Tweety, Tweepy a Signifying’: Komunikace a kulturní projevy na „černém Twitteru“

V rámci tohoto článku se zaměřím na studii s názvem: Tweets, Tweeps, and Signifyin’: Communication and Cultural Performance on „Black Twitter“. Komunikace a kulturní projevy na „černém Twitteru“. Její autorkou je Sarah Florini, která přednáší na fakultě komunikace na Theatre Arts at Old Dominion University. Její výzkum se zaměřuje na nová média a afroamerickou kulturní produkci. V rámci kontextu článku jen doplním, že Sarah Florini je běloška.

Analýza se zaměřuje na jeden z konkrétních aspektů sebeprezentace konkrétní komunity na sociální síti Twitter. Nepřímo tak navazuje na publikace Ziziho Papacharissise: A Networked Self.

Text je kvalitativní analýzou sledující konkrétní tweety, jež byly vybrány pomocí klíčových hashtagů, které černošská komunita na Twitteru nejvíce používala. Autorka cituje celou více autorů z celé řady oborů. Těmi stěžejními jsou mimo komunikačních studií a nových médií především kulturní a sociální antropologie se zaměřením na afroamerickou kulturu.

„Jak být černým?“

Baratunde Thurston je komentátor, komik, politický blogger, absolvent Harvardu, ale především afroameričan. V roce 2012 v rámci Black Googler Network přednesl prezentaci s názvem How To Be Black, kterou zmiňuje i autorka studie. V rámci své řeči mimo jiné zmínil i to, že „být černý“ není jen barva kůže, ale je to i forma projevu.

 Prezentace Baratunde Thurstona: How To Be Black

Ze studií, jež zkoumaly projevy příslušníků jednotlivých etnik, vyplynulo, že v internetovém prostředí zpravidla není běžné, aby příslušníci určité rasy mohli být jednoznačně identifikování pouze svým projevem. Výjimku tvoří právě černošská komunita.

Jejich projev v sobě nezřídka zahrnuje prvky tzv. kulturní kompetence a rovněž i témata ze sociálních a kulturních zdrojů. Specifické způsoby interakce a použití jazyka jsou klíčovými způsoby, jakými se afroamerická komunita na sociální síti Twitter projevuje. 

Jedním z nejtypičtějších projevů je tzv. signifying. Jedná se o způsob projevů prostřednictvím slovních hříček a sociálních a kulturních odkazů, který zahrnuje prvky humoru a přestože se „nezasvěceným“ může takový projev zdát povrchní, jedná se o tradiční způsob projevu své rasové identity. 

 Rap battle je příklad signyfyingu v off-line prostředí.

Jeden z nejvýznamnějších příkladů signifyingu je tzv. rituální urážení či ponižování, někdy pro pobavení, jindy míněno vážně. Základem je slang, používání slovních hříček a humoru a to co nejkreativnější formou. Tento prvek se nazývá dissing (základem je předpona „dis“, která je použita například ve slovech disrespect či dishonor, obě slova lze volně přeložit jako neúcta).

 Dalším příkladem signifyingu je tzv. „Dozens“. Tato netradiční forma hry, kdy se oba účastníci střídají v urážení svých matek, má stejně jako signifying počátek již v době otroctví. 

„Black Twitter“

Twitter je sociální síť, která umožňuje uživatelům komunikovat prostřednictvím 140 znaků, což je maximální počet v rámci jednoho Tweetu, čili příspěvku na Twitteru. Tento příspěvek se zobrazuje uživatelům, kteří si zvolili, že chtějí odebírat příspěvky od určitého uživatele. Těm, kdo příspěvky odebírají neboli „následují“ (v angličtině „follow“) se často říká tweeps (spijení slov Twitter a peeps, což je jiný výraz pro people neboli lidé).

Na rozdíl od jiných sociálních sítí zde probíhá veškerá komunikace mezi uživateli veřejně a za pomocí speciálních funkcí jako je retweet (opětovné publikování cizího příspěvku), reply (odpověd) či hashtag (anglické označení pro křížek #, kterým se na Twitteru označují klíčová slova čí témata příspěvku).

V roce 2009 byla zveřejněna studie, ze které vyplynulo, že afroameričané jsou etnikem, které ve spojených státech používají Twitter nejčastěji a to celkem ve 26 procentech. Podíl bělochů je přitom jen 19 procent.

„Černým“ Twitterem v tomto případě však není míněno nic jiného, než označení subkultury v rámci sociální sítě Twitteru, které se projevuje specifickým způsobem, protože „černošství je kulturním znamením které nese značný politický a historický smysl“. 

Příklady signyfyingu na Twitteru

Prostředí Twitteru v kombinaci s vhodně zvolenými hashtagy umožňuje, aby tato výměna názorů nepřešla v nevraživost. Pokud oba účastníci dodržují nepsaná pravidla, konverzace v otevřený konflikt zpravidla nepřerůstá.

Jako konkrétní příklady Black Twitteru jsem z původního textu vybral následující tweety, které se pokusím doprovodit komentářem, aby byla jasná pointa příspěvku.

@iamkhiry: #howyouballing goin to the club makin it rain wit quarters@KaHinton89: #howyouballing with a platinum ebt card

Tyto tweety jsou uvozeny hashtagem #howyouballing, který uvozuje zprávu určenou lidem, kteří předstírají vyšší životní standard. „Makin it rain“ znamená vyhodit bankovky do vzdychu, které pak „prší“, například do davu v klubu. Je zřejmé, že stejné kouzlo, které mají plachtící bankovku, hrst čtvrťáků nevyvolá. Pointa druhého tweetu je skryta ve zkratce „ebt“, která označuje platební karty pro nízkopříjmové skupiny za účelem čerpání sociální podpory.

@JayStupendous: #DumbRoastJokes You ole angry & militant ass nigga. Tweetin about the revolution will not be hashtagged lookin ass (adresát @infin1te)@infin1te: #DumbRoastJokes look at this Sugar Smacks lookin ass nigga talkin about “Livin my life like its Golden” (adresát @JayStupendous)

Tyto tweety představují část konverzace mezi uživateli JayStupendous a infin1te, která je uvozená hashtagem #DumbRoastJokes, který mimo jiné dává na vědomí, že se jedná o konverzaci s určitými pravidly. Podle některých uživatelů je použití tohoto hashtagu výzvou ke konverzačnímu duelu. Dle autorky studie je podstatou prvního tweetu narážka na citát „The Revolutioin Will Not Be Televised“, druhý tweet spojuje odkaz na slova ze skladby Golden soulové zpěvačky Jill Scott a ovesné vločky Sugar Smacks, které ve své reklamní kampani zdůrazňovaly jako benefit svou zlatavou barvu.

Existují podobné projevy v českém prostředí?

Projevy afroamerická kultury v off-line prostředí jsou natolik výrazné a odlišné, že je lze odlišit i v on-line prostředí sociálních sítí a zejména Twitteru. V České republice je oproti Spojeným státům popularita sociální sítě Twitter podstatně nižší.

Mohlo by se zdát, že se nabízí možnost studie chování národnostních menšin v českém prostředí například na sociální síti Facebook. Problémem však je, že – na rozdíl od Twitteru, který je v tomto směru zcela otevřenou sítí – je mnohem složitější přístup k příspěvkům konkrétních osob. Z těchto důvodů v této době podobnou studii českého prostředí vytvořit nelze.

FLORINI, Sarah. Tweets, Tweeps, and Signifyin’: Communication and Cultural Performance on „Black Twitter“. Television & New Media. 2014, roč. 15, č. 3.

Strava Global Heatmap, aneb nevědomý produsage

Pojem „produsage“, který byl takto označen australským vědcem Axelem Brunsem a jež můžeme rovněž volně přeložit jako kombinaci anglických slov pro vytváření a používání, je trendem internetového prostředí zejména v posledním desetiletí.

Uživateli generovaný obsah webových stránek, rovněž označovaný jako Web 2.0, nás baví. Sdílíme videa na YouTube, píšeme blogy, jsme aktivní na sociálních sítích, diskutujeme v komentářích pod články. Jednoduše se v rámci internetové komunity podílíme na vytváření obsahu na webu. Je však tato snaha vždy záměrná? Můžeme se na vytváření obsahu podílet i nevědomě?

V našem každodenním životě používáme celou řadu moderních komunikačních a informačních technologií. Chytré telefony, počítače, GPS navigace a další. Často pro všechny tyto zařízení používáme společný přihlašovací účet, který je nezřídka spojený s naší emailovou adresou či profilem na sociálních sítích. Poskytovatelům těchto služeb tak dáváme celou řadu našich osobních dat, za což jsme zpravidla „odměněni“ například lépe cílenou reklamou či množstvím nevyžádané pošty. Existují však i výjimky.

Běžecké a cyklistické trasy po celém světě

Strava je název společnosti sídlící v San Franciscu v Kalifornii, která od roku 2009 poskytuje stejnojmennou aplikaci na monitorování běhu či cyklistiky. Pokud si ji uživatel nainstaluje do chytrého telefonu či jiného zařízení s podporovaným operačním systémem, umožní mu to kromě jiného měřit si své výsledky a sledovat absolvovanou trasu. Na první pohled se tedy nejedná v zásadě o nic odlišného oproti desítkám až stovkám podobných aplikací, které mobilní trh nabízí. Je tu však jedno velké „ale“.

Tato společnost vytvořila projekt Global Heatmap, který byl spuštěn již v minulém roce, avšak větší publicity se mu dostalo až v posledních týdnech. Tato služba přenáší GPS data od jednotlivých uživatelů aplikace na reálné mapové podklady od společnosti Google. Čím více běžců či cyklistů danou trasu absolvuje, tím výraznější zabarvení se na mapě zobrazí. Aktuálně jsou k dispozici trasy vytvořené na základě více než 160 milionů zachycených aktivit a podklady bývají průběžně aktualizovány.

Pokud se zaměříme na Evropu, nejvíce běžeckých tratí kromě hlavních měst nalezneme ve Velké Británii a Nizozemsku. Zdroj: Strava Global Heatmap

Vlastní proces vytváření této „heatmapy“ funguje tak, že Strava zpracuje data poskytnutá uživateli, očistí je o veškeré osobní údaje (alespoň to tvrdí) a převede je do svého mapovacího softwaru. Výsledkem je tak unikátní nástroj, který umo

žňuje jednoduše vyhledat nejpopulárnější běžecké či cyklistické trasy prakticky kdekoliv na světě. Užitečný tak může být široké veřejnosti, která se tak může seznámit se zajímavými trasami ve svém okolí či třeba na dovolené nebo v místě nového bydliště.

Nevědomé vytváření obsahu

Jedna z prvních otázek, která nás pravděpodobně napadne, je bezpečnost. Přestože autoři tvrdí, že mapové podklady osobních údajů zbavují, můžeme jim věřit, ale nemusíme. Licenční podmínky, které je nutné potvrdit při instalaci aplikace, uvádějí, že Strava si v žádném případě nenárokuje data, která „může“ prostřednictvím aplikace od uživatelů získat, avšak uživatel se zároveň zavazuje, že je společnosti Strava poskytne formou bezplatné licenci a ta má možnosti s nimi naložit tak, jak uzná za vhodné.

A Strava díky nim vytvořila produkt, které je výsledkem komunity uživatelů, kteří svými volnočasovými aktivitami poskytli a poskytují data, které bychom mohli interpretovat jako obsah. Protože však první verze aplikace byla vydána již v roce 2009, neměli však její uživatelé (o internetové komunitě nemluvě) o této možnosti ponětí a na vytváření obsahu se podíleli nevědomě. A mnozí i nadále podílí, neboť ani v nejnovější verzi se aplikace o možnosti Global Heatmap nezmiňuje.

Na mapě centra Prahy lze rozpoznat oblíbené běžecké trasy ve Stromovce, Riegrových sadech či podél Vltavy. Zdroj: Strava Global Heatmap

Začátek nového trendu?

Pro posouzení, zda tato služba může být chápána jako „produsage“, je třeba připomenout některé základní charakteristiky. Tímto termínem obecně označujeme proces, kdy se uživatel sám nebo v rámci širší skupiny podílí na vytváření určitého obsahu v rámci určité komunity. Rovněž nemůžeme zcela oddělit uživatele od tvůrců obsahu, protože to mohou být stejné osoby. A stejně tak zde není žádná hierarchická struktura.

Všechny tyto charakteristiky můžeme na Global Heatmap vztáhnout. Uživatelé aplikace se svými volnočasovými aktivitami jednoznačně podílejí na vytváření obsahu mapy zaznamenávající jejich běžecké či cyklistické trasy a zároveň k této mapě – ať si toho jsou vědomi či nikoliv – mají přístup. Rovněž zde není žádný rozdíl v hierarchii, neboť trasy všech běžců či cyklistů jsou si rovné. Správce systému můžeme v tomto případě pominout, neboť administrátor je nezastupitelný u každé webové stránky či aplikace. Určitý rozpor můžeme nalézt například u požadavku na zpětné sledování historie vývoje jednotlivých uživatelských příspěvků, v tomto případě tras, které zde není k dispozici.

Přestože se nejedná o typický příklad produžívání, nemuselo by se v budoucnu jednat o ojedinělý příklad. Záliba uživatelů v IT zařízeních a gadgetech využívajících možností komunikace skrze internet stále stoupá. A Ericem Schmidtem z Googlu nedávno zmíněný konec této sítě neznamenal nic jiného, než že jej brzy přestaneme vnímat, protože bude zkrátka všude kolem nás.

Ondřej Šafář, Mediální studia, FSV UK