SexyMamas – studnice nápadů aneb znovuobjevení kolektivní identity na sociálních sítích

„Jsme tři. Jsme matky. A jakožto mladé matky s přístupem ke vševědoucímu internetu jsme už poněkud přesycené všech diskuzí týkajících se dětských témat typu kapičky na prdíky, vhodné značky plenek, kojení, první příkrmy a podobně. No, jsme sice matky, ale jsme to stále MY! Chceme kromě našich ratolestí trávit i chvíle času samy se sebou a se svými zálibami. Chceme si zajít do divadla, na koncert, na večeři s partnerem, na manikúru a ke kadeřníkovi. A chceme to bez výčitek svědomí!“ Takto začíná představení toho, co nebo respektive kdo je za oním pojmem SexyMamas. Tři ženy na mateřské dovolené dokázaly vytvořit silnou sociální komunitu a na svém blogu pod heslem „pojďme se vzájemně podržet“ sdílí zkušenosti, rady a tipy z oblasti života ženy v roli matky - jak doplňuji SexyMamas, ženy v roli SEXY matky.  A protože cítí, že projekt SexyMamas dosáhl velkého počtu zásahů mezi uživatelkami internetu a sociálních sítí, zapojily se SexyMamas také do hlasování o bloggerku roku. A nutno dodat, že mají velice slušně našlápnuto. 

Původně bloggerský koncept přesáhl do dalších sociálních médií, jakými jsou například Facebook, Instagram, YouTube a nově také Pinterest. 

Z hlediska kolektivní inteligence je to názorná ukázka, jakým způsobem dnešní generace žen na mateřské dovolené zůstává tzv. v dění a rozvíjí svoji inteligenci prostřednictvím sociálních sítí. Pokud dříve žena zůstala na mateřské dovolené, byla často odstřižena od okolního „pracujícího“ světa, na řešení problémů a orientaci ve světě si připadala „sama“. Po 3 letech, kdy se navracela do pracovního procesu, se mohla cítit i trochu zaostale. S rozvojem informačních technologií se však mění i myšlení a schopností lidí, především těch, kteří se ocitnou v nějaké sociální izolaci. Jak uvádí Monika Kovačková ve článku pro časopis Psychologie dnes „mozky fungují „na síti“ a skupina je schopna najít kvalitnější řešení problému než jednotlivci a umožní jim být stále v centru dění“. Z tohoto pohledu lze pak inteligenci vnímat jako schopnost adekvátně využívat získané informace s cílem co nejlépe se přizpůsobit prostředí a posílit svoji identitu v rámci kolektivu, třebaže virtuálním.

Kromě kolektivní inteligence v sobě projekt SexyMamas nese další fenomén 21. století, tzv. produsage.  V roce 2008 vydal Axel Brus knihu s názvem „Blogs, Wikipedia, Second Life, and Beyond: from Production to Produsage“ (2008) (http://produsage.org/book). Autor v ní rozebírá právě termín produsage, který označuje jako stěžejní stírání distinktivní hranice mezi rolí autora a publika. Dle Axela Bruse existují 4 základní principy, které vymezují paradigma produsage:

1. Otevřená participace
2. Fluidní hierarchie
3. Kontinuální proces
4. Společné vlastnictví

Všechny tyto body lze u SexyMamas najít. Jedná se o nehierarchický přístup, kdy tvořit obsah mohou lidé bez ohledu na sociální status, majetkové poměry a postavení ve společnosti. Tím, že se zboří onen hierarchický žebříček, zůstávají si všichni rovni. Výstupy produsage kolují v nekonečném pokračování a jakožto výstupy sociální komunity, nikoliv jako výstup jednotlivce. Navíc jsou tvořeny spíše jako kulturní než komerční příspěvky, i když nějaké častější napojení na nějakou značku lze zde také objevit.

Co do kreativní gramotnosti lze vysledovat trend jednoduchosti. V článku „An anatomy of a YouTube Meme“ analyzuje autor Limon Schifman (2011) nesledovanější videa.

(http://pluto.huji.ac.il/~mslimors/Pre-Print%20An%20anatomy%20of%20a%20YouTube%20meme.pdf). 

Extrahoval kategorie, které jsou společné produsage, tedy tvoření, sdílení a zhlížení videí na YouTube. Mezi první kategorii se zařadilo zaměření na obyčejné lidi. Tuto taktiku využívá i SexyMamas. Svá videa, která umisťuje na YouTube, jsou cílená na všechny obyčejné lidi. Tato videa se vyznačují nižší mírou kreativity. Je evidentní, že informace zde jsou cennější než kreativita zpracování. A informace jsou podávány takovou formou, aby byly pochopitelné právě pro obyčejné lidi.

https://www.youtube.com/user/SexyMamasCZ

Z prvního pohledu ryse pozitivní prvky obou výše jmenovaných fenoménů, jakými je stírání rozdílů mezi lidmi, zvyšování inteligence a posilování sociálních komunit, které brání izolaci jednotlivců, s sebou přinášejí ale i otázku kvality informací takovýchto blogů. Jan Tomandl, autor publikace „Public relations a zpravodajství: vliv hluboké proměny žurnalistiky na teorii a praxi vztahu s médii“ zjistil, že blogger, který není profesionálním novinářem, může přijít s novým, zajímavým a zpravodajsky atraktivním tématem nebo zjištěním z pohledu novináře a že tradiční žurnalistika občanské žurnalistiky využívá často jako zdroj informací. Autoři blogů a různí komentátoři z široké veřejnosti publikují na internetu často zprávu dříve než tradiční média. Zdálo by se, že je to pozitivní jev. http://jakoslovitmedia.cz/vysledky-vyzkumu/. Občanská žurnalistika má však i své stinné stránky. Na jedné straně se zde objevuje další zdroj rychlých informací, na straně druhé tento zdroj disponuje různými stupni kvality a je třeba k němu přistupovat s určitou obezřetností. Informace v rámci občanské žurnalistiky vycházející ze subjektivní aktivity jedince. To znamená, že mohou kvalitativně pokulhávat oproti článkům v rámci tradiční žurnalistiky, které prošly náležitou editací a korekturou. Kvantita tak výrazně převažuje nad kvalitou. Amatérský novinář není vázán žádným redakčním kodexem a poměrně lehce se může dopustit úmyslné či neúmyslné dezinformace. 

Závěrem lze shrnout, že projekt SexyMamas je současnou studnicí nápadů a návodů pro mnoho žen na mateřské dovolené. Začíná to být určitý styl žen, které se snaží být stále v centru dění. Je to projekt, který pomáhá znovuobjevení kolektivní identity, od níže byl člověk odcizen. Z pohledu kvality informací lze konstatovat, že ne všechny příspěvky mají vysokou kvalitu podkladů a prezentovaných skutečností. I přesto lze však celý systém prezentace vnímat jako pozitivní a označit SexyMamas jako místo, které pomáhá odstraňovat sociální izolaci a budovat kolektivní inteligenci.

ZDROJE:

KOVAČIKOVÁ, Monika. Na síti jsme chytřejší - V 21. století vítězí kolektivní inteligence. Psychologie dnes. Issue: 11 / 2011 [online]. [Citace: 16. 11. 2015].  Dostupné z: www.portal.cz/casopisy/pd/

BRUNS, Axel, 2008. Blogs, Wikipedia, Second life, and Beyond: from production to produsage. 1. vyd. New York: Peter Lang. 418, s. ISBN 9780820488660.

SHIFMAN, Limor, 2011. An anatomy of a YouTube Meme. New Media Society [online]. 2011, October, s. 187–203. [online]. [Citace: 16. 11. 2015].   Dostupné z: http://pluto.huji.ac.il/~mslimors/Pre-Print%20An%20anatomy%20of%20a%20YouTube%20meme.pdf

TOMANDL, Jan. Jak novináři pohlížejí na moderní trendy v public relations (výsledky průzkumu) [online]. Vystaveno 24. 7. 2012. [Citace: 16. 11. 2015].  Dostupné z: http://jakoslovitmedia.cz/vysledky-vyzkumu/.

TOMANDL, Jan. Public relations a zpravodajství: vliv hluboké proměny žurnalistiky na teorii a praxi vztahu s médii. Jan Tomandl, Zlín: VeRBuM, 2012. 153 s. ISBN 978-80-87500-28-6

K blogu více viz: BYRON, DL; BROBACK, Steve. BLOGY: publikuj a prosperuj. Praha : Grada, 2008. 186 s. ISBN 978-80-247-2064-7.