Ghyslain Raza se proslavil proti své vůli. Ve čtrnácti letech se mu stala osudnou jeho osobní video nahrávka, kterou natočil, špatně uschoval, a kterou později našli jeho spolužáci.
Píše se rok 2002, a protože ještě neexistuje server YouTube, pustí Ghyslainovi spolužáci do světa virálně se šířící mem video. Pod názvem Star Wars Kid sklízí nečekaně veliký úspěch, přesahující hranice Kanady, ze které původně pochází. Asi o tři roky později, každý kdo alespoň trochu brousí kolem YouTube, má v povědomí video s obtloustlým teenagerem, který třímá násadu od koštěte a napodobuje boj se světelným mečem. Ze strany hlavního aktéra jde o vysoce vážně míněnou dramatickou hru na Darth Maula, postavu z frančízy George Lucase. Nadváha, absolutní vážnost, špatná koordinace těla přidává choreografii na komičnosti. O nečekaném úspěchu hovoří mimo jiné i počet zhlédnutí videa, nebo ceny televizí VH1 (no. 1 viral video) nebo G4 (internet celebrities).
Pohled na Ghyslaina Razu, alias Star Wars Kida má více rovin. Je ukázkou remixové kultury, aktivní participace internetového publika, provázanosti médií, ale i teroru. Star Wars Kid je jednoznačně fenomén a jako takový jej musíme nahlížet, provedeme-li určitou Huserlovskou redukci, dostaneme výslednou zlomeného dospívajícího muže? Remixová kultura se projevila ve tvořivosti internetového publika, Ghyslain je s násadou od koštěte, metodou copypaste, přetransformováván do jiných slavných scén filmů na vrcholu popkultury. Od Matrixu, kde bok po boku s Neoem vraždí agenty, přes Pána prstenu až po Hitchcockovo Psycho. Video si také nalezlo svoji transmediální cestu do televize, skrze videoklip Weird Al Yankovice - White and nerdy , nejnověji potom přes videoklip skupiny Weezer – pork and beans, kde se jedná o extrapolaci všech YouTube geeků či lépe populárních produživatelů YouTube. Jakási aluze se také vyskytuje v populárním kresleném seriálu Family guy a v neposlední řadě na SW Kida narazí hráč počítačové hry Tony Hawk pro Skater 2, při objevení tajné úrovně mu dokonce zatančí tanec s násadou od smetáku.
Naproti této zábavné straně věci leží strana, méně zábavná a o poznání temnější. Nelze totiž opomenout, že samotný akt uveřejnění videa spolužáky Ghyslaina Razi, byl aktem, který je hodnocen jako šikana. Konkrétně se dává za ukázkový příklad Kyberšikany. Jedná se o nový typ šikany, který je realizován skrze komunikační technologie. Tento konkrétní případ sice není tak závažný, jako například případ Ryana Halligana, který skončil sebevraždou. Ovšem i Ghyslain Raza byl nevyžádanou popularitou zastižen natolik, že strávil rok v sanatoriu pro duševně nemocné (alespoň podle vyjádření jeho matky u soudu proti spolužákům postiženého).
Problematika Kybernetické šikany přes ustavičnou medializaci, je opletena řadou mýtů a pověstí. Je i docela dost dobře možné, že Star Wars Kid je tak trochu jednou z nich. Nelze ovšem problém trivializovat. Nelze zpochybňovat otřesný případ Anny Halman, který se odehrál v Polsku, a který započal diskuzi o zákazu užívání mobilních telefonů ve školách. Nelze zpochybnit i mnoho dalších otřesných případů šikany, které končí smrtí dítěte. Máme stále právo se smát, když víme, že jméno Ghyslaina Razi, se píše hned vedle Anny Halman a Patricka Halligana? Patrick Halligen spáchal sebevraždu poté, co zažil dlouhodobé ponižování skrz sociální sítě a chaty. Spolužáci Anny Halman zase natáčeli její veřejné ponižování na mobilní telefon a poté ji vyhrožovali zveřejněním. Využíváme-li kolektivního vědomí, neseme i kolektivní vinu? Musíme být technorealisté a tudíž vědět, že technologie nejsou neutrální. Takže promiň SW Kide, já to video viděl už nejmíň podesáté a dokonce jsem se i smál.
Nejsem si jist, jestli váš argument o neutralitě a technorealismu je soudržný - technologie samy o sobě nejsou ničím, důležité jsou jejich použití. Ale to nevadí, je to velice pěkná analýza toho, že "produsage" může být nedobrovolná. Škoda, že jste neprolinkoval příspěvek s odkazy na víc informací o jednotlivých případech.
ReplyDelete