Last.fm je jednou z komunitních sítí, která dává svým uživatelům poměrně hodně možností, jak mohou alespoň částečně ovlivňovat její obsah. Asi by nemělo smysl pouštět se do rozebírání fungování takové komunitní/sociální sítě, která v podstatě aktivní účast svých uživatelů přímo vyžaduje a bez ní by vlastně ani nemohla existovat, ani do rozebírání teorií, že činnost těchto uživatelů přímo vytváří obsah této sítě. Proto bych se chtěla zaměřit na konkrétní součásti sítě Last.fm, které více či méně závisí na aktivní participaci – produsage – jejích uživatelů.
Last.fm vzniklo v roce 2002 jako netradiční internetové rádio, kde posluchači už od začátku vytvářeli komunitu. Při poslechu rádia mohli hodnotit skladby; systém byl postavený na faktu, že pokud mají dva posluchači společné oblíbené interprety, je pravděpodobné, že poslouchají žánrově podobnou hudbu a systém jim mohl doporučit interprety a skladby ze seznamu onoho druhého uživatele. V roce 2003 Last.fm používalo jen několik set lidí, ale dnešní počet uživatelů se pohybuje už okolo 30 milionů.
náhled úvodní stránky
Dnes už Last.fm neslouží primárně jako internetové rádio, ale jako komunitní síť, kde má každý uživatel svůj profil (ukázka náhodně vybraného profilu) a žebříčky poslechů svých oblíbených interpretů a skladeb (podle různých časových úseků), které poslouchá buď na svém počítači nebo přímo na stránce Last.fm. Zaznamenávání přehraných skladeb se nazývá „scrobbling“. Jednotliví interpreti mají na Last.fm svoje profily s biografií, žebříčky poslechovosti, obrázky, videi atd. To je ve stručnosti jeho hlavní funkce.
Stačí, aby si jeden uživatel poslechl jednu skladbu od interpreta, který zatím není v katalogu Last.fm, a systém automaticky jeho profil vytvoří. Hlavní část profilu tvoří biografie interpreta, která je v podstatě hypertextovým dokumentem, který funguje jako wiki stránka. Každý uživatel tedy může přidávat nebo editovat informace, takže tu díky kolektivní inteligenci uživatelů postupně vzniká plnohodnotná biografie interpreta, která má poměrně vysoké postavení ve vyhledávačích. Zvláště u profilů méně známých interpretů je využití kolektivní inteligence uživatelů poměrně důležité, protože se stává, že stránka na Last.fm bývá jediným zdrojem, kde se dá jejich biografie najít. Aby se předešlo vandalismu nebo přidávání nesmyslných či neověřeným informací, o kontrolu editací se starají moderátoři, vybraní z řad uživatelů.
náhled profilové stránky interpreta
Jelikož je Last.fm portálem zaměřeným primárně na hudbu, samozřejmostí jsou i ukázky tvorby na profilu interpreta. Nestává se často, že velké nahrávácí společnosti poskytnou k poslechu píseň o celé její délce, proto tu jsou většinou jen třiceti sekundové ukázky. Avšak nezávislé labely či interpreti, kteří nejsou podepsáni u žádné společnosti, často poskytují celé písně k poslechu nebo k volnému stažení. Takže kdokoliv, kdo se byť jen amatérsky věnuje hudbě, může Last.fm využít k propagaci svojí tvorby a dokonce ji poskytnout ke stažení dalším uživatelům.
Součástí profilu interpreta je i fotoalbum. Obrázek do profilu může nahrát kterýkoliv uživatel, objeví se tu téměř okamžitě. K obrázkům je samozřejmě možné přidávat komentáře a je tu i hlasování o oblíbenosti či neoblíbenosti dané fotografie. Čím více kladných hlasů od uživatelů obrázek má, tím větší šanci má na to stát se profilovou fotografií interpreta (ty se vcelku často střídají právě podle míry oblíbenosti).
Mezi uživateli je hojně užívaná i funkce „tagování“ interpretů, jejich alb nebo jednotlivých písniček. Jako tag můžete v podstatě použít jakékoliv slovo, které podle vás interpreta a jeho hudbu nějak charakterizují. Nejčastěji se jedná o označení žánru/stylu hudby (např. rock, alternative, classical), místa, odkud interpret pochází (british, icelandic), nějakého charakteristického znaku (např. soundtrack, female vocalist) a dalších vlastností (hodně rozšířený tag je např. seen live). Nejvíckrát použité tagy se objeví na profilové stránce interpreta, takže uživatel může okamžitě vidět třeba k jakému žánru se řadí a podle toho odhadnout, jestli pro něho bude zajímavý. Podle tagů se vyhodnocují i „Similar Artists“ – podobní interpreti; ti jsou rovněž uvedeni na profilové stránce interpreta. Po kliknutí na tag vyskočí stránka, kde je výčet interpretů, u kterých se objevuje a nejčastější tagy tu mají svoji definici. Definice mohou vkládat a upravovat sami uživatelé, podobně jako biografie interpretů.
ukázka tagu a jeho popisu
Sekcí, která je téměř výhradně v režii uživatelů jsou Events, tedy události – koncerty, festivaly apod. Každý uživatel zde může vytvořit/přidat svůj „event“, vypsat vystupující interprety, místo a čas konaní, další nezbytné detaily a nahrát plakát. Pokud v systému zatím dané místo konání není, je možné ho vytvořit a přidat k němu parametry, jako adresu, telefon nebo jiný kontakt. Vytvářením „eventů“ o sobě mohou dát vědět například amatérští pořadatelé koncertů. Mají tu v podstatě reklamu zadarmo, a můžou kolem sebe vytvořit komunitu zainteresovaných jedinců. „Eventy“ je samozřejmě možné sdílet s ostatními uživateli, které máte přidané mezi své přátele.
Každý uživatel Last.fm se může stát členem různých skupin a samozřejmě i skupiny vytvářet (http://www.last.fm/community/groups). Jsou tu jak fankluby interpretů, kapel nebo hudebních festivalů, tak i skupiny, které naprosto nesouvisí s hudbou. V každé skupině vznikají i žebříčky poslechovosti jejích členů. Je možné tu zakládat diskusní vlákna a „připojit“ ke skupině členy oblíbené (či jinak související) interprety; tyto skupiny se potom naopak ukazují v profilové stránce interpreta.
Čím dál víc oblíbená je i funkce psaní takzvaných „Journals“. Jsou to různé hudební články uživatelů, například reportáže („Reviews“) z koncertů. Ty se objeví nejen v jeho profilu, ale je možné je „připojit“ k nějaké skupině (což vyžaduje svolení jejího správce) nebo k proběhlému „eventu“. Pod článkem je možnost komentářů, takže tu svůj názor můžou vyjádřit i ostatní uživatelé.
Od března 2008 se pro uživatele otevřela možnost vytvářet doplňkové aplikace, které si berou informace z profilů uživatelů, a poskytovat je ostatním prostřednictvím stránek http://build.last.fm. Aplikace jsou rozděleny do čtyř kategorií – „for deskop“ (jsou instalovány a používány přímo v systému vašeho počítače), „for social networks“ (pomocí nich si můžete vkládat např. různé tabulky s žebříčky do profilů na dalších sociálních sítích), „scrobblers“ (plugginy na „scrobblování“ pro ostatní přehrávače hudby, ty oficiální pro Last.fm jsou jenom pro Windows Media Player, Winamp a iTunes) a konečně „for the web“, což jsou různé vychytávky, které si můžete vložit přímo do vašeho profilu na Last.fm v podobě tzv. badges (různé grafy nebo obrázkové koláže).
Last.fm jako komunitní síť a internetové rádio má samozřejmě ještě plno dalších aspektů fungování a používání, je to poměrně složitý, navzájem propojený systém. Musím zopakovat, že jsem pokusila uvést pouze možnosti, jak se na něm jeho uživatelé mohou participovat, což ale zdaleka nejsou všechny funkce, které na tomto portálu můžete najít. To, jak to celé funguje, se dá asi nejlépe zjistit aktivním používáním a zapojením se do výše zmíněných procesů.
Lucie Šmídová
Dobrý a skvěle zpracovaný přehled.
ReplyDelete