimi. Nominaci nepřítomného společného známého razantně vyloučila jedna z přítomných: „Jindřicha ne. Poslední dobou píše na facebook úplný hovadiny. Zase bysme se s ním pohádali.“  



Zdroje:
GIDDENS, A. Sociologie. 1. vyd. Praha: Argo. 1999 ISBN 80-7203-124-4.
Velký sociologický slovník: I. svazek A-O. vyd. 1. Praha: Karolinum, 1996, 747 s. ISBN 80-718-4164-1.
MAREŠ, P. Senioři a politika, Sociologický časopis, 1998, Vol. 34 (No. 3: 321-337)
Češi tráví na internetu dvakrát víc času než před deseti lety, World Internet Project 




1 comment:

  1. Are you looking for free Twitter Re-tweets?
    Did you know you can get these AUTOMATICALLY & TOTALLY FREE by getting an account on Add Me Fast?

    ReplyDelete