Priklad webovych sluzeb spolehajicich se na altruizmus jejich produsers/prosumers

"Spot the Truth, Connect the Dots…"

Takto zni motto davno predstavene (zari 2007), ale nedavno naplno spustene (zari 2008) webove sluzby DotSpots (http://www.youtube.com/watch?v=u04V9X6hkoI&feature=player_embedded), resp. prozatim jen firefoxoveho add-onu, ktery komukoliv umoznuje obohacovat jakoukoliv webovou stranku (ne jen clanky) svym obsahem. V podstate se jedna o vylepsene komentare existujici nezavisle na vuli autora puvodniho textu. Cili funguji jinak, nez obycejne diskuse pod clankem. Toho je docileno tim, ze jednotlive "dots" jsou vlastne externe dodane a tez pristupne pouze prostrednictvim zmineneho firefoxoveho rozsireni a jsou fyzicky ulozeny na serverech poskytovatele teto sluzby. A prave zde vidim nejvetsi slabinu DotSpots i Sidewiki (viz dale). V prvnim pripade je potreba mit jeden konkretni internetovy prohlizec a k tomu jeste specialni doplnek, navic nijak vseobecne znamy (prozatim?). Tato nekompatibilita jednoznacne brani masovejsimu rozsireni a nastoleni tak svetoveho miru (narazka na peace symbol ve videu). Idea je to ale jednoznacne chvalyhodna. Abych se trochu vratil, vyhodou dotky/dotu oproti prispevkum do diskuse (zde by se hodily uvozovky, jelikoz nejspis kazdy vi, jak se to ma s formou a obsahem velke casti komentaru) pod clankem je jeho kolaborativni natura. Puvodnim ucelem je totiz doplnit text uzitecnymi informacemi, na cemz se muze podilet kazdy, kdo k tematu neco vi (idealne) a doplnovat tak i doplnky, cili obohacovat jiz existujici dotky dalsim prinosnym obsahem, viz priklady ve videu. Jako paka proti nekvalitnim komentum ci spamu castecne funguje hodnoceni jednotlivych prispevku, stylem like/dislike (palec nahoru/dolu). Prave spamu se pri uvadeni sluzby do pohybu tech-novinari obavali, v praxi jsem na nej ale ani jednou nenarazil. Co me prekvapilo, byl pocet navstev me jedine dotky (uz nepouzivam Firefox), a sice 283, a pritom ani jeden pridavny komentar nebo hodnoceni. Mozna je duvodem to, ze byla navstevovana pouze tzv. early adopters (http://en.wikipedia.org/wiki/Early_adopter) teto sluzby, tudiz s nejvetsi pravdepodobnosti cizinci. Za chytrou featurku DotSpots povazuji "related articles", ktera zajistuje automaticke provazani jedne dotky s ostatnimi clanky tykaci se stejneho tematu, alespon jak ja jsem to pochopil.

Abych navazal, Firefox jsem vymenil za Chrome od kolosu Google, ktery zanedlouho prisel s alternativou -- Sidewiki (www.google.com/sidewiki), pro Cechy WikiKomentare. Lehce podeziram Google, ale nejsem si jisty z ceho presne, jestli z inspirace nebo primo z kopirovani. Na konferenci TechCrunch50 (http://en.wikipedia.org/wiki/TechCrunch50), kde byla sluzba DotSpots prezentovana, sedela v porote Marissa Mayer ("Vice President of Search Products & User Experience at Google" -- Wikipedia.org), ktera byla z teto novinky extremne nadsena. Nacez se za nekolik tydnu objevila moznost zapnout si Sidewiki v Google Toolbaru pro Internet Explorer a Firefox, v jinych prohlizecich to lze vyresit pretazenim bookmarkletu do oblibenych, cili co se tyce univerzalnosti pouziti, ma mladsi "konkurence" navrch. Ale nema urcite vyhrano, stezejni podle meho je, aby se WikiKomentare staly integralni soucasti Chromu, na cemz se udajne pracuje. V porovnani s DS se vice podobaji konvencnim komentarum, jelikoz jim neni vlastni kolaborace na jednom prispevku ale spis kumulace jednotlivych komentu za sebou. Navic s tim, ze absentuji vlakna, brzy se z nich tedy muze stat chaos. Aby se alespon z casti predeslo teto situaci, jako kontrola (a obrana proti zneuziti) opet funguje hodnoceni, v tomto pripade "useful? yes/no". Dalsi rozdil spociva v tom, ze dotku muzu spojit s jednim slovem, vetou, odstavcem, etc., ale SW se vztahuje jen a pouze k cele strance. Co nemusi vyhovovat majitelum komentovanych stranek, je fakt, ze WikiKomentar muze smazat nebo upravovat pouze jeho autor, nikoliv Google nebo treba nepravem narceny provozovatel blogu.

Imaginarnim oslim mustkem bych presel k posledni, od predchozich dvou lisici se sluzbu/platformu/komunikacni kanal Aardvark (vark.com), ale tez vyuzivajici moudrost davu. Jen kratce. Slouzi primarne ke hledani odpovedi, prip. poskytovani, v podstate na jakoukoliv otazku. Jedna se o semanticky search engine vyuzivajici znalosti jeho uzivatelu, coz znamena, ze kazda odpoved na vasi otazku vam prijde od ziveho cloveka odkudkoliv na svete. Oficialni zpravy rikaji, ze vetsina polozenych dotazu je zodpovezena (nemam po ruce presna cisla, ale je mozno to dohledat, lisi se to ale den ode dne). Vysoke efektivity je dosazeno tim, ze algoritmus vyvinuty vark tymem opatri "query" stitkem/tagem shrnujici jeho obsah, podle ktereho se rozhodne, ke komu bude dotaz smerovat. Kazdy uzivatel totiz pri registraci sveho profilu zadava temata, kterym rozumi, jinymi slovy, o kterych si mysli, ze ma vetsi paru, nez lide z jeho okoli. Pro nahodne pouziti ale neni treba se Aardvarku upisovat a staci pouzit jednoduche rozhrani na jejich webu. Druhou moznosti je pak projeveni ochoty podilet se na behu projektu a k nezistne pomoci ostatnim pouzivat IM (v mem pripade Google Talk) nebo e-mail.

ps: Nezvladam staly prepinani jazyka klavesnice na notebooku, proto, prosim, omluvte diakritiku. A sirotky, za ty uz ale muze Blogger.

davit šmehlík

342299