Strava Global Heatmap, aneb nevědomý produsage

Pojem „produsage“, který byl takto označen australským vědcem Axelem Brunsem a jež můžeme rovněž volně přeložit jako kombinaci anglických slov pro vytváření a používání, je trendem internetového prostředí zejména v posledním desetiletí.

Uživateli generovaný obsah webových stránek, rovněž označovaný jako Web 2.0, nás baví. Sdílíme videa na YouTube, píšeme blogy, jsme aktivní na sociálních sítích, diskutujeme v komentářích pod články. Jednoduše se v rámci internetové komunity podílíme na vytváření obsahu na webu. Je však tato snaha vždy záměrná? Můžeme se na vytváření obsahu podílet i nevědomě?

V našem každodenním životě používáme celou řadu moderních komunikačních a informačních technologií. Chytré telefony, počítače, GPS navigace a další. Často pro všechny tyto zařízení používáme společný přihlašovací účet, který je nezřídka spojený s naší emailovou adresou či profilem na sociálních sítích. Poskytovatelům těchto služeb tak dáváme celou řadu našich osobních dat, za což jsme zpravidla „odměněni“ například lépe cílenou reklamou či množstvím nevyžádané pošty. Existují však i výjimky.

Běžecké a cyklistické trasy po celém světě

Strava je název společnosti sídlící v San Franciscu v Kalifornii, která od roku 2009 poskytuje stejnojmennou aplikaci na monitorování běhu či cyklistiky. Pokud si ji uživatel nainstaluje do chytrého telefonu či jiného zařízení s podporovaným operačním systémem, umožní mu to kromě jiného měřit si své výsledky a sledovat absolvovanou trasu. Na první pohled se tedy nejedná v zásadě o nic odlišného oproti desítkám až stovkám podobných aplikací, které mobilní trh nabízí. Je tu však jedno velké „ale“.

Tato společnost vytvořila projekt Global Heatmap, který byl spuštěn již v minulém roce, avšak větší publicity se mu dostalo až v posledních týdnech. Tato služba přenáší GPS data od jednotlivých uživatelů aplikace na reálné mapové podklady od společnosti Google. Čím více běžců či cyklistů danou trasu absolvuje, tím výraznější zabarvení se na mapě zobrazí. Aktuálně jsou k dispozici trasy vytvořené na základě více než 160 milionů zachycených aktivit a podklady bývají průběžně aktualizovány.

Pokud se zaměříme na Evropu, nejvíce běžeckých tratí kromě hlavních měst nalezneme ve Velké Británii a Nizozemsku. Zdroj: Strava Global Heatmap

Vlastní proces vytváření této „heatmapy“ funguje tak, že Strava zpracuje data poskytnutá uživateli, očistí je o veškeré osobní údaje (alespoň to tvrdí) a převede je do svého mapovacího softwaru. Výsledkem je tak unikátní nástroj, který umo

žňuje jednoduše vyhledat nejpopulárnější běžecké či cyklistické trasy prakticky kdekoliv na světě. Užitečný tak může být široké veřejnosti, která se tak může seznámit se zajímavými trasami ve svém okolí či třeba na dovolené nebo v místě nového bydliště.

Nevědomé vytváření obsahu

Jedna z prvních otázek, která nás pravděpodobně napadne, je bezpečnost. Přestože autoři tvrdí, že mapové podklady osobních údajů zbavují, můžeme jim věřit, ale nemusíme. Licenční podmínky, které je nutné potvrdit při instalaci aplikace, uvádějí, že Strava si v žádném případě nenárokuje data, která „může“ prostřednictvím aplikace od uživatelů získat, avšak uživatel se zároveň zavazuje, že je společnosti Strava poskytne formou bezplatné licenci a ta má možnosti s nimi naložit tak, jak uzná za vhodné.

A Strava díky nim vytvořila produkt, které je výsledkem komunity uživatelů, kteří svými volnočasovými aktivitami poskytli a poskytují data, které bychom mohli interpretovat jako obsah. Protože však první verze aplikace byla vydána již v roce 2009, neměli však její uživatelé (o internetové komunitě nemluvě) o této možnosti ponětí a na vytváření obsahu se podíleli nevědomě. A mnozí i nadále podílí, neboť ani v nejnovější verzi se aplikace o možnosti Global Heatmap nezmiňuje.

Na mapě centra Prahy lze rozpoznat oblíbené běžecké trasy ve Stromovce, Riegrových sadech či podél Vltavy. Zdroj: Strava Global Heatmap

Začátek nového trendu?

Pro posouzení, zda tato služba může být chápána jako „produsage“, je třeba připomenout některé základní charakteristiky. Tímto termínem obecně označujeme proces, kdy se uživatel sám nebo v rámci širší skupiny podílí na vytváření určitého obsahu v rámci určité komunity. Rovněž nemůžeme zcela oddělit uživatele od tvůrců obsahu, protože to mohou být stejné osoby. A stejně tak zde není žádná hierarchická struktura.

Všechny tyto charakteristiky můžeme na Global Heatmap vztáhnout. Uživatelé aplikace se svými volnočasovými aktivitami jednoznačně podílejí na vytváření obsahu mapy zaznamenávající jejich běžecké či cyklistické trasy a zároveň k této mapě – ať si toho jsou vědomi či nikoliv – mají přístup. Rovněž zde není žádný rozdíl v hierarchii, neboť trasy všech běžců či cyklistů jsou si rovné. Správce systému můžeme v tomto případě pominout, neboť administrátor je nezastupitelný u každé webové stránky či aplikace. Určitý rozpor můžeme nalézt například u požadavku na zpětné sledování historie vývoje jednotlivých uživatelských příspěvků, v tomto případě tras, které zde není k dispozici.

Přestože se nejedná o typický příklad produžívání, nemuselo by se v budoucnu jednat o ojedinělý příklad. Záliba uživatelů v IT zařízeních a gadgetech využívajících možností komunikace skrze internet stále stoupá. A Ericem Schmidtem z Googlu nedávno zmíněný konec této sítě neznamenal nic jiného, než že jej brzy přestaneme vnímat, protože bude zkrátka všude kolem nás.

Ondřej Šafář, Mediální studia, FSV UK