Wednesday, November 25, 2015

Fenomén produsage v oblasti módy


Úvodem je za potřebí říct, co vlastně samotný pojem produsage znamená. Světu ho poprvé představil profesor Queenslandské univerzity, Axel Burns. V roce 2008 vydal v tomto ohledu klíčovou publikaci, knihu Blogs, Wikipedia, Second Life, and Beyond: from production to produsage. Po jejím přečtení pochopíme, že produsage je vlastně proces, který nikdy nekončí. Jak se běžně na internetu dočteme, pojem vznikl spojením dvou následujících slov „production“ a „usage“. Toto spojení obsahuje sdělení – produsage znamená konec tradičního modelu oddělování tvůrců obsahu od jeho uživatelů. S novými médii přichází daleko aktivnější pojetí celého procesu tvorby a užívání všech obsahů. Bariéra mezi producentem a uživatelem je najedou daleko prostupnější, dochází ke střídání role.
Jak ? Nová média přináší neomezené možnosti na poli sdílených obsahů, jak mezi producenty, tak mezi mediálními uživateli. Díky neustále vylepšujícím se technologiím je člověk schopen obsah sdílet, komentovat, hodnotit, upravovat a doplňovat. To je produsage – neustálé rozvíjení a vzájemné propojování „textových, statistických obrazových, zvukových a dynamických obrazových děl, vznikajících na blozích, serverech [...] a pod.“ [cemolid.blogspot.cz] Princip spočívá v proměnné roli tvůrce a uživatele a v technologii, která podporuje takový typ chování – tedy sdílení, rozšiřování a další kontinuální manipulaci s jakýmkoli internetovým obsahem.
Kde ? Jak již bylo řečeno, fenoménu produsage dal vzniknout svět nových médií. Prostředí, ve kterém se tento proces odehrává je prostor možností Webu 2.0. Místo, které má být obsahy teprve naplněno. Web 2.0 k tomu poskytuje vše potřebné – tedy jednoduše ovladatelné nástroje i uživatelsky příjemné aplikace a programy. [Čajková, 2012] Vzniká tak řada produsage kanálů, ve které dochází k rozvoji, komentování, hodnocení a vzájemné úpravě tvorby. Uživatelé již nejsou přihlížejícím, tichým publikem. Z internetového prostředí se tak díky tomuto procesu stává živý organismus, vzniká kolaborativní, uživatelem řízená tvorba obsahů.
Místem, kde výše zmíněné můžeme pozorovat snad nejlépe, jsou sociální sítě a blogy. Nikde jinde nenajdeme proces produsage v tak čisté a elementární podobě. Charakterizuje jej otevřená participace, hodnocení komunitou, neustále se rozvíjející obsah, prostředí přizpůsobující se aktuálnímu dění a potřebám uživatelů. Není se tedy čemu divit, když v žebříčku nejoblíbenějších webových stránek (http://www.alexa.com/topsites/global;0 - sestaveným společností pro analýzu webových obsahů Alexa.com) jsou komunitní weby a sociální sítě na předních příčkách popularity.
Ale dost bylo teorie. Produsage totiž můžeme konkrétně pozorovat v reálném světě (jak jen můžeme prostředí internetu za reálné považovat). Má své jasné rysy, výstupy a je definováno charakteristickým jednáním uživatelů. Zaměřme se tedy na ony sociální sítě, na prostředí, které nám (alespoň většině) bude velmi blízké. Jak jsem již zmínila, zde najdeme celou řadu produsage kanálů, ve kterých dochází k vzájemné manipulaci tvorby, komentování a hodnocení. Konkrétní případy uvedu na notoricky známém (a v této problematice často skloňovaném) Facebooku, Instagramu, Pinterestu a na konkrétním módním blogu.
Abych mohla produsage co nejlépe popsat, vybrala jsem konkrétní příklad transformace jednoho mediálního sdělení, vedeného skrze všechny výše zmíněné kanály. Jedná se o obsah vybraného českého módního webu.
Pojďme si nejprve krátce sledované prostředí představit. Módní weby (chcete-li blogy) jsou fenoménem dnešní doby. Návštěvnost těch nejlepších z nich dosahuje i desítek tisíc uživatelů denně. Je to místo, kde většinou jeden či skupina blogerů sdílí se svými followery informace o aktuálním dění v módním světě, fotí módní editorialy, tvoří koláže aktuálních i nadcházejících trendů, tvoří inspiraci k tomu jak a co nosit. Základem jsou fotografie na vysoké úrovni (nezbytnou dovedností je proto ovládat photoshop i jiné programy na úpravu fotografií), vkus a neustálý přehled o současných trendech.
           Výchozím prostředím pro sledovaný proces je blog samotný. Zde se nachází nejrozpracovanější příspěvek, najdeme zde největší počet fotek a nejpodrobnější informace. Blogem ale vše teprve začíná. Pro dosažení co největší sledovanosti je zapotřebí uveřejněná data sdílet, na co největším možném počtu kanálů a dostat se tak k co největšímu počtu uživatelů. Sdílet ten samý obsah, ovšem často patřičně upravený s ohledem na zvolené médium / sociální síť (jak můžeme vidět na přiložené fotodokumentaci).

          Dalším zvoleným kanálem pro sdílení příspěvku je Facebook. Již zde máme možnost vidět nejen určitou transformaci obsahu, ale také samotný proces produsage. Publikací daného příspěvku již dochází k avizovanému hodnocení, sdílení a komentování zveřejněného obsahu.

          Třetím užitým kanálem je Instagram. Opět pozorujeme všechny výše zmíněné prvky charakteristické pro produsage. Nový uživatelé, nové komentáře, přetváření daného obsahu.

          Konečným pozorovaným prostředím (ovšem konečným pouze ve výčtu v tomto textu – reálně jej dohledáme jen velmi obtížně) je Pinterest. Zde pozorujeme produsage v dalším možném rozměru. Tedy obsah již neovládá bloger sám, ale tvůrci se stávají sami uživatelé těchto sociálních sítí. Další sdílení, další komentáře, další uživatelé. Nekončící proces.


Na poli sdílení obsahů máme tak téměř neomezené možnosti, transformace sdílených dat je prakticky nekonečná. Nová doba a nová média dávají vzniknout novým a novým trendům a jejich adaptacím. Pojmenování nového fenoménu produsage je toho skvělým příkladem.

Zdroje:
  • ·      Alexa.com [online]. [cit. 2015-11-25]. Dostupné z: http://www.alexa.com/
  • ·      AXEL BRUNS. Blogs, Wikipedia, Second life, and Beyond: from production to produsage. New York: Peter Lang, 2008. ISBN 08-204-8866-6.
  • ·      Axel Bruns: The Art of Produsage: Distributed Creativity [online]. [cit. 2015-11-25]. Dostupné z: http://cemolid.blogspot.cz/2010_02_01_archive.html
  • ·      ČAJKOVÁ, Eva. PRODUSAGE A KREATIVITA 21.STOLETÍ. Magazín Teorie Interaktivních Médií. 2012, Vol.2, No.1: 36-41. ISSN 1805-2606.
  • ·      The Aesthet [online]. [cit. 2015-11-25]. Dostupné z: http://the-aesthet.com/

No comments:

Post a Comment