Chrome OS: Od operačního systému zpět k terminálu?

Začátkem prvního desetiletí 21. století došlo k překročení pro IT zajímavého milníku : Prodej přenosných počítačů převýšil počet prodaných PC.

Do podvědomí se dostává pojem netbook, což je vlastně jakási subkategorie přenosných počítačů, kde výkon a funkce ustupuje především velikosti a hmotnosti. Cena těchto zařízení je zároveň nižší, než u klasických notebooků.


V červnu tohoto roku, nedlouho po vypuštění prohlížeče Chrome- založeného na bázi jádra Gecko známého z volného prohlížeče Mozilly - oznamuje Google vývoj vlastního operačního systému stejného jména, zaměřeného právě na mobilní zařízení a lidi, kteří nejvíce pracují na webu.

19.11 tohoto roku Google oznámil vznik jeho Open Source varianty Chromium a zároveň s tím uvolnil jeho zdrojové kódy pro veřejnost.

Největší zajímavostí tohoto operačního systému je bezpochyby to, že se o naší představě o operačním systému jak ho známe doposud liší nejvíce.

V praxi se vlastně jedná o jakýsi loader upraveného prohlížeče Chrome bez jakékoliv vlastní aplikační podpory.

Chrome nepočítá s instalací jakýchkoliv aplikací, plně se spoléhá na Google Apps a aplikace dostupné na internetu, kam se také ukládají veškerá uživatelská data, čímž prakticky odpadá potřeba používat a především spravovat pevný disk.

Představuje tím prakticky dokonalý příklad cloud computingu, tedy sdílení hardwarových i softwarových prostředků pomocí sítě.

Lehce paradoxní je fakt, že proti ideji cloud computingu ostře vystupuje například Richard Stallman, zakladatel projektu GNU.

V současné podobě Chromium používá DEB balíčky z Linuxové distribuce Ubuntu, která pod GNU též spadá.

Kritizována je především ztráta kontroly uživatele nad svými daty, neschopnost s nimi nakládat jím zvoleným nástrojem a především růst významu korporací, která uživatelskými daty disponuje.

Cílem vývojářů je dle jejich slov bleskově startující systém kompatibilní s platformami mimo x86, nejčastěji tedy ARM procesory osazovanými zpravidla do smartphonů a levnějších netbooků.

Výrobci hardwaru přislíbili Chome OS podporu a mezi laickou veřejnost by měl začít pronikat přibližně za rok, na hardwaru Googlem předem certifikovaném.

Chrome OS se bude sám aktualizovat, kontrolovat se při každém spuštění a dle potřeby i opravovat, zásahy uživatele do systému budou vyloučeny, data uživatele budou uložena v cloudu, jakákoliv lokální data kryptována.

Výsledkem tohoto konceptu je, že jestliže uživatel Chrome OS své zařízení- v tomto případě se skoro nabízí slovo terminál – použije jiné a je po zpětném přihlášení se ke svému google účtu schopen pracovat prakticky okamžitě se svými daty ve zcela identickém prostředí.

Je tedy předem jasné, že v prostředí mimo internet se zařízení vybavené Chrome OS stává prakticky nepoužitelným, narůstají tím nároky na pokrytí internetovou konektivitou. Je pevně vázaný na standart HTML5.

Teoreticky by tak mohlo dojít k největší expanzi na Unixu založených OS mezi laickou veřejnost v historii, ironické ovšem je, že v takové okleštěné a unifikované podobě.

Není ovšem internet tou nejunifikovanější lidskou sítí doteď?

Například v Číně je v souvislosti s firmou Google nejdiskutovanějším pojmem je jīndùn gōngchéng – Projekt Zlatý Štít – Great Firewall of China.

Celý tento projekt začal někdy kolem roku 1998. V Číně vznikla Čínská Demokratická Strana.

Do Číny přiletěl Bill Clinton a tamní vládnoucí komunistický režim si uvědomil, že vzrůstající úroveň informační globalizace by mohla zásadně zasáhnout vývoj Číny a rozhodli se jednat.

Tři dny poté, co se letadlo Air Force One odlepilo od pekingské runwaye, pozatýkala čínská policie všechny hlavní aktivisty nově vzniknuvší politické organizace a s tresty v průměru kolem 12 let je odklidila ze zraků veřejnosti. Demokratická strana byla pak prohlášena za zakázanou.


Byl to ten samý rok, kdy odstartoval Velký Čínský Firewall.

Blokování IP, filtrování, přesměrování a poisoning DNS, filtrování url , filtrování packetů, cenzurovány jsou jakékoliv informace o prodemokratických hnutích, hnutích za lidská práva , svobodu slova, zprávy… velice pečlivě se třídí informace o Tibetu, Taiwanu, tabu je pornografie i Dalajláma.


Blogy a nezávislá média jsou podrobována důkladnému zkoumání.

Ironicky v tomto úhlu pohledu působí nativní funkce Chrome prohlížeče: Při každé změně adresy, přechodu na jinou stránku atp. odesílá o této činnosti zprávu serverům Googlu.

Jednak tak pomáhá indexovat další stránky pro vyhledávací boty, druhak se tím ujišťuje, že se stránka, kterou uživatel hodlá navštívit, nenachází na blacklistu, ať už z důvodu nákazy spywarem, viry, či phishigu… Nebo… na blacklistu Projektu Zlatý Štít ?

V praxi tedy není možné dosáhnout původní myšlenky operačního systému z politických, nebo náboženských důvodů, stejně, jako se software, který je v praxi jen upravenou verzí Open Source software ve zprostředkované podobě dopouští hříchu křivení zrcadla reality a moderace svobodné informace.

Dostáváme se do situace, kdy se třetí stranou rafinovaný produkt produsage stává prostředkem, u něhož může být schopnost transmediálního sdělení za jistých okolností moderována a kontrolována hned několika faktory.

Google byl od svého začátku striktním zástupcem síťové neutrality.

Wall Street Journal před několika měsíci přinesl zprávu o jednání zástupců Googlu s předními poskytovateli internetu.

Předmětem jednání bylo právě narušení oné síťové neutrality.

Problémem současného internetu je to, že jeho zatížení každoročně stoupá skoro až o polovinu, v současné době je to především díky rozvoji online videa a jiných datově náročných služeb.

V současné době si společnost toužící po lepší konektivitě mohla pořídit pouze datově ,,silnější‘‘ , Google však chce dosáhnout toho, že by si po zaplacení jistého poplatku mohli koupit prioritnější zpracování průtoku svých dat poskytovatelé sítí.

S myšlenkou izolovat rychlejší, stabilnější , průchodnější internet, jež je především placený, přišly už v dobách minulých telekomunikační firmy AT&T a Verizon.

Proti těmto snahám se téměř okamžitě postavil Microsoft po boku právě s Googlem, Amazone a dalšími internetovými velikány.

„Internet je snad nejotevřenější síť v historii a my ji takovou musíme udržet“ - Barack Obama

V současné době Demokraté upravují síťovou neutralitu v legislativě, podle slov R. Whitta z Googlu jejich návrh nestrannost internetu nijak nenarušuje.