Instagram? To je Pavol Habera v posteli a Lady Gaga bez make-upu

Média jsou po dlouhou dobu jedním z nejmocnějších nástrojů světa. Poskytují nám čím dál více bezprostřednějších informací a připomínají uplynulé události, kdykoliv je na ně správný čas. Dokáží vybízet k aktům a mimo jiné utvářet mínění a názory na věci kolem nás.

Zatímco běžní občané jsou pro média vcelku „nezajímaví“, u celebrit tomu bývá naopak. První jmenovaní se jejich součástí stávají většinou tehdy, kdy je potká extrémní událost. V případě celebrit dokáží média i z koupě oblečení v nově otevřeném obchodě vytvořit velkolepou událost. O této skutečnosti se zmiňuje autor titulu Sociologie žurnalistiky - Brian McNair, který říká, že: „lidé, kteří jsou kvůli svému postavení ve vládě či kvůli své slávě a bohatství považováni za důležité, jsou automaticky zajímaví, dokonce i když neudělají nic, co by se mohlo racionálně či statisticky považovat za odchylku od normy.“

S příchodem bulvárního tisku došlo ke komercializaci, která měla na svědomí vzrůst soutěživosti mezi médii. Došlo k nahrazení politických a sociálních témat senzacemi a skandály. Hlavními aktéry se stali známé osobnosti, celebrity a elity. Část z nich vedla s těmito bulvárními médií soudní spory. Některé jimi zveřejněné články považovali za nepravdivé, lživé, poškozující jejich dobré jméno a pověst. Jedním ze sporů je žaloba populárního herce Ondřeje Vetchého na v současnosti zaniklý týdeník Spy. Uvedený týdeník, v němž na postu šéfredaktora působil Pavel Novotný, označil doprovod herce Vetchého na jedné společenské události za milenku, nikoliv za manželku. Zatímco šéfredaktor trval po dobu soudního jednání na tom, že chyba nebyla způsobena vědomě, herec tvrdil opak. Dle něj si bulvární médium chtělo zvýšit lživou senzací zisk. Ondřej Vetchý s žalobou uspěl a získal odškodné v celkové výši 700 tisíc korun. 

Na základě uvedeného se nabízí možnost, že právě celebrity by mohly být ty, které budou považovat příchod tzv. nových médií za skvělý způsob, jak se podílet na profilování své osobnosti. Dříve byl jejich mediální obraz utvářen většinou bez možnosti jejich zásahu do mediálního obsahu, protože dříve vzniklá média to příliš neumožňovala. Příchod nových médií tak může být jedním z prostředků, danou situaci změnit. Tato média stále častěji nabízejí všem svým uživatelům možnost spoluvytváření obsahu. Uživatelé aplikací typu Facebook, Twitter, Blogger, Instagram a jiné, se kromě vyhledávání obsahů a jejich následného využívání, stávají často účastníky a spolutvůrci. Pro tyto uživatele byl vyvinut termín typu co-creator nebo prosumer či produser (prozument čili producent/konzument). Ti se stávají nejen aktivními a vědomými konzumenty, ale rovněž se aktivně podílejí na tvorbě produktu, který konzumují. Zejména poslední jmenovaná aplikace – Instagram se těší velké oblibě a od ostatních aplikací se liší tím, že primárním příspěvkem je zde fotografie. Fotografie, ke které mohou produseři přidat popisek, názor, vzkaz a zprávu všem svým fanouškům tzv. followerům. Termínem followers jsou označováni uživatelé a další produseři, kteří se rozhodli jej sledovat a odebírat jeho příspěvky.

V porovnání s minulostí, došlo spolu se vznikem technologií k urychlení procesu šíření informací. Instagram nabízí možnost sdílet informace naprosto bezprostředně, proto není divu, že se stal jedním z nástrojů, pomocí kterého se mohou celebrity prezentovat způsobem, kterým samy chtějí. Díky této aplikaci rozhodují, které informace má veřejnost vědět a vidět. Mohou fotkou či komentářem reagovat na vzniklé mediální obsahy a nabídnout tak veřejnosti svůj názor. Dává možnost publikovat a sdílet životní okamžiky a informace dříve, než se dostanou do ostatních, v minulosti vzniklých médií, jakými jsou tisk a televize. Do rozhlasu se mohou dostat pouze ve změněné podobě, nikoliv však ve vizuální, v jaké byly vytvořeny. V rámci svých updatů umožňuje aplikace přidávat také videa. Celebrity se tak podílejí mimo zmíněného vlastního mediálního obrazu také na tvorbě obsahů aplikace.

Jaké by mohly být hlavní faktory, díky nimž se Instagram těší velké oblibě? Jedním z důvodu by mohla být informace Briana McNaira. Ve výše uvedeném titulu se v části zabývající technologií zmiňuje, že v souvislosti s pokrokem technologií bylo stále častější a atraktivnější využívat fotografie. Uvádí, že ačkoliv se například zpravodajská fotografie, která se stala nezbytnou součástí žurnalistiky, může jevit z jisté části jako subjektivní (stejně jako kterýkoliv jiný typ fotografie) a může být zakódovaným způsobem, který bere značný ohled na hodnotový systém, jeví se fotografie lidskému oku, i přesto jako skutečná věc. Z laického pohledu bychom tak mohli říci, že fotografie nám „podsouvá“, že co oči vidí, musí být jistě pravda. Pro řadu uživatelů může být fotografie inspirací. Například při nákupu nové kuchyňské linky navštíví internet a začnou srovnávat nabídky obchodů. Pokud nenaleznou dostatečnou inspiraci, rozhodnou se vyhledávat i na jiných místech. Instagram může být jedním z nich. Nabízí snadné vyhledávání již od svého založení a to pomocí tzv. hashtagů. Bývá jím označováno slovo, jež je chápáno jako klíčové. Symbolem tohoto hashtagu je mřížka. Stačí pak zadat do pole vyhledávání slovo #kitchen# a žasnout nad množstvím příspěvků. 

Leoš Mareš se svými pověstnými hashtagy, které pojal originální formou. Zdroj

Ještě jste o Instagramu neslyšeli? Zapněte si v neděli večer právě probíhající soutěž Československá Superstar a zcela jistě se to změní. Velkým příznivcem této aplikace je například přísný porotce Pavol Habera, který svůj instagramový účet pravidelně během večera několikrát zmíní. Můžete vidět, jak si dělá moderátorka tzv. selfie spolu se soutěžícími, které následně přidává na Instagram. V médiích si můžete prohlédnout a porovnat obrázky celebrity, které se zde rozhodly zveřejnit své fotografie bez make-upu s poselstvím a vzkazy pro ostatní ženy. Většina v nich spočívala v dodání odvahy, sebedůvěry a uvědomění si, jak vypadají i ony bez péče maskérů. Je však jejich poselství to pravé? Nezačnou ženy například pochybovat, jestli jsou dostatečně atraktivní bez make-upu jako tyto celebrity? Nemůže se stát, že se budou dívky, které touží shodit pár kilo, inspirovat fitness obrázky až příliš? Dalo by se říci, že čím více možností srovnání existuje, tím více vyvstává otázek. 

Jedno je ale jisté, internet a nové technologie postupně pomáhají demokratizovat média a to tím způsobem, že vrací lidem kontrolu nad prostředky komunikace. Na tuto problematiku se můžeme podívat ze dvou pohledů. Jeden pohled spočívá v tom, že tento proces zamezí přílišné kontrole elit (nakladatelům, šéfredaktorům vysokým politikům) nad obsahem médií, které mají hlavní podíl na podrobování médií. Druhý pohled spočívá v tom, že paradoxně může určitým elitám (v tomto případě konkrétně celebritám), navrátit kontrolu nad prostředky komunikace a pomoci jim v utváření svého mediálního obrazu. Odpověď na otázku, zda se jim to daří nebo nikoliv, můžete hledat na jejich účtech a profilech.

Pavol Habera na svém pověstném instagramovém snímku, parodující skandál kolem hokejové legendy Jaromíra Jágra. Tato fotografie se stala oblíbenou pro mnoho uživatelů, kteří následně  vytvářeli podobné snímky. Zdroj

Lady Gaga na jedné ze svých fotek bez make-upu. Zdroj

Zdroje: 

MCNAIR, Brian. Sociologie žurnalistiky. Vyd. 1. Praha: Portál, 2004, s. 80. ISBN 80-7178-840-6

JAKUBOWICZ, Karol. Nová ekologie médií: Konvergence a mediamorfóza. Vyd. 1. Zlín: VeRBuM, 2013, s. 151-152. ISBN 978-80-87500-37-8

MCNAIR, Brian. Sociologie žurnalistiky. Vyd. 1. Praha: Portál, 2004, s. 69-70. ISBN 80-7178-840-6
GAGA, Lady. Instagram [online]. 2015 [cit. 2015-11-24]. Dostupné z: https://www.instagram.com/p/7E0r_kJFAJ/
MAREŠ, Leoš. Instagram [online]. 2015 [cit. 2015-11-24]. Dostupné z: https://instagram.com/p/1I76VQhGbm/?taken-by=leosmares
HABERA, Pavol. Instagram [online]. 2015 [cit. 2015-11-24]. Dostupné z: https://www.instagram.com/p/7w3QvlgCte/